V posledních dvou týdnech jste v Lize mistrů odehráli dva skvělé zápasy. Na San Siru jste porazili Inter Milán a doma jasně zdolali Lens. Jaká je teď v týmu nálada?
"Jsme sebevědomí, cítíme se dobře a jsme hrdí na to, čeho jsme dosáhli. Pro klub to byla dvě obrovská vítězství. Protože jsme ale uprostřed náročné série zápasů, naše pozornost se okamžitě přesunula k víkendu. Z posledních dvou duelů Ligy mistrů máme samozřejmě velkou radost, ale teď se soustředíme na další utkání."
Úřadující český mistr Slavia Praha se s Lens utkala na začátku LM, sledoval jste tento zápas v rámci příprav na soupeře?
"Upřímně řečeno ne, protože jsme byli plně vytížení vlastními zápasy a utkáními našich nadcházejících soupeřů. Jak už jsem říkal, momentálně je těch zápasů opravdu hodně. Když mám čas, rád se na nějaký zápas podívám, ale většinou jsou to ta velká, významná utkání. Naposledy to byl například duel PSG proti Barceloně, což byl neuvěřitelný zápas."
Bruggy hrají Ligu mistrů poosmé za posledních devět sezon a třikrát se dostaly do vyřazovací fáze. Proč jsou podle vás špičkové belgické týmy tak dobré, a možná mnohem lepší než týmy z Česka, kterým se v evropských pohárech tolik nedaří?
"Pokud jde o české kluby, je pro mě těžké dělat srovnání a přesně určit důvody, proč se jim daří nebo nedaří. Ale jsem přesvědčený, že náš úspěch i úspěch dalších belgických klubů v Evropě vychází ze silné ligy a tvrdé konkurence. Každý víkend hrajete velmi náročný a intenzivní zápas se skutečným tlakem na vítězství. Téměř vždy je to stejné: silná liga a konkurence na vysoké úrovni vám dávají mnohem větší šanci na dobré výsledky také v Evropě."
Jaká je největší přednost vašeho týmu? Proč jste byli v posledních sezonách v Evropě tak úspěšní?
"V první řadě opravdu tvrdě pracujeme. Jsme pokorný a pracovitý tým. Všichni v klubu sdílejí stejnou mentalitu: máme velké ambice a vždy chceme posouvat své limity. Je to také jedno z kritérií, podle kterých přivádíme nové hráče a členy realizačního týmu. Vždy hledáme lidi s velkými ambicemi a hladem po úspěchu."
"Fotbal je tak zajímavý především proto, že jde o týmový sport. Kluby s nejvyššími platy nebo největšími rozpočty nevyhrávají vždy. Myslím, že jsme dokonalým příkladem toho, že s tvrdou prací, pokorou a skvělou týmovou spoluprací můžete v Evropě dosáhnout fantastických výsledků."
V Česku máme jen velmi málo trenérů, kteří působí v zahraničí. Je to v Chorvatsku jiné, nebo jste výjimkou díky silnému vztahu k Belgii?
"Určitě je snazší pracovat někde, kde to znáte. Znáte danou zemi a rozumíte její mentalitě, DNA klubů i hernímu stylu. Jsem Chorvat, ale posledních 21 let jsem strávil v Belgii a měl jsem štěstí, že jsem poznal několik dalších zemí. Nejdůležitější pro každého trenéra je, co nejrychleji se přizpůsobit zemi, ve které pracuje. Právě to vám dává výhodu při snaze dosahovat dobrých výsledků."
V belgické lize jste odehrál 223 zápasů a vedl šest tamních klubů – Bruggy hned několikrát. Připadá vám Belgie více jako domov než Chorvatsko?
"Ne, jsem Chorvat. Chorvatsko je moje vlast a místo, ke kterému mě vážou nejhlubší city. Jsem Chorvat tělem i duší. Belgie je můj druhý domov. Cítíme se tu opravdu dobře a skutečně to tu vnímáme jako domov, ale jde o dvě úplně odlišné věci. Mám chorvatskou krev, ale zároveň jsem velmi šťastný a hrdý, že se já i moje rodina v Belgii cítíme jako doma. Belgičanům, kteří nás od prvního dne tak vřele přijali, jsme upřímně vděční."
Proč jste svůj profesní i rodinný život tak úzce spojil s Belgií?
