Představení skupiny D: Turci věří v mladíky a Montellu, domácí USA v nejistotě i obrození Paraguaye

Turecko

Když se Turecko naposledy představilo na mistrovství světa, skončilo senzačně třetí. Poté ovšem následovaly roky marných pokusů o zázrak. Když země dosáhla na bronzovou příčku v roce 2002, nebyli vybraní účastníci zájezdu do zámoří na světě. Například Arda Güler a Kenan Yildiz se narodili o tři roky později.

Současný výběr Vincenza Montelly působí jako jeden z nejsoudržnějších a také nejtalentovanějších tureckých týmů 21. století. Předvojem bylo vystoupení na Euro 2024, kde tým v konkurenci Portugalska, Česka a Gruzie uhrál šest bodů v základní skupině a jeho cesta skončila ve čtvrtfinále.

Účast na mundialu si ale Turecko muselo vybojovat přes baráž, v níž vyřadilo Rumunsko a Kosovo. V celé kvalifikaci Turci přitom prohráli jen jednou, a to se Španělskem, úřadujícími mistry Evropy.

Ačkoliv je Montellova pozice pevná a klima uvnitř týmu je jedno z nejlepších za poslední roky, stále se objevují pochybné hlasy o způsobu, jakým skládá nominace a sestavu, která občas až tolik nereflektuje aktuální dění.

Taktický profil týmu

Jestli však má legenda AS Řím dostat kredit, je to za celkovou proměnu turecké reprezentace. Pryč jsou časy, kdy reprezentaci pravidelně provázely vnitřní spory, emoce a hráči nedokázali naplnit svůj potenciál.

Dnešní Turecko je kompaktní a cílevědomé. Montella vychází z formace 4-2-3-1, ale není to jeho dogma. Přepíná z ní podle potřeb a často se stává, že mužstvo hraje na tři stopery. Slabinou může být až přílišná závislost na schopnostech individualit. O absenci dominantního hrotového útočníka už byla řeč. Ofenziva bude jednoznačně závislá na tom, jak si dokážou poradit Güler a Yildiz, které Turecko považuje za národní poklady.

Zatímco první jmenovaný je spíše desítkou, která tvoří hru a zvládne nastupovat i na kraji, Yildiz operuje tradičně jako křídlo. Je přímočařejší, silný a vyniká v driblinku. Často se navíc stahuje ze strany na osu hřiště, kde vířivým pohybem v meziprostorech dělají Turci problémy svým soupeřům.

Jak už bylo řečeno, klíčovou postavou pro výstavbu bude osoba Calhanoglua. Ovšem také záleží na tom, jakého parťáka mu Montella přidělí. Variant, jak by mohla vypadat záložní řada Turecka, je totiž několik. Nabízí se ukázat na Orkuna Kokcuho, který obsáhne velký prostor a umí podporovat ofenzivu z druhé vlny. Jenže u trenéra má silnou pozici Ismail Yuksek, kterého takřka všichni turečtí novináři a experti pasují na základní sestavu.

Videopreview Ardy Gülera

Střed obrany je jedno z míst, kde se bojuje o důvěru trenéra. Kraje si rozdělí Ferdi Kadioglu z Brightonu a Zeki Celik z AS Řím. Levého stopera by měl obsadit Merih Demiral, který stabilně nastupoval v kvalifikaci a doplní ho jeden z trojice Abdülkerim Bardakci, Ozan Kabak a Caglar Söyüncü.

Jedničkou v brance bude Ugurcan Cakir, jenž má za sebou první rok v Galatasarayi a kvalifikaci odchytal celou. V baráži pak přispěl k postupu dvěma čistými konty.

Predikce: osmifinále

Paraguay

Los Guaraníes byli mezi lety 1998 a 2010 pravidelným účastníkem mistrovství světa, přičemž právě rok 2010 pro generaci kolem Justa Villara nebo Roqueho Santa Cruze vyvrcholil výborným výsledkem v podobě čtvrtfinále. Paraguay tehdy padla až s pozdějšími mistry světa ze Španělska. Od tohoto vrcholu se ale na šampionátu odmlčela.

