Siniaková s Townsendovou završily společnou cestu na Roland Garros finálovým vítězstvím nad srbsko-kazašskou dvojicí Aleksandra Kruničová, Anna Danilinová. V roli turnajových jedniček porazily nasazené dvojky 6:2, 7:5.
"Tyhle dva týdny jsem si opravdu užila. Myslím, že jsme odehrály skvělé zápasy. Některé byly těžké, jiné jednodušší, ale určitě jsme měly vždy dobrou týmovou atmosféru. Jsem hrdá na to, jak se snažíme zlepšovat. Tohle finále bylo těžké, ale odvedly jsme skvělou práci," řekla Siniaková.
Deblová světová jednička Siniaková vyhrála na pařížské antuce počtvrté a navázala na triumfy z let 2018 a 2021 s krajankou Barborou Krejčíkovou a předloňský s jinou Američankou Coco Gauffovou. Townsendová uspěla na Roland Garros poprvé.
"Hodně to pro mě znamená. Američané nebyli nikdy historicky známí jako dobří antukáři, takže tím, že jsme tu s Coco a dříve se Serenou uspěly, tak jsme to snad trochu prolomily," uvedla Townsendová.
Třicetiletá Američanka byla ve finále Roland Garros ještě v roce 2023, tehdy s Kanaďankou Leylah Fernandezovou nestačily na tchajwansko-čínskou dvojici Sie Šu-wej, Wang Sin-jü.
"Teď už jsem ale úplně jiný člověk. Tím, že teď už jsem dva grandslamové tituly měla, cítila jsem se lépe připravená. Nastavení bylo úplně jiné a jsem na nás hrdá. V posledních týdnech jsme toho měly hodně. Byla jsem nemocná, pak i Katka a hodně se měnily podmínky. Nejprve bylo horko, pak chladno. Makaly jsme, abychom tu trofej zvedly, a povedlo se to. Teď jsem motivovanější dřív než jindy," podotkla Američanka.
Dvojice slaví společný třetí grandslamový titul
Siniaková s Townsendovou získaly společný třetí grandslamový titul. Přiřadily ho k loňskému vítězství v Australian Open a předloňskému triumfu ve Wimbledonu. "Ta chemie prostě funguje a je fajn, když víte, že máte na druhé straně někoho, komu můžete říct cokoliv nahlas. Můžete s ním mluvit, i když se necítíte dobře nebo se vám prostě nedaří. Můžete to říct a zkusit najít řešení," řekla Siniaková.
Rodačka z Hradce Králové navíc poukázala i na herní výhody. "Myslím si, že je naší silnou stránkou, že jsme se sešly pravačka s levačkou. Tohle je fakt ošemetné. Moje hra a hra Taylorřna jsou úplně jiné a pro soupeře je to docela složité, protože to můžeme měnit a hrát téměř cokoliv. To nám hodně usnadňuje práci," uvedla.
Nyní Siniakovou a Townsendovou čeká na přelomu června a července Wimbledon a posledním grandslamem sezony bude zářijové US Open. To už Siniaková vyhrála v roce 2022 s Krejčíkovou, s Townsendovou ale zatím ne. Američanka by zdejší čekání na titul ráda prolomila.
"Je na mém seznamu a je to grandslam, který chci nejvíc, protože je doma a New York má v sobě speciální 'vibe' a energii. Doma prostě chcete vyhrát. Byla jsem tomu několikrát blízko, ale neuspěla jsem. Poprvé jsem třeba prohrála s ní," připomněla Townsendová čtyři roky staré neúspěšné finále proti Krejčíkové se Siniakovou. "Jak jsem řekla, jsem ještě víc motivovaná. Musím ale do té doby udělat spoustu práce, zůstat zdravá a správně nastavená," doplnila Townsendová.