"Když jsme sem poprvé přijeli, mým dvěma dcerám byl asi rok. Když začaly chodit do školy, poznáváte lidi a získáváte přátele. To vše bylo spojené s mou kariérou hráče a později trenéra. Zapustíte kořeny. K Belgii máme velmi silný vztah. Je to jednoduše součást našeho života a pravděpodobně to tak zůstane ještě mnoho let. Naše životy budou vždy rozdělené mezi Chorvatsko a Belgii."
Jste velmi úspěšným trenérem. Jak byste popsal svou trenérskou filozofii?
"Především musíte v každé zemi porozumět fotbalové kultuře, hernímu stylu a DNA klubu, pro který pracujete. To jsou základy. Za druhé musíte opravdu dobře poznat svůj kádr a své hráče. Jakmile to všechno pochopíte, snažíte se hráčům, členům realizačního týmu i všem ostatním pomoci vytvořit společný příběh a zajistit, aby se každý cítil být jeho součástí a aby si ho ostatní vážili. Od té chvíle máte krok za krokem, s pokorou a tvrdou prací, velmi dobrou šanci dosahovat ve střednědobém horizontu dobrých výsledků."
Vaše druhé angažmá v Bruggách začalo loni v prosinci dramaticky, když jste aktivoval výstupní klauzuli ve smlouvě s Gentem. Zástupci klubu později uvedli, že jste je zaskočil. Proč jste se rozhodl změnit klub uprostřed sezony? Souviselo to s vaším blízkým vztahem k Bruggám?
"Překvapilo to všechny, včetně mě. V Gentu jsem byl velmi spokojený a za tu příležitost jsem byl vděčný. Společně jsme budovali něco pozitivního. Pak najednou přišel telefonát z Brugg. Něco takového nikdy nečekáte, ale to je fotbal a musíte se rychle rozhodovat. V Bruggách jsem už působil jako hráč a jednou také jako trenér, takže můj vztah ke klubu je mimořádně silný. V tu chvíli jsem cítil, že jde o správné rozhodnutí."
"Po osobní a lidské stránce to bylo těžké, protože si s lidmi vytváříte blízké vztahy, ale z profesního hlediska šlo o příležitost, kterou jsem musel využít. Myslím, že postupem času to lidé pochopí. Trenéři jsou obvykle propuštěni po špatných výsledcích, ale když se někomu daří, přijdou jiné kluby a zaplatí výstupní klauzuli. Z profesního hlediska bylo vše provedeno stoprocentně podle pravidel. Jen se to stalo velmi náhle, což byl samozřejmě šok pro mě a jistě i pro oba kluby."
Váš třetí zápas ve funkci trenéra byl shodou okolností proti Gentu. Byla to náročná zkušenost?
"Bylo to velmi emotivní, protože jsem v Gentu šest měsíců úzce pracoval se svými hráči a najednou jsem proti nim musel postavit tým. Byl to opravdu těžký okamžik. Kdybych mohl toto utkání vynechat, pravděpodobně bych to udělal. Jsme ale profesionálové a musíme dát emoce stranou. Fotbal zároveň pohánějí vášeň a emoce. Bez nich by pro nikoho nebyl zdaleka tak vzrušující."
Velkou zkouškou byl také váš úplně první zápas. Jen dva dny po nástupu do funkce jste v Lize mistrů čelil Arsenalu. To byl pořádný křest ohněm.
"Ano, bylo to mimořádně těžké. Prakticky jsme neměli čas na přípravu a absolvovali jsme jen jeden trénink před zápasem s jedním z nejlepších týmů v Evropě. Přesto si myslím, že jsme až do jeho úvodního gólu odehráli velmi dobrý první poločas a nechali jsme na hřišti všechno."
"Zavést nové myšlenky, vybudovat vztahy s hráči a vytvořit na hřišti potřebné spojení vyžaduje čas. Začátek byl náročný, ale naštěstí jsme se rychle vzpamatovali a začali vyhrávat. Za deset měsíců, které jsme spolu strávili, jsme se posunuli a vyhráli mnoho zápasů."
Sezona skončila skvěle. Dostali jste se do vyřazovací fáze Ligy mistrů a především jste získali ligový titul. Proč Bruggy ve druhé polovině sezony podávaly tak dobré výkony?