Dlouhá léta byl pro ni problém sehnat spolehlivého střelce, a tak další paraguayská legenda Óscar Cardozo ještě v roce 2023 ve 40 letech oblékal ikonický červenobílý pruhovaný dres, aby své zemi pomáhal střílet góly. Trenéři výběru byli v posledních 10 letech kvůli slabé ofenzivní produkci nuceni vsadit na silně defenzivní styl, díky čemuž se národní stadion Defensores del Chaco stal jedním z nejnepříjemnějších míst pro soupeře. Dlouhá léta to ale nevedlo k úspěchu.

Obrat nastal, když paraguayský svaz angažoval zkušeného kouče Gustava Alfara, který před čtyřmi lety na mistrovství světa vedl Ekvádor. Zlom ve výsledcích byl sice náhlý, ale ne překvapivý. Alfaro je totiž vynikající trenér, který s podceňovanými týmy dokáže zázraky.

Paraguay v kvalifikaci přebíral s pouhými pěti body a jediným vstřeleným gólem ze šesti zápasů a po zpackané Copě Américe, kde nezískala ani bod. Argentinský kouč tým kompletně proměnil a zakončil kvalifikaci s bilancí 6-5-1. A to včetně vítězství nad Brazílií a Argentinou.

Taktický profil týmu

V době, kdy se ve fotbale klade stále větší důraz na křídelní hru, mnohdy až extrémní atletickou připravenost beků a kvůli datové analýze se omezuje střelba ze střední vzdálenosti, působí Paraguay starosvětským dojmem. V ostrých zápasech totiž nastupovala s čtyřčlennou obranou složenou čistě ze stoperů a střelbu z dálky povýšila na jednu z hlavních ofenzivních zbraní.

Netradiční způsob hry je skvěle přizpůsoben silné stránce paraguayských hráčů a linie čtyř stoperů zrcadlila silné stránky soupeřů tak, aby je co nejvíc eliminovala. V přechodové fázi Paraguay spoléhá na zmíněné silné tahové útočníky Encisa a Almiróna, kteří jsou schopní vyvézt míč i o několik desítek metrů.

Videopreview Julia Encisa

V defenzivě jsou Paraguayci velmi silní v poziční hře bez míče a vytlačují soupeře do křídel, kde na soupeře čekají defenzivně ladění beci. Navíc tým vyniká ve standardních situacích, takže otevřít jeho ulitu je i pro elitní země nesmírně těžké. Ne nadarmo za 18 kvalifikačních zápasů inkasoval jen 10krát.

Na druhé straně hřiště pak stopeři na krajích obrany zvyšují sílu ofenzivních standardek. Pro zvýšení ofenzivní kvality může trenér na post pravého beka nasadit ofenzivně laděného Juana Josého Cácerese.

Problém nastává, pokud je třeba dobývat blok soupeře. Tým je složen především reaktivně a individuální kvalita většiny hráčů sice není špatná, zároveň mezi nimi ale není žádná superhvězda. A ať už na hrotu útoku nastoupí Antonio Sanabria, Álex Arce nebo Gabriel Ávalos, tak jejich prací bude primárně udržet míč zády k bráně a dobíhat balony vyražené brankářem, ne časovat náběhy na kreativní přihrávky.

Paraguayská záložní řada je také spíš dynamická a takticky vyspělá než kreativní. Od Paraguaye lze čekat velmi nízký počet doteků v soupeřově vápně a nízké držení míče. Pragmatický přístup bude převládat, jenže na rozdíl od soupeřů ve skupině je na trpělivé vyčkávání v bloku zvyklá a připravená.

Predikce: šestnáctifinále

USA

Obrovská útočná síla a otazníky v obraně. Spojené státy americké po dvaatřiceti letech hostí fotbalový světový šampionát a rozhodně touží po větším úspěchu, než při své pořadatelské premiéře. Tehdy se jim sice podařilo postoