Inter Milán píše novou kapitolu své historie. Po sezoně, jež vyvrcholila debaklem ve finále Ligy mistrů s PSG (0:5), odešel úspěšný kouč Simone Inzaghi a na lavičce jej nahradil bývalý obránce černomodrých Cristian Chivu (44). Jeho svěřenci zvlášť v posledních zápasech, v nichž zapsali tři vítězství za sebou a pouze jeden inkasovaný gól, ukázali, že mohou znovu patřit do evropské špičky. Je otázka, jestli se to povede už v tomto ročníku.
Po šesti duelech nové sezony v Serii A a Lize mistrů už se u Interu pod Chivuem začínají projevovat první nuance. A dosud nasbírané postřehy vypovídají o tom, že se tým velmi liší od "dokonalého stroje" vybudovaného Simone Inzaghim.
Nové posily
Inter spíš hledí do budoucnosti, aniž by měnil kostru týmu. Nejviditelnější změna nastala na lavičce, kde se objevili mladí talenti jako Bonny, Pio Esposito, Diouf, Luis Henrique nebo Sučič. Zejména posledně jmenovaný získává díky potížím veterána Mchitarjana stále více prostoru ve středu pole, zatímco ostatní zůstávají v tuto chvíli luxusními alternativami k zavedeným hráčům základní sestavy.
Vedle mladíků se vedení rozhodlo také pro zkušenou posilu. Přivedlo Manuela Akanjiho, který přišel z Manchesteru City jako náhrada za Pavarda, jenž hostuje v Marseille. Švýcarský obránce byl vybrán proto, aby posílil pravé křídlo, což je v systému Nerazzurri 3-5-2 klíčová role.
Co se týče odchodů, žádný výrazný úbytek nenastal. Ofenzivu opustili Correa, Arnautovič, Taremi a Asllani. Nejvýnosnějším obchodem byl přestup Zalewského, jenž byl koupen v červenci z AS Řím za 6,3 milionu eur a za měsíc později téměř za trojnásobek (17 milionů) prodán do Atalanty.
Chivu nechtěl revolučně měnit taktický systém, který z Inzaghiho Interu udělal jeden z nejrozpoznatelnějších týmů v Evropě. Základem zůstává rozestavení 3-5-2, jehož šířku zaručují Dimarco a Dumfries, skutečné akcelerátory útočné hry Nerazzurri.
Rozdíl v porovnání s minulostí spočívá v dynamickém vedení hry. Chivu je flexibilnější než jeho předchůdce a neváhá v průběhu utkání měnit systém. Často se přiklání k rozestavení 3-4-2-1, jež umožňuje větší univerzálnost v útočné fázi. Jeho vize vyžaduje po hráčích víc samostatnosti a méně schematičnosti. Inter je tak méně předvídatelný, ovšem také vystavený většímu riziku, když se rozpadne kompaktnost obrany.
Obrana skřípe
Trauma z květnového prohraného finále Ligy mistrů proti Paris Saint-Germain zanechalo jasné stopy, zejména u veteránů sestavy. Opory Nerazzurri se snaží znovu získat přehled a kompaktnost a prvním poplašným signálem jsou defenzivní údaje. Šest inkasovaných gólů v prvních třech duelech sezony a především domácí porážka s Udinese, což je na San Siru v posledních letech vzácná událost.
Jestliže v útoku je Inter stále zničující – 14 gólů v šesti zápasech díky dvojici Thuram a Martínez a nájezdům z křídel, nejvíc znepokojující je fáze bez držení míče. Tým se po jeho ztrátě těžko přeskupuje, propouští prostor a nutí Sommera v brance k častým zákrokům. A ty jsou ne vždy bezchybné, jak se ukázalo v derby proti Juventusu (3:4).
Podobné to bylo v Evropě. Debut v Lize mistrů na hřišti Ajaxu ukázal chladnokrevný Inter v útoku, naopak hodnota soupeřova xG 1,26 naznačuje defenzivní křehkost, která by mohla proti soupeřům vyšší úrovně bolet. Domácí zápas proti pražské Slavii bude prvním skutečným testem toho, zda jsou Nerazzurri připraveni znovu postavit skálopevnou obranu.
Hlavní otázkou zůstává adaptace na nové technické vedení. Inzaghi byl trenérem, který dokázal tým "řídit na dálku" po celých 90 minut a neustále dával pokyny jednotlivým řadám. Chivu naopak vyžaduje víc individuální zodpovědnosti a času na učení, což se nevyhnutelně projeví na výkonu.
Známky růstu
Potenciál však nechybí. Mužstvo stále patří k nejlépe vybaveným v Serii A a udržuje si úroveň zkušeností, která může v Evropě znamenat rozdíl. Skutečnou neznámou je fyzická a psychická odolnost stárnoucí páteře po letech intenzivních cyklů pod Inzaghim. Čas ukáže, zda se Chivuův Inter dokáže vyvinout v tým schopný nejen mohutně útočit, ale také znovu účinně bránit, což pro něj bylo typické v Itálii i v Evropě.
Mezitím se rumunský trenér mohl radovat z výhry 2:0 v Cagliari. Druhé vítězství v domácí soutěži za sebou, třetí spolu s úspěchem v Lize mistrů. A dvě čistá konta, která hráčům vracejí sebevědomí.
Je Inter skutečně zpět na správné cestě? Poslední výkony naznačují, že ano. I když ještě Chivua čeká s týmem hodně práce. Leccos naznačí už zápas se Slavií...
Podcast o Interu
Inter Milán – Slavia Praha (úterý 21:00 + audiokomentář)
--------------------------------------------------
Sponzorováno:
Sledujte živě Ligu mistrů na Nova Sport 3 přes Telly.
--------------------------------------------------