"Asi ano. Všechny série šly na sedm zápasů a i fyzicky a psychicky to bylo asi nejnáročnější. Obrátit série nebo uhrát sérii s Budějovicemi, sedmé finále v Pardubicích proti takové síle... Určitě jeden z nejtěžších titulů a na to asi člověk nikdy nezapomene," prohlásil Vrána.
Bylo na něm patrné dojetí. Přes všechno, co s hokejem zažil, ho přemohly emoce, jak moc silný příběh s Oceláři opět prožil. "Neskutečné. Všichni kluci si toho strašně moc váží. Těch emocí a fyzické únavy je tolik, že to na nás všechny ještě spadne," tušil Vrána.
Nabídl i srovnání, proč je Třinec hegemonem, zatímco třeba po titulu bažící Sparta na zlato dál čeká. "Není to jen o hráčích, ale o všech lidech okolo. Všechno začíná svrchu. Tady všichni víme, jak to je, jak se k nám chovají, jaký je přístup, jaké máme zázemí, od toho se všechno odvíjí," podotkl.
Hodně symbolickou tečku udělal za sezonou vítězným gólem ve druhém prodloužení David Cienciala, který si v lednu prožil šok při nečekané výměně, po níž přišel právě z Pardubic. "Tak to někdy je. Ten nahoře se dívá na všechny věci a 'Činel' přišel k nám zpátky. Hrál výborně celé play off, vrátilo se mu to a je slavný," řekl Vrána.
Bezprostřední pocity po jeho zlatém zásahu si ale vybavoval ztěžka. "Co mi proběhlo hlavou? Asi vůbec nic. Zahodil jsem všechny věci a byl jsem rád, že je konec," pousmál se Vrána. "Buďme k sobě upřímní. Sil nám už moc nezbývalo a měli jsme i hodně štěstí. Káca chytal zase neskutečně. Kluci zblokovali spoustu střel. Sil už moc nezbývalo, ale řekli jsme si, že s tím nic neuděláme. Při prodloužení se Spartou i teď v Pardubicích jsme si jen řekli, že budeme šlapat a uvidíme, co z toho bude," dodal.
V klíčových chvílích se místy zdálo, že Slezané v podstatě nemohou prohrát. Právě za všechnu dřinu a odhodlání byla Ocelářům nakloněna i štěstěna. Šli jí naproti. "Řekli jsme si, že jedeme pořád dál. Vím, že se na to nedá někdy koukat. Nebo lidé říkají, že to je takový a makový hokej, ale je to efektivní, vrací se nám to a měli jsme štěstí, že jsme dali o gól více," konstatoval Vrána.
I když vedl z pozice centra čtvrtou formaci, patřil ke klíčovým postavám rozhodující bitvy. Povedenou tečí vstřelil první gól, čas na ledě mu narostl i díky prodloužení přes 24 minut. "Sestava byla kvůli zraněním hodně okleštěná. Každý jsme měli nějakou roli a hodně jsme bránili nebo hodně buly se hrálo u nás v pásmu, tak se to nasčítalo. Hráli jsme i za zraněné kluky, vždycky. Věděli jsme, že s námi dýchali. Když to šlo, byli s námi. Děláme to pro kluky, co jsou v šatně, tak i pro ty, co nebyli na ledě s námi, ale celou sezonu odmakali."