Už jste vstřebal nominační zklamání, kdy jste se při závěrečných škrtech nevešel do týmu?
"Pořád to mrzí, jako každého, kdo se nakonec na turnaj nedostal. Ale už je to celkem v pohodě."
Trenér Rulík vysvětlil vaše vyřazení tím, že ve výběru není místo pro víc než jednoho mladého obránce. Tuhle pozici obsadil váš vrstevník David Špaček. Chápete jeho zdůvodnění?
"Asi ano, úplně to respektuju. Je to jeho rozhodnutí. Bavil jsem se s panem Židlickým (asistentem kouče, který má na starosti obránce – pozn. aut.) o věcech, které mi chyběly a co musím zlepšit. Souhlasil jsem s tím, protože to je něco, co mě v budoucnu může posunout. Co to bylo konkrétně, to si ovšem nechám pro sebe."
Bývalý výborný obránce Jaroslav Špaček před pár dny v podcastu Livesport Daily vaši hru chválil, nicméně řekl, že limitem pro mezinárodní hokej je z dlouhodobého hlediska vaše drobnější postava…
"To je věc, se kterou nic neudělám. Jestli někdo preferuje velké beky, je to úplně v pořádku, snažím se i s mou postavou dnešnímu hokeji přizpůsobit. Nemůžu se na svou výšku (175 centimetrů – pozn. aut.) pořád vymlouvat. Vím, že zase v porovnání s dvoumetrovými hráči mám jiné přednosti. Samozřejmě, hodí se být větší, o tom žádná, ovšem už jsem si na to zvykl, jiný nebudu. Snažím se to dohnat rychlostí, pracuju s tím, co je." (usmívá se)
Byl jste se na své nedávné spoluhráče podívat naživo?
"Nebyl. Nemám lístky… (usměje se) A psát o ně klukům jsem nezkoušel, nechci je otravovat. Dokážu si představit, jakému zájmu musejí čelit od svých nejbližších. Snažím se je dostat jinou cestou."
Jak se vám s televizi zatím líbí výkony národního týmu?
"Kluci hrajou dobře. Měli těžké zápasy, s Finskem i Švýcarskem šlo o velice kvalitní duely, moc hezky se na to koukalo, i když nepadalo tolik gólů. Kvalita tam nicméně byla obrovská, dopředu i dozadu. Je to umocněné tím, že se hraje v Praze, tlak je na kluky ještě větší. Teď je čeká pár zápasů, kdy jsou jasnými favority, snad se naladí na správnou vlnu."
S tou nálepkou favorita je to dost ošidné, jak ukázal třeba nedávný případ Kanady s Rakouskem…
"Jasně, myslím, že žádný slabý soupeř na turnaji není, každý dokáže překvapit. Vždycky mistrovství světa píše nějaké příběhy o outsiderech. Jako třeba loni o Němcích a Lotyších. Nicméně podle mě máme natolik kvalitní hokejisty na to, abychom Rakušany nebo Brity přehráli. Kluci si to pohlídají a ukážou svou třídu."
Co se vám nejvíc líbí na jejich hře?
"Bojují a nevypustí jediný souboj, toho si musí všimnout každý. To oceňuju."
Oba dosavadní duely proti top týmům nabídly gólově chudou podívanou. S Finy nepadla žádná branka, se Švýcary na každé straně jedna…
"Každé mužstvo se soustředí hlavně na obranu. A u těchto dvou týmů je to obzvlášť vidět, Finové hodně vyčkávají. V obou zápasech nikdo nic nevypustil, chybiček na nějaké využití se tam objevilo málo."
V březnu jste vyrazil po boku kladenského spoluhráče Jaromíra Jágra do Pittsburghu obhlédnout velký svět NHL. Pokračuje nějak spojení vás a zámoří?
"Byl jsem v kontaktu s nějakými kluby, nic konkrétního však od návratu z Pittsburghu nepadlo. NHL je samozřejmě lákavá, nicméně musela by hlavně nějaká nabídka přijít. To už já teď neovlivním. V sezoně jsem se snažil pro to dělat maximum. A jestli to na něco bude stačit, to se nechám překvapit."
V létě vás čeká i účast na Škole hokejových talentů v rámci projektu Puky pomáhají na podporu výchovy malých hokejistů z pátých až osmých tříd. Jak vás baví tohle?
"Už jsem byl s malými kluky několikrát na ledě, probíhá to celý rok. Když mě osloví, vždycky rád přijdu. Vnímám to jako skvělou akci pro děti."
