Před nedávnem skončilo letní přestupové období, během nějž se primárně řeší přesuny hráčů a trenérů. Už nějaký rok jsou ale ve fotbale velkým tématem také změny angažmá sportovních ředitelů. O jednom z nejlepších a nejžádanějších klubových šéfů současnosti si povíme v dnešním Prostoru Jana Morávka.
Ať už se bavíme o hráči nebo řediteli, princip zůstává stejný. Ti dobří se většinou dříve či později přesouvají do nejlepších klubů v dané lize či celé Evropě.
Například v Premier League bylo k červenci tohoto roku pouze sedm anglických sportovních ředitelů. Zbytek byli cizinci. Bundesliga jich napočítala 15, LaLiga 16 a v Itálii jsou dokonce všichni domácí.
Právě na Anglii vidíme, že kromě hráčů a trenérů loví kluby i sportovní mozky z celého světa. Celkem nedávno uvízl v hledáčku Liverpoolu jistý Markus Krösche. Lidé, kteří se zajímají o německý fotbal, moc dobře vědí, o jakou osobnost se jedná. I přesto si dovolím ho trochu více představit. Je totiž jedním z nejlepších mladých ředitelů současnosti a jsem si jistý, že o něm ještě hodně uslyšíme. Už teď se o něj má zajímat Bayern, který sám sportovní vedení obsadil teprve nedávno.
Krösche je typickým příkladem toho, jak se může člověk, který možná neměl tak oslnivou kariéru jako hráč, rychle vypracovat na jiné fotbalové pozici. Tu začínal v mládeži Brém, trénoval rezervu Paderbornu a poté dostal příležitost být asistentem Rogera Schmidta v Leverkusenu, aby se nakonec v roli sportovního ředitele vrátil zpět do Paderbornu.
Právě zde na sebe začal poutat pozornost schopností dosáhnout velkých věcí s poměrně nízkým rozpočtem. Paderborn byl tehdy ve třetí lize a s minimem investic zvládl postoupit do druhé nejvyšší soutěže. O rok později do Bundesligy.
Toho si logicky někdo všimnout musel a Krösche zamířil do Lipska, kde nahradil Ralfa Rangnicka. Společně s ním do klubu přišel i trenér Julian Nagelsmann.
Výborná práce Kröscheho pokračovala, tentokrát už ale s daleko většími možnostmi. Právě za ním jdou nákupy a prodeje Christophera Nkunkua, Joška Gvardiola, Dominika Szoboszlaie, Alexandera Sörlotha. Na hostování přivedl například Patrika Schicka.
Jenže na jaře 2021 se začala řešit budoucnost klubu. Nagelsmann byl na odchodu do Bayernu a Krösche po debatách s vedením o tom, kam má Lipsko směřovat, nakonec souhlasil s tím, že bude lepší, když skončí.
Toho využili ve Frankfurtu a jednoho z nejdůležitějších mužů v současném německém fotbalu získali pro sebe. Jemu se do Eintrachtu zase povedlo za slušné peníze či dokonce zadarmo přivést a prodat hráče jako Randal Kolo Muani, Omar Marmoush, Jesper Lindström či Wilian Pacho. Letos v létě udělal velký obchod s Hugem Ekitikém.
Frankfurt je poslední tři roky na trhu v plusu a pokaždé prodal hráče za více než 100 milionů eur. Od Kröscheho příchodu do klubu se odhadovaná hodnota kádru zvedla z 228 milionů eur na 410 milionů.
Mimo neuvěřitelné přestupy se jim daří i výsledkově. V roce 2022 vyhráli Evropskou ligu a nyní patří do TOP 5 v Bundeslize. Sám bych se je v této sezoně nebál označit za hlavní pronásledovatele Bayernu Mnichov. Vlastně mi trochu přijde, že Frankfurt dnes symbolizuje to, čím byla v minulosti známá Borussia Dortmund či Leverkusen.
Už nyní navíc najdeme v kádru Eintrachtu další hráče, kteří vyjdou na velké částky a rozhodně o ně bude v cizině zájem. Patří mezi ně Hugo Larsson, Can Uzun, Nnamdi Collins či Nathaniel Brown.