"Především máme velmi dobrý kádr s talentovanými hráči, což dělá obrovský rozdíl. Také jsme upravili svůj herní styl a hráči se s touto vizí plně ztotožnili. Hráli jsme velmi agresivní a útočný fotbal, dávali hodně gólů a podstupovali riziko. Když jsem tým převzal, byli jsme třetí a na vedoucí celek jsme ztráceli pět bodů. Nakonec jsme skončili první s náskokem čtyř bodů, takže jsme udělali devítibodový rozdíl."
"Hráli jsme atraktivní fotbal a vytvořili skvělou chemii mezi hráči a fanoušky i mezi kabinou a realizačním týmem při každodenní práci. Byl to komplexní proces a při zpětném pohledu jsem na to, čeho jsme dosáhli, nesmírně hrdý."
Baví vás belgická liga mimo jiné proto, že bývá velmi útočně zaměřená? Vyhovuje to vaší filozofii?
"Svůj styl musíte vždy přizpůsobit kádru, který máte k dispozici. Vedl jsem různé týmy a s každým z nich hrál jiným stylem fotbalu. Musíte posoudit, jaké máte možnosti, a určit, který přístup vám dává největší šanci na vítězství, protože nakonec jsou všichni tady proto, aby vyhrávali. Je štěstí, že jsem mohl vést různé kluby různými způsoby. Každý den mi to pomáhá být lepším trenérem."
Dva z vašich útočníků byli v minulé sezoně skvělí. Nejprve Christos Tzolis, který nastřílel 17 gólů a přidal 23 asistencí. Čím je tak výjimečný?
"Christos je špičkový hráč s neuvěřitelnou kvalitou. Jeho pracovní morálka a profesionalita jsou na nejvyšší možné úrovni. Miloval to tady a vytvořil si silné pouto se spoluhráči, realizačním týmem i celým klubem. Také se nám podařilo vybudovat systém, který umožnil jeho talentu naplno vyniknout. Jsem nadšený, že nyní ukazuje svou kvalitu v Premier League v dresu Arsenalu, jednoho z nejlepších klubů v Evropě. V mém srdci bude mít vždy zvláštní místo, protože je nejen fantastickým fotbalistou, ale také skvělým člověkem."
Arsenal za něj dal 40 milionů eur, což je klubový rekord Brugg. Jak moc jste byli na tento obchod hrdý?
"Obrovsky. Když můžete prodat hráče jednomu z největších klubů na světě za takovou částku, cítí každý nesmírnou hrdost. Jako trenér věřím, že existují tři hlavní cíle. Prvním jsou vždy výsledky, tedy vyhrát co nejvíce zápasů. Druhým je hrát dobrý fotbal, aby fanoušci chodili na stadion s radostí a mohli se se svým týmem ztotožnit. A třetím, což je pro obchodní model každého klubu zásadní, je rozvíjet hráče a pomáhat jim posouvat se dál. Klub i já se silně soustředíme na všechny tři pilíře. Zatím jsme odvedli skvělou práci, ale je klíčové zůstat pokorní a dál pracovat den co den, protože ve fotbale se věci mohou velmi rychle změnit."
Druhým výrazným hráčem je Nicolo Tresoldi, který vstřelil 19 gólů a také v této sezoně podává skvělé výkony, jen zatím není tak známý jako Tzolis. Jak byste ho popsal?
"Je to další skvělý kluk, který je své práci naprosto oddaný. Na tréninkové hřiště přichází vždy jako první a odchází jako poslední. Všechno dělá s přesvědčením a touhou zlepšovat se. Na hřišti má výjimečné schopnosti. Je to velmi komplexní útočník, který dokáže dávat góly, kombinovat, agresivně napadat a během zápasu na sebe vzít skutečnou odpovědnost. Tato sezona je pro něj klíčová. Je to jeho druhý rok, ve kterém musí navázat na svůj talent a potenciál a potvrdit je."
Tresoldi zaznamenal hattrick při vítězství 4:3 nad Interem na San Siru. Bylo to největší vítězství vaší trenérské kariéry?
"Určitě patří mezi největší. Měl jsem štěstí, že jsem zažil několik nezapomenutelných vítězství. Před několika lety jsme s Bruggami vyhráli v Lize mistrů 4:0 venku nad Monakem. S Antverpami jsme porazili Tottenham Josého Mourinha 1:0 v době, kdy vedl Premier League. Loni bylo další obrovskou nocí Ligy mistrů vítězství 3:0 nad Marseille. Vyhrál jsem také důležité ligové zápasy, které pomohly zajistit trofeje. Výhra nad Interem na San Siru je ale bezpochyby úplně nahoře."
Jak moc vám v tomto zápase pomohl Yann Sommer, který před sezonou přišel právě z Interu?
"Velmi. Patřil k našim nejlepším hráčům a dál je jedním z nejdůležitějších členů kádru. Každý ve fotbale ví, že pokud chcete dosahovat skvělých výsledků, potřebujete brankáře světové třídy. Podívejte se, co pro Real Madrid dělá Thibaut Courtois, co Gianluigi Donnarumma pro PSG a nyní City nebo co Alisson a Ederson v průběhu let předváděli pro Liverpool a Manchester City. K pravidelnému vyhrávání potřebujete elitního gólmana. Yann je fantastickou posilou a pro tým nepostradatelným hráčem."
Jak k příchodu hráče Sommerova kalibru došlo?
"Potřebovali jsme špičkového brankáře, takže vedení a skautské oddělení vyhodnotily několik možností. Nakonec padlo rozhodnutí jít naplno po něm. Mám velkou radost, že se klubu podařilo přesvědčit ho, aby se připojil k našemu projektu. Zatím vše funguje tím nejlepším možným způsobem."
Kapitán Hans Vanaken je v klubu už dvanáctou sezonu a zahrál si i na mistrovství světa. Jak důležitý je pro Bruggy?
"Mimořádně důležitý. Podávat tak konzistentní výkony tolik let, prakticky nastupovat v každém zápase a často být jeho rozhodujícím hráčem, je neuvěřitelné. Často říkám, že Hans Vanaken pro nás znamená totéž, co Luka Modrič pro Real Madrid. To vám napoví, jakou má hodnotu. Stále je nesmírně hladový, má vynikající práci s míčem, skvělou osobnost a vítěznou mentalitu. Vedl jsem ho při svém prvním působení v Bruggách a v poslední sezoně své hráčské kariéry jsme dokonce hráli spolu. Hanse znám velmi dlouho a mám upřímnou radost, že ho znovu trénuji."
A Brandon Mechele, belgický reprezentant, který je v klubu už čtrnáct sezon? Jak společně s Vanakenem vedou tým?
"To, že máme oba, je obrovská výhoda. Jsou to prověření vítězové a stále mají velkou motivaci dosáhnout ještě výš. Hans je fantastický tvůrce hry, zatímco Brandon je nesmírně spolehlivý stoper, který do obrany přináší klid a sebevědomí. Jen doufám, že oba dokážou na této úrovni hrát ještě několik let a pomohou klubu k ještě větším úspěchům."
Za Chorvatsko jste odehrál 13 reprezentačních zápasů a byl jste součástí kádru pro mistrovství světa 2006 společně s mladým Lukou Modričem. Předvídal jste tehdy, že ho čeká tak mimořádná kariéra?
"Když se poprvé připojil k reprezentaci, všichni jsme viděli mladého kluka s fenomenálním talentem a potenciálem. Přesto si nemyslím, že by kdokoli, včetně samotného Luky, dokázal předvídat kariéru podobnou této. Byla to vysněná kariéra. Stal se jedním z nejlepších hráčů v historii Realu Madrid, získal Zlatý míč a vyhrál každou myslitelnou trofej. Je bezpochyby nejlepším hráčem v chorvatské historii a jedním z nejlepších záložníků, jaké kdy evropský fotbal viděl."
"Jsem nesmírně hrdý, že je Chorvat, že jsme spolu několikrát hráli a že jsme stále v kontaktu. Stačí se podívat na život a kariéru Luky Modriče a najdete v nich veškerou inspiraci, kterou potřebujete."
Na onom mistrovství světa jste byl také svědkem bizarního momentu, kdy Josip Šimunič dostal v utkání proti Austrálii tři žluté karty. Pamatujete si, jak na to kádr reagoval?
"Ano, samozřejmě! Na lavičce jsme byli úplně v šoku, ale v tu chvíli nikdo nic neřekl, protože zápas stále pokračoval. Došlo nám, že rozhodčí po druhé žluté kartě zapomněl ukázat červenou. Byla to zjevná chyba rozhodčího, ale všichni děláme chyby – hráči, trenéři i rozhodčí. Vešlo to do historie a lidé o tom pravděpodobně budou mluvit ještě desítky let, jednoduše proto, že něco takového v profesionálním fotbale téměř nikdy nevidíte."