Zlín pod vedením zkušeného trenéra Pavla Vrby nastoupil do skupiny o udržení z posledního místa, nakonec se ovšem přímému sestupu na poslední chvíli vyhnul. Definitivní rozhodnutí padlo až v posledním kole, kdy se Ševcům podařilo získat potřebný bod proti Brnu a jejich cesta za záchranou proto bude už ve čtvrtek pokračovat dalším ryze moravským soubojem.
Tentokrát proti Vyškovu, celku postavenému okolo skupiny pozoruhodných hráčů, mezi nimiž vyčnívají především afričtí křídelní útočníci Bienvenue Kanakimana z Burundi a Alexis Alégué z Kamerunu. Jedná se o dva zcela odlišné fotbalisty, o oba je ale mezi prvoligovými kluby mimořádný zájem. A naprosto po právu.
Teprve 23letý Kanakimana se do statistik druhé nejvyšší soutěže zapsal 14 přesnými zásahy, což mu v tabulce střelců stačilo na dělenou čtvrtou příčku. Z pohledu tradičních datových metrik, jako jsou očekávané branky (pohyb ve vápně a schopnost dostávat se do šancí), četnost střelby nebo procento proměněných střel, se řadí mezi nejlepší hráče na svém postu.
Na první pohled zaujme především rychlostí, dynamikou a přímočarostí. Přestože není příliš kreativní a svými přihrávkami tvoří nebezpečné situace jen sporadicky, míč často dostává do výhodných pozic právě svým pohybem. V metrice, která hodnotí to, do jaké míry hráčovy náběhy a driblink zvyšují šanci na vstřelení branky, podávali v soutěži lepší výkony pouze (nyní už boleslavský) Vasil Kušej a Filip Horský z Vlašimi.
Zatím se Kanakimana také jeví jako schopný zakončovatel. V dosavadních dvou odehraných sezonách ve FNL vystřelil na branku 97x, a pokud by se do stejných pozic dostal průměrný hráč, trefil by se podle metriky očekávaných branek zhruba 12x. Objev z Burundi si však připsal dokonce 20 zásahů. Z dobrých pozic často trefuje branku a nezmatkuje, nicméně při odehraném vzorku 3748 minut je stále ještě příliš brzy na to, aby se daly v souvislosti s jeho zakončením dělat silné závěry.
Zatímco Kanakimana na pravém křídle góly střílel, Alegué je na tom levém připravoval. Přednostmi 26letého Kamerunce jsou kreativita, driblink a schopnost vymyslet přesnou finální přihrávku. S 11 asistencemi se stal nejlepším nahravačem FNL a v metrice, měřící celkový přínos hráče ve finální třetině hřiště, jej na jeho pozici předčili pouze mladý Nigerijec Solomon John z Vlašimi a zkušený Pavel Moulis z Dukly.
Kinský jako táta
Alegué má obrovský přehled o tom, co se kolem něj na hřišti děje a během chvíle je schopen vymyslet kreativní řešení nejenom přihrávkou, nýbrž také driblinkem do volného prostoru nebo překonáním soupeře v souboji jeden na jednoho. Jeho tvůrčí stránka jednoznačně převládá nad schopností dostávat se k nebezpečným střelám – v jejich počtu i kvalitě se řadí spíš mezi průměrná křídla. I tak se mu ale povedlo vstřelit pět branek.
Přestože patří mezi průměrně vysoká křídla (desítky), je velmi dobrý ve hře hlavou, a to díky svému výskoku, fyzické síle a načasování souboje. Často se mu povede hlavičku vyhrát nebo si vynutit odražený míč, který pak získá jeho spoluhráč.
Málokdy se stává, aby byl jedním ze stěžejních hráčů týmu teprve 20letý brankář, nicméně v tomto případě skutečně platí, že jablko nepadlo daleko od stromu. Ačkoli se vyškovská defenziva co do četnosti a kvality povolených šancí řadí až na 4. příčku druhé ligy, její kvalitu výrazně zvyšují výkony mladíčka Antonína Kinského mezi třemi tyčemi.
Syn bývalé opory Slovanu Liberec podává mimořádné výkony ve všech důležitých datových metrikách, které hodnotí kvalitu chytání. Například proti střelám uvnitř vápna byl v této sezoně mezi brankáři se vzorkem alespoň 800 odchytaných minut s velkým náskokem nejlepší. Pokud by na průměrného gólmana FNL mířily totožné střely, pustil by za svá záda o šest branek víc než Kinský.
V pokutovém území se pohybuje vysoko, rád vybíhá na centry a často je schopný míč chytit do náruče místo toho, aby jej vyboxoval a soupeř dostal šanci získat odražený míč. Ke všemu výše uvedenému navíc přidává také výbornou kopací techniku. Při rozehrávce se vytahuje vysoko, dobře vidí dění před sebou a dokáže přesně založit akci na jakoukoliv vzdálenost. V metrice měřící hodnotu pasů na 30 a více metrů už je před ním pouze příbramský Martin Melichar.
Kinského potenciál je zkrátka obrovský a zatím se zdá, že je na dobré cestě stát se dalším českým brankářem, o jehož služby budou stát kluby z těch nejlepších světových soutěží. Zkazky o jeho talentu ostatně proudily fotbalovými kuloáry už v dobách, kdy působil v mládežnických výběrech a nyní se jeho výkony konečně ukazují většímu počtu očí. Dost možná je nyní řeč o budoucí jedničce národního týmu. Zcela jistě pak o hráči, jehož výkony budou pro případný úspěch Vyškova v baráži stěžejní.