Jsou takřka tam, kde byli před startem jara. Místo tehdejších osmi bodů momentálně ztrácí Sparta na první Slavii o bod méně, ale boj o mistrovský titul už rudí znovu nemají ve svých rukou.
Nestává se často, že by Brian Priske po ligovém utkání vystoupil a řekl, že jeho tým musí být spokojen s bodem. Po nedělním průběhu zápasu však věděl, o čem mluví. Sparta nebyla na západě Čech lepším týmem a střet s Plzní dal hostům důvod k dalšímu zamyšlení.
Nad čím přesně? Například o tom, jestli Pražané opravdu jdou správným směrem v jejich nastavení. Může to znít podivně poté, co Sparta vkročila do jara vítěznou sérií a stále neinkasovala branku.
Jenže první zatěžkávací zkoušku nezvládla dostatečně. V neděli se od Haraslína a spol. čekalo mnohem víc. Nebál bych se říct, že tým z Letné narazil. Dostal zpětnou vazbu, která ukázala na jeho slabá místa.
Sparta šla do důležitého zápasu tak, jak ji všichni velmi dobře známe. Ovšem co stačilo na Dukle, ve Zlíně či doma s Hradcem Králové, bylo v Plzni málo.
Domácí kouč Martin Hyský potvrdil, že se umí brilantně nachystat na eliminaci soupeřových silných stránek. A Sparta se v neděli takřka vůbec nedostala do svých tradičních nebezpečných pozic, natož do fáze, kdy by mohla pomýšlet, že zápas vyhraje.
Průběh utkání vypadal, jako by domácí postupně zjistili, že Priske a jeho tým opravdu nepřipravil nic speciálního a dál spoléhá na ověřený systém. Jakmile byla zřejmá základní sestava Pražanů, pochopili jste, jaký bude zápasový plán. Totožný jako v předchozích zápasech.
Upřímně jsem čekal víc. Varianty Sparta měla. Nabízelo se například, aby domácí stopery presoval někdo mnohem agilnější než rozevlátý Albion Rrahmani, mezi jehož nejsilnější stránky soubojová hra zrovna nepatří.
Navíc ve chvíli, kdy si Sparta v zimě pořídila za obrovské peníze Matyáše Vojtu a sportovní ředitel Tomáš Rosický jej hodnotil jako útočníka, který má více kladných vlastností. "Je sebevědomý a produktivní s dobrým výběrem místa ve vápně. Je platný v presinku a dokáže velmi rychle reagovat při ztrátách míče."
Jenže dánský kouč, který měl na lavičce k dispozici i Jana Kuchtu, i počtvrté na jaře ukázal svou konzervativní stránku a šel do hry s důvěrou v kosovského reprezentanta. I v defenzivní fázi zůstal věrný hybridnímu modelu a do role Patrika Vydry obsadil Siverta Mannsverka, což byla věc, kterou rudí zkoušeli během zimní pauzy v přípravě.
Sparta zkrátka zůstala tradiční Spartou. V takovém případě už je pouze na soupeři, jak moc ji dovolí hrát její fotbal. Viktoria byla v tomto ohledu nekompromisní: přehlcený střed pole, nepříjemný presink podpořený velkou pracovitostí a aktivitou dělal hostům velké problémy vůbec udržet míč na kopačkách, natož vytvářet nebezpečné akce.
Odnesl to například Andrew Irving, kterého Priske vystřídal už v poločase. Zařazení Mannsverka nastálo do zálohy však řešení nepřineslo. Naopak se ještě zintenzivnil plzeňský tlak, jelikož v tu chvíli měla Sparta na hřišti jediného kreativního středového hráče v Kaanu Kairinenovi.
Nekompaktnost a nedostatečná síla na míči se odrazily i na výkonech ofenzivního trojzubce. Lukáš Haraslín měl pouhé tři doteky s míčem ve vápně soupeře, což je na jeho poměry slabé číslo. Za poslední tři roky se v průměru pohybuje kolem 7,5 doteku s balonem.
O zakončení se v případě hostů rovněž nemůžeme bavit v superlativech. Sparťané by se s hodnotami svého xG mohli nechat kódovat jako agenti slavné tajné služby MI6: Haraslín 0,02, Vojta 0,03, Kairinen 0,04, Kuol 0,07 a Rrahmani 0,08.
Jediný John Mercado se vymanil a skončil zápas s xG 0,20. Jenže v obrovské šanci na začátku zápasu střelecky selhal. Rrahmani měl doteky s míčem ve vápně jen dva. Jen to symbolizuje, jak Sparta nedokázala být nebezpečná.
Je s podivem, že si Brian Priske myslel, že taktika, se kterou Sparta pod ním vyhrála double a kterou po svém letním návratu oprášil, není neprůstřelná. Ale co je možná daleko horší zjištění je, že se ukázalo, že zároveň může být jedinou, kterou Letenští mají.
Jakmile o ni ale přijdou, jakékoliv další cesty k úspěchu jsou jim cizí. Na zjednodušení hry nemá Sparta kádr. Centry do pokutového území používá sporadicky. A jít na obří stopery Plzně s nákopy na Rrahmaniho? To už hraničí s troufalostí.
Jenže tak Sparta v Plzni působila. Naivně. Místy až nabubřele, když si myslela, že neuhne ze své cesty a Plzeň postupem času povolí. Nechtěla nic změnit. Přesun Haraslína do pozice klasické desítky byl spíš kosmetickou úpravou, která nepřinesla úspěch.
Přitom tohle byl jeden z bodů, o kterých mluvil Pavel Kadeřábek během zimního soustředění v rozhovoru pro Livesport Zprávy. "Fotbal se pořád hraje na výsledky. Když vyhrajete ošklivým výkonem, za pár dní si na to nikdo nevzpomene a vy jste splnil cíl. Musíme si to mnohem víc osvojit. I přesto, že to není něco, co bychom dlouhodobě chtěli předvádět, protože pro fanoušky to pak není zrovna ideální podívaná. Ale když budete hrát super fotbal a prohrajete, bude vás to akorát užírat," pronesl tehdy.
Ve finále Sparta v Plzni neměla ani jedno. Nepodala dobrý výkon a ani nedokázala vyhrát. Brala bod, který ji zajistil skvělými zákroky brankář Jakub Surovčík, který předvedl až heroický výkon. Zabránit 2.72 golu podle modelu očekávaných inkasovaných branek je totiž nejlepší číslo mezi všemi brankáři v této sezoně.
Naopak viktoriáni, jak jsme u nich zvyklí na evropské scéně, prokázali velkou odolnost. Trenér Hyský ukázal od podzimu značný progres a bodový rozestup v tabulce mezi Plzní a Spartou, který je dnes šest bodů, bych se nebál označit za výrazně zkreslující. Plzeň bychom si měli reálně napsat hned za Spartu, ne-li rovnou vedle ní.
Ještě jedno velké varování však neděle přinesla. Jestli Spartu dokázala přečíst a nachystat se na ni v náročném programu Plzeň, derby se Slavií, které je brzy na programu, nebude o mnoho jiné.
A jak ukázal sobotní duel červenobílých s Libercem – o kombinačním fotbalu to v Edenu zrovna nebude.