Baník má v této sezoně PPDA o hodnotě 11,4, což je v ligovém pelotonu relativně nízké číslo, ale neindikuje až tak zběsilé nahánění soupeře na jeho třetině.
V presinku v tomto prostoru jsou Ostravané nicméně velmi agresivní a když už ho spustí, tak obvykle s vysokou intenzitou – 59,4 % všech jejich tlaků v tomto prostoru je ve vysoké intenzitě, což je po Spartě (87,5 %) a Slavii (64,8 %) třetí nejvyšší poměr.
Poslouchejte Livesport Zprávy!
Vybraná redakční témata včetně tohoto článku máme pro vás k dispozici také jako audio. Poslouchejte a odebírejte na Spotify a Apple Podcasts.
V tomto aspektu má velkou roli fakt, že Baník hodně represuje – jeho 15,6 represinků ve vysoké intenzitě na zápas v tomto prostoru je nejvyšší číslo v lize. Například Vít Škrkoň je zodpovědný za 5,8 těchto akcí.
A Baníku se v tomto nastavení daří to nejdůležitější, tedy zisk míče – v průměru na zápas je to 7,9 vysokých zisků, také nejvíce v lize. Baník z nich devět dotáhnul do střely a potřeboval by tady z těchto situací vytvářet ještě vyšší nebezpečí.
Nula branek ze situací, které pak tvoří velkou část jeho taktiky, je bídná konverze a je také zodpovědná za to, že má Baník po sedmi hracích kolech nejhorší útok soutěže. Nicméně, Baník presuje efektivně, což potvrzuje i 97 presinkových sekvencí (Slavia 98).
Hra s míčem je zatím velmi přímočará, i když Baník v posledních dvou zápasech data srovnával směrem k pokusu o výstavbu a také především tvorbu rychlých akcí, které končily minimálně dotekem ve vápně soupeře – Baník má v tuto chvíli průměrný přechod v sekvencích o rychlosti 2,04 m/s, což je vysoké číslo na tým, který měl v sezoně 2024/25 úspěchy spíše s vybalancovanou hrou.
Dostávejte zprávy o oblíbených týmech a hráčích
Přestupy, ohlasy, rozhovory: Zapněte si notifikace na články k oblíbeným hráčům a týmům.
Ostrava má nejvyšší poměr přihrávek na útočné polovině (59,5 %) a třetí nejvyšší poměr přihrávek končících v útočné třetině v lize (34,4 %; Slovan Liberec má 35,4 % a Slavia 35,1 %).
To vše při průměrném držení míče 45,7 % a 346 přihrávkách na zápas – i když nehraje nijak výrazně na dlouhý míč, má v průměru až 59,4 vstupů do útočné třetiny na zápas (Plzeň 59,9 a Hradec 59,7) a v kombinaci s tím, jak moc poměrově hraje na útočné polovině, je snaha se do ní velmi rychle dostat patrná. Na druhou stranu je skrz nízkou dominanci a ne příliš výrazná ofenzivní čísla také vidět problém se na ní ukotvit.
Trenér Roman Skuhravý na tiskové konferenci po Jablonci uvedl, že ho tolik nezajímá krása hry, ale kvalita a efektivita, což tak nějak potvrzují i data – je zajímavé, jak moc se Skuhravý s Baníkem odklonil od toho, co pod ním například hrálo Slovácko.
Nicméně, 11 přímých útoků, z čehož sedm v posledních dvou zápasech, už svědčí o tom, že Baník z přímočarosti dokáže vykouzlit akce. Problém je však nula vstřelených branek. Ostravští musí z mála vytěžit maximum, což se jim zatím celkem daří, ale góly chybí.
Baník potřebuje zlepšit zakončení
Problémem je zatím útok, který dokázal skórovat jen čtyřikrát – navíc dvě branky byly zpoza vápna, což nejsou pozice, ze kterých by Baník měl skórovat pravidelně. Vstřelených 0,6 gólu na ligový zápas je zatím nejnižší číslo v lize, Baník má zatím v útoku také underperformance, protože generuje xG 1,2 na zápas.
Špatná je zatím také střelecká přesnost, která je na 33,9 %, takže Baník má z 12 střel jen 3,1 na branku. Střela na branku má navíc xGOT v průměru o hodnotě 0,25, což je nejméně se Slováckem. Tady bude potřeba velmi výrazně přidat.
Ani obrana zatím není výstavní – 1,9 obdržených branek na zápas je nejvíce po Zlínu a Artisu (oba 2,3). Navíc ani zde nemá moc dobrá hlubší data – xGA na zápas o hodnotě 2,2 je nejvíce v lize a evidentně i v obraně je vidět, že mužstvo silně zůstává za očekáváním.
Baník dopřává svým soupeřům velké množství střel a často inkasuje, obzvlášť v posledních dvou zápasech. Je tak v obou šestnáctkách spíše pod svými možnostmi a zatím nedokáže svůj specifický styl převést v lepší výsledky.