Druhý analytický díl z Eura do 21 let věnuji další mladé hvězdě, která není tolik známá. Geovany Quenda je stále ještě teenager a nedávno oslavil teprve 18. narozeniny. Přesto už má domluvený přestup ze Sportingu do Chelsea a na evropském šampionátu předvádí velké věci.
Provází ho však zajímavý příběh. Do Chelsea sice přestoupí ze Sportingu, kde působí od 15 let, ale původně začínal v Portugalsku v konkurenční Benfice. Jak to, že se dostal do Sportingu? Jeho rodiče emigrovali z Guiney-Bissau a když bylo Quendovi 10 let, nastoupil do akademie Benfiky.
Jenže po pár letech se rozhodl odejít. Důvodem bylo, že mu klub nezajistil slíbené ubytování v tréninkovém centru. Quenda se tak dohodl ve Sportingu, kde brzy dostal šanci i v prvním týmu a nyní už je dané, že se příští rok přesune do Anglie.
Zpětně to musí být pro Benfiku hodně hořké, protože z Quendy se stal jeden z největších portugalských talentů. Navíc Sporting se nebál mu dopřát prostor. Už v 16 letech trénoval s prvním týmem. Nyní má za sebou první celou sezonu a 76 % času odehrál v základní sestavě. V Lize mistrů to bylo dokonce 80 %.
Osmnáct mu bylo přitom teprve 30. dubna. Na tak mladého kluka jsou to fenomenální statistiky. Vlastně se dají porovnávat například s Laminem Yamalem z Barcelony. Quenda také překonal Simaa, Cristiana Ronalda, Quaresmu a stal se nejmladším střelcem ligové branky v dresu Sportingu, když se prosadil ve věku 17 let, 5 měsíců a 26 dní.
Na druhou stranu čísla jsou jedna z jeho slabin, zatím je totiž oproti Yamalovi či Désirému Douému zkrátka nemá. Ale nevidím to jako zásadní problém, protože je mu stále jen 18 let a bude mít ještě rok na další vývoj v Portugalsku.
Nicméně na evropském šampionátu do 21 let ukazuje, že je v něm obří potenciál a nedivím se Chelsea, že si jeho služby pojistila tak brzy. Zastupuje ho slavný agent Jorge Mendes, který měl i Ronalda.
Velký zájem měl Manchester United, aby ho přivedl kouči Rúbenu Amorimovi, ale právě to měl být jeden z důvodů, proč Quenda raději ukázal na nabídku Blues. Amorim totiž mladého Portugalce využíval na pozici wingbacka, zatímco Quenda chce hrát křídlo. A když Chelsea nabídla ještě o něco více peněz, nebylo co řešit.
Ve srovnání s vrstevníky v zápasech s Polskem či Gruzií si Quenda na hřišti dělal de facto co chtěl. Má totiž obrovské zrychlení. Akcelerace v jeho podání je na neuvěřitelné úrovni. V jedné chvíli je s obráncem na stejné úrovni, oba hledí směrem dopředu a během mžiku je Quenda o několik metrů dál a uklízí míč takřka do prázdné sítě.
Často navíc operuje na samotném kraji hřiště, drží šířku a posléze si sbíhá na osu hřiště do meziprostoru, odkud zakončuje či hledá lépe postavené spoluhráče. Ukázal to na turnaji hned několikrát. V tomhle mi hodně připomíná Yamala. Angličané zase o něm píší, jako o "portugalském Sakovi".
Stejně jako oni dva má Quenda vynikající driblink, který se složitě brání. Hned několikrát předvedl klasickou přešlapovačku, kdy naznačuje, že půjde do zakončení levačkou, ale posléze si míč přehodí na pravou a vystřelí. Proti Polákům takto vstřelil krásný gól přímo do šibenice.
Je to trochu paradox, protože daleko více používá levačku. Pravou nohu má stabilní, ale levá je ohromně silná. Nebojí se nasadit obránci housle, vyžívá se v driblinku. Často také vyplave na ose hřiště a různými loby posílá spoluhráče do šancí. Jeho technická výbava je vskutku široká.
Abych ho ale nevynášel jen do nebes, tak má i slabé stránky, na kterých by měl v nadcházející sezoně zapracovat, aby se mohl prosadit i v Premier League. Jde hlavně o bránění. Quenda totiž sem tam vypadává ze hry. Nemá moc přehled o dění kolem sebe a to většinou smrdí nějakým průšvihem.
Bylo to znát na akci z utkání proti Gruzii, kdy ve 13. minutě Quenda naprosto vypustil souboj s jedním ze soupeřů. Je vidět, že sleduje míč, ale už nereaguje na hráče vedle sebe. Ten zapne, běží k portugalské brance, míč se k němu dostane a zakončuje. Quenda to vše sleduje z povzdálí a ve chvíli, kdy se rozhodne sprintovat, tak už je pozdě…
Na poziční hře bude muset zapracovat, protože takové chování mu v Anglii neodpustí. O to zarážející je, že ve Sportingu hrával právě wingbacka a bránit musel. Pravdou ovšem je, že v závěru sezony ze sestavy vypadl.
Pořád se ale bavíme o klukovi, kterému je 18 let. Má před sebou roky, kdy bude ještě dospívat a má dost času na to, aby se zlepšil v několika věcech. Už dnes ale umí fantastické věci.