Krösche se umí fantasticky nachystat na odchod největších opor a zatím se mu daří je plně nahrazovat. Našel jsem, že se při své práci drží několika zásad, které zpravidla neporušuje. První z nich je, že hráčům v kádru, zejména těm talentovaným, nedává výstupní klauzule. Jedinou výjimkou je momentálně Ellyes Skhiri, kterému je ovšem už 29 let. Klauzuli měl například Robin Koch, ale na přání Kröscheho byla vykoupena.
Při jednání Krösche nedělá hráčům potíže. Pokud zájemci splní požadavky, na kterých se domluvili hráč a klub, nehází jim klacky pod nohy a nabídku přijme. Zároveň u něj člověk ale nepochodí s tím, že by výrazně slevil či cuknul z požadované sumy. V těchto věcech je neústupný a i tím Frankfurtu přinesl neuvěřitelné množství peněz.
Také si dává záležet na tom, aby do klubu přicházeli fotbalisté, kteří se mohou dále zlepšovat. Aby každá posila měla pro Eintracht potenciál a byla šance ji ještě dobře zpeněžit. Jedna z mála výjimek byl příchod Maria Götzeho, kterého však v klubu vnímali jako důležitého hráče se zkušenostmi pro mladé mužstvo.
Krátce po nástupu do Frankfurtu nechal Krösche kompletně vyměnit celé skautingové oddělení. Začal se detailně věnovat systému dat a pomocí nich vyhledávat talentované hráče. Jeho ověřený model v praxi vypadá následovně: První rok má mladá akvizice na aklimatizaci, ve druhém už musí začít podávat očekávané výkony. Ve třetím a čtvrtém by měla být řeč o jejím zpeněžení.
Navíc si očividně umí vybrat i trenéra, jelikož Dino Toppmöller se jeví jako ideální kandidát na tuto roli. Rád pracuje s mladými, zlepšuje je a dohromady jim to skvěle klape.
Kröscheho systematickou a analytickou práci velmi dobře vystihují dvě historky, které jsou v Německu celkem známé. Po triumfu Frankfurtu v Evropské lize se spekulovalo, kam zamíří Cristiano Ronaldo a jestli bude hrát Ligu mistrů. Agenti zvažovali mimo jiné směr právě do Eintrachtu. Dokonce měli vymyšlený i byznys plán, jak by si to klub mohl dovolit.
Jenže sportovní ředitel odmítl, protože mu takový přestup nedával žádný smysl. Chtěl se dál držet nastolené cesty s mladými hráči. Bál se i zvýšené pozornosti o klub, což by mohlo narušit výchovu talentů a týmu ve finále spíše uškodit.
Druhá vzpomínka je z dob jeho působení v Paderbornu. V hledáčku měl tenkrát Erlinga Haalanda, který působil ještě v Molde. Jenže Nor do toho zazářil na ME do 19 let a i když se Krösche dal do jednání s klubem, ve hře byl tou dobu už i Salcburk. Zatímco Němci nabízeli maximálně 200 tisíc eur, rakouský celek zaplatil osm milionů eur…
Krösche se nicméně vytáhl s jinými jmény. Například Kolo Muani přišel do Frankfurtu zadarmo a odešel za 95 milionů eur do PSG. To samé platí pro Marmoushe, za něhož Manchester City zaplatil 75 milionů eur. Ekitiké přestoupil do Eintrachtu za 30 milionů a odcházel za 95 do Liverpoolu.
Kdybych měl říct, kdo je bude následovat, kromě Uzuna, který má na začátku sezony výbornou formu, a dvou mladých obránců Collinse a Browna, zmíním brankáře Kaua Santose (22). Velký talent má být i obránce Elias Baum (19).
Výborná práce Kröscheho se pochopitelně setkala s úspěchem. O zájmu Bayernu už jsem psal. Dva roky zpátky byl pětačtyřicetiletý Němec na seznamu kandidátů pro Liverpoool. Jsem zvědavý, jestli se vydá ještě na vyšší metu a přijme jednou podobnou výzvu. Je mladý a času má pořád dost.
Obávám se však, že v klubu, jako je Bayern, už by některá rozhodnutí nebyla pouze na něm. V kolosu podobného typu je příliš mnoho vlivů, které by do rozhodování promlouvaly. Krösche má na druhou stranu pověst opravdu tvrdého vyjednavače a to je dost možná přesně to, co Bayern (a další evropské kluby) potřebují.
