Zabaleta, který na pravém kraji obrany vynikal díky své neúnavnosti, nyní předává bohaté zkušenosti reprezentantům Albánie. Argentinec je asistentem brazilského kouče Sylvinha, na kterého během kariéry již narazil.
"Potkali jsme se v sezoně 2009/10 v Manchesteru City, on přišel z Barcelony, zatímco já o rok dříve z Espanyolu. Stali jsme se dobrými přáteli a když mi před třemi lety zavolal, abych mu pomohl trénovat Albánii, neváhal jsem."
V kvalifikační skupině se nyní nacházíte na druhé příčce, sedm bodů za Anglií, ale o jeden před Srbskem. Další utkání navíc sehrajete právě na půdě vašeho rivala, jak se na něj díváte?
"Ještě ani nevíme, jestli vůbec budeme hrát v Bělehradě. Je to výzva, kterou je třeba brát s patřičnou obezřetností, protože v roce 2016 tam byly problémy, konkrétně velká potyčka hráčů. Tento zápas s sebou nese spoustu rizik, ale my chceme jet na mistrovství světa a musíme ho zvládnout", doplnil bývalý kapitán City.
Byl jste vůbec prvním Argentincem, který oblékl dres Manchesteru City. Na vlastní oči jste pozoroval proměnu průměrného týmu na dominantní celek nejen v domácí soutěži. Povězte nám něco o začátku vítězné éry Citizens.
"Je to tak. Mám pocit, že jsme spolu s Vincentem Kompanym a Joem Hartem byli jedni z mála, kteří v týmu působili ještě před příchodem nových majitelů. Změna byla znát nejen na sportovní úrovni, ale také z hlediska infrastruktury. Zpočátku jsem si myslel, že s klubem ze středu tabulky se nedá nic vyhrát. Jak dnes víme, velice jsem se zmýlil."
Jak vzpomínáte na zápas s QPR, ve kterém jste získali první triumf v anglické nejvyšší soutěži?
"Toto vítězství v posledních minutách bylo skutečně historickou událostí. Hráli jsme o titul proti Manchesteru United, který vedl nad Sunderlandem a ještě v 90. minutě jsme prohrávali o gól."
Málokdo však ví, že utkání jste gólově otevřel právě vy.
"To je pravda, je to asi nejzapomenutější gól v historii! Pamatuji si, že jsem vnikl do pokutového území a Yaya Touré mi krásně naservíroval míč. Neměl jsem moc času ani prostoru na přemýšlení a trefil jsem to, jak nejlépe jsem uměl. Brankář to zvláštním způsobem chytil a míč skoro vyletěl nad břevno, nakonec se však od tyče odrazil do sítě."
Pak přišel již legendární závěr zápasu.
"Díky bohu, že to byl Kun (Aguero), kdo dal gól a zajistil nám nezapomenutelný titul. Ze stavu 1:2 v 90. minutě jsme se během čtyř minut dostali do vedení a získali první titul v novodobé historii klubu."
Dá se říct, že v tu chvíli se změnila nejen historie celého klubu, ale i ta vaše?
"Rozhodně ano, zejména díky způsobu, jakým se to všechno odehrálo. Takové výsledky se ve fotbalovém světě stávají jen zřídka. Bylo to jako scéna z filmu a my jsme měli důvod slavit ještě dvakrát tolik."
Trochu jste se Aguerovi odvděčil tím, že jste mu pomáhal s aklimatizací a dělal mu překladatele, že?
"Pravda, vzpomínám si, že když s Carlitem (Tevézem) přijeli, neustále jsem jim dělal tlumočníka. Po nějaké době se v angličtině zlepšili, ale ze začátku bylo na mně, abych jim pomohl. Jednoho dne jsem dokonce požádal vedení klubu o zvýšení platu za mé tlumočnické služby. (úsměv)"
O dva roky později však finálové utkání mistrovství světa mezi Argentinou a Německem na Maracaná nemělo tak šťastný konec.
"Ano, to prohrané finále je jizva, která se nikdy nezahojí. Bylo mi 29 let a věděl jsem, že pro mě bude velmi těžké nastoupit na dalším šampionátu. Není jednoduché se ve 33 či 34 letech udržet ve formě, obzvlášť jako krajní obránce. Naštěstí se Messimu a Di Maríovi podařilo v Kataru pozvednout pohár nad hlavu a zbavit se toho prokletí. Ale pro mě to bylo obrovské zklamání, protože být mistrem světa je dost možná největší úspěch v kariéře každého fotbalisty."
Dnes se na Etihadu utkají Manchester City a Neapol. Na stejném stadionu jste odehrál 14. září 2011 utkání právě s italským celkem, jak na něj vzpomínáte?
"Naše skupina byla obzvlášť náročná, protože v ní byly Bayern Mnichov a Villarreal. Navíc jsme v té době nepatřili ke světové špičce a na Ligu mistrů jsme se stoprocentně nesoustředili. Neapol nás překvapila, doma jsme remizovali a ve venkovním utkání dokázala zvítězit. Vzpomínám si, že jsme přiletěli na letiště Capodichino a narazili jsme asi na padesát fanoušků Neapole, kteří nás uráželi. I když jsme byli v hotelu na nábřeží, ulice byla plná jejich podporovatelů. V tu chvíli jsme tušili, že to nebude vůbec jednoduché."
Neúspěch v Lize mistrů však zakryl triumf v Premier League. Je to tak?
"Rozhodně ano. V závěru sezony jsme již věděli, že se musíme soustředit pouze na ligu. Konec v Lize mistrů ve skupinové fázi nám hrál do karet."
Videopreview zápasu
Před několika měsíci jste v rozhovoru na oficiálních stránkách City zmínil, že De Bruyne po svém příchodu v roce 2015 změnil váš tým. Zvládne to stejné i v Serii A?
"To skutečně udělal. Je trochu zvláštní vidět ho v jiném dresu, ale jsem si jistý, že i na nové adrese bude klíčovým hráčem. Možná už není na svém fyzickém vrcholu jako kolem roku 2018, ale má jedinečnou kvalitu a útočníci, kteří s ním hrají mají velkou výhodu. Neapol je italským mistrem a má skvělého kouče, kterým je Antonio Conte. Má fyzicky zdatné hráče a svou sílu ukázal mimo jiné i příchodem právě De Bruyneho."
Jaký to bude pro Manchester City zápas?
"Velice náročný, protože Partenopei se během posledních několika sezon vypracovali. Jsem ale přesvědčený, že v Lize mistrů je lepší začínat doma, zvlášť když je teprve úvod sezony. Pro Guardiolovi svěřence je výhodou, že mohou utkání odehrát před zraky domácích diváků."