"Cítím, že na to stále mám. A ve Slavii mi to nebylo umožněno. V béčku jsem nechtěl být, což nebylo vyslyšeno," vysvětlil Bořil pro Sport.cz pozadí svého přesunu na sever Čech. Vedení Slavie mu prý odchod svým způsobem usnadnilo svým nezájmem. "Přemýšlel jsem o tom dlouho. Slavia mi to ulehčila, protože se se mnou vlastně nikdo nebavil. Až na poslední chvíli, než jsem odjel na soustředění, se se mnou bavil Jarda Tvrdík o tom, jak by to mohlo vypadat v béčku. To jsem odmítl."
Největší ránu mu ovšem zasadil samotný realizační tým. "Trenéři mi de facto řekli, že se mnou nepočítají do áčka a že nechtějí, abych tam byl," přiznal otevřeně.
Důvod, s nímž následně vyrukoval asistent Zdeněk Houštecký, dlouholetého lídra vyloženě zaskočil. "Řekl mi, že cítí, že kdybych nehrál, tak bych dělal zle v kabině. Docela dost mě to překvapilo. Známe se už spoustu let a on sám moc dobře ví, že když nehraju, tak jim pomáhám a dělám všechno pro to, aby všichni kluci makali. Takže jsem mu poděkoval, že aspoň vím, na čem jsem."
Konec v klubu, jemuž zasvětil nejlepší roky kariéry, pro něj má tak trpkou pachuť. "Překvapilo mě to hrozně. Nečekal jsem, že se takhle zachovají k legendě a vůbec ke mně za to, co jsem tam za tu dekádu udělal. Samozřejmě mě to hrozně zklamalo," krouil hlavou.
Zda za radikálním řezem a ztrátou důvěry stál jeho úlet s červenou kartou v závěru minulé sezony na půdě Hradce Králové, sám Bořil nedokáže s jistotou určit. "Těžko říct. Byla to moje druhá červená za deset let, takže nevím, jestli to byl zrovna takový podnět. Samozřejmě jsem to neměl udělat, ale to jsou emoce. Každý, kdo dělal nějaký sport, ví, že někdo občas vyteče. Nevím, jestli zrovna tohle byl zlomový bod," dodal nový obránce Slovanu, který na závěr vzkázal: "Klukům ve Slavii jsem psal, že vzájemný zápas bude peklo!"