Nejnovější vítězství Ocelářů je utkané ze spousty mikropříběhů, ve spoustě z nich se nese právě i linka mezi Třincem a Pardubicemi. Nejen propojení finalistů, nýbrž i kruté osudy zraněných hráčů či nečekaná probuzení na nové adrese nakonec vyústily v opojné oslavy. 

Vše možná začalo před pěti lety, kdy Sparta vytrejdovala s Třincem útočníka Petra Vránu za Robertse Bukartse. Zatímco lotyšský forvard v Praze pobyl půl sezony, z Vrány se stal lídr a kapitán, který pravidelně zvedá poháry. A nebyla to poslední třinecká báječná trefa do černého při stavbě týmu. Jedna důležitá přišla i letos… 

Ciencialův výsadek na pumpě

V polovině ledna se upekl jeden z nejzajímavějších extraligových hráčských trejdů. Krátce poté, co Dynamo odstavilo kouče Václava Varaďu, se dohodly Pardubice a Třinec na výměně Davida Ciencialy za Richarda Pánika. Cienciala se to dozvěděl cestou na zápas do Karlových Varů a nechal se vysadit na nejbližší benzinové pumpě.

Nechtěl se trmácet na druhý konec republiky, aby tam proseděl zápas na tribuně. Nakonec to byl on, kdo stál na konci poslední akce sezony. A i když možná ani netečoval nahození Marka Daňa, byl označen za střelce vítězné branky. Odplata i s úroky...

Voženílkova poslední sekunda

Ještě předtím Třinec zvládl v play off nevídané série. Po sedmém utkání s Českými Budějovicemi byl na pokraji vyřazení i v sérii se Spartou. Tu ale odvrátil spásným gólem 0,2 sekundy před koncem Daniel Voženílek. Po jeho trefě zpoza branky o výstroj gólmana Jakuba Kováře se prodlužovalo a Oceláři si gólem Ciencialy vybojovali sedmý zápas. Pražané přišli o vítěznou cestu z Třince domů a nakonec se dračím bojovníkům museli poklonit.

Veteráni si přišli pro metály

V průběhu jara i bojů play off přicházeli Oceláři o výrazné opory. Zadákovi Jakubu Jeřábkovi skončila sezona dvě kola před koncem základní části, po střetu s Richardem Pánikem v utkání s Pardubicemi utrpěl otevřenou zlomeninu lýtkové i holenní kosti.

Další zadák Martin Marinčin utrpěl ve finálové sérii zlomeninu obratle. Do posledního zápasu nemohl nastoupit ani forvard Andrej Nestrašil, kterého hned osm hodin po posledním finále čekala operace. Všichni tři však byli v posledním zápase s týmem a oslavy si ujít nenechali. A to navzdory tomu, že třeba Marinčin by měl být podle doporučení lékařů stále ještě na lůžku.

Adámek podruhé otcem a popáté šampionem

Zatímco tři veteráni hrát nemohli, z ledu doslova neslezl Marian Adámek. Pro mnohé neviditelný zadák, který v průběhu třineckého působení stihl v minulých sezonách hostovat i ve Frýdku-Místku, se stal popáté šampionem a v průběhu série se Spartou také podruhé otcem.

"Splnila se mi všechna přání. Mám doma zdravou rodinu, narodil se mi syn, mám dceru, mám skvělou manželku. Já si to asi ani nezasloužím. Nevím, komu mám za to všechno děkovat. Je to prostě něco neskutečného," slzel v dojetí v rozhovoru pro O2 TV. Ví, že vedle své rodiny má i tu svou hokejovou… "Za kluky bych položil život. Vím, že i oni za mě. Na to budeme vzpomínat do konce života," dodal.

Horší to být nemůže, slyšel Růžička

Už sedmým mistrovským titulem se pyšní Martin Růžička. Extraligový rekordman zmizel v průběhu vyřazovacích bojů ze sestavy. V dresu sice byl, ale nehrál a dlouho se spekulovalo o tom, proč není na ledě. Ve finále s Pardubicemi však zase naskočil. "Měl jsem problém s ramenem, utrženou manžetu rotátoru. Když už pak šlo do tuhého, zeptal  jsem se doktorů, jestli to může být horší. Řekli mi že ne. Pak bylo jasné, že zkusím hrát," přiznal v rozhovoru při oslavách 38letý matador, jenž pamatuje i titul mistrů světa z roku 2010.

Poláškovo poprvé

Už bylo řečeno, že Třinec má talent na zabudování hráčů do vítězného soukolí. Dokáže si typově vybrat posily, které ctí hru a umějí svým výkonem doplnit tým. Jedním z posledních příkladů je urostlý zadák Adam Polášek, kterého Třinec oslovil po jeho konci ve Spartě. "Přicházím se porvat o to, abych si za Oceláře mohl zahrát," říkal na začátku angažmá vousatý bek. I když byl dlouho na hraně sestavy, po prořídnutí řad se nakonec musel stát v klíčových zápasech oporou. "Nevím vůbec, co mám říkat, já jsem tu vůbec poprvé v životě něco vyhrál..." vyprávěl v slzách chlap jako hora.

Kacetlův návrat

Stejně jako loni nebyl v základní části Ondřej Kacetl jedničkou, jenže se startem play off přišel jeho čas. Dokázal skvěle zaskočit za zraněného Marka Mazance a nakonec vychytal čtvrté play off v řadě. Třinec ho přitom vytáhl před několika lety jako zapomenutého ze druhé ligy v Přerově. Ve bojích o titul vychytal během posledních čtyř let 12 čistých kont, v základní části jen pět. Letos se sice nuly nedočkal, přesto to byly jeho zákroky, které držely Oceláře ve hře.

Familia není jen rodina

Při rozpravách reportérů s hokejovými šampiony často padá slovo "familia". Třinec je opravdu jedna velká rodina. Je tu ale ještě jedna věc, spojená s tímto slovem. Jde o rituál. Když tým vychází ze dveří kabiny na led, forvard Vladimír Dravecký řve na spoluhráče před sebou "Familia!!!" Oceláři si tím připomínají, že se mohou spolehnout na to, že jeden táhne za druhého. Zápasy totiž ve třinecké hokejové filozofii nevyhrává jednotlivec, ale tým. Poslední pak kabinu opouští Martin Růžička.

Pořádky se musely měnit

Mezi týmové rituály léta patří i fotbálek. V Třinci se tým rozdělil na fanoušky Messiho a AC Milán. Argentinského mistra světa miluje Marian Adámek, na "Rossoneri" zase nedá dopustit Vladimír Dravecký. Jejich týmy pravidelně na začátku každého týdne hrají o putovní pohár. Jedna zavedená věc se ale v poslední sezoně musela změnit – čtyři poslední tituly Třince byly s pokladníkem Erikem Hrňou a DJem Milanem Douderou. Nyní se slaví první triumf s pokladníkem Adámkem a muziku pouští DJ Marko Daňo.

Funguje to i bez Varadi

Tři tituly v řadě získal pro Třinec kouč Václav Varaďa, po boku měl jako asistenta Marka Zadinu. Úspěšné trenérské duo si však pořídil majitel Pardubic Petr Dědek. Po Varaďově konci zůstal na střídačce Dynama sám Zadina a ve finále tak stanul proti svým několika bývalým svěřencům. Znalosti však prodat nedokázal. Slavil naopak kouč Zdeněk Moták, kterému se podařilo navázat na Varaďovu práci.

Moták zjevně není takový pedant jako Varaďa, ovšem umí hráče usměrnit a ví, že k výkonu je potřeba i dostatečná energie. Už v průběhu čtvrtfinále se šetřily síly leteckým přesunem do Českých Budějovic a zpět. A když kouč připravoval tým na poslední zápas sezony, nebál se říct: "Hlavně se dobře vyspat, dát si dobré žrádlo a dobré pití." Oceláři pak i díky tomu měli dost energie a Moták jen děkoval: "Kluci jsou bojovníci, šli si za tím. A já před nimi musím smeknout, i když mi to pořád nedochází…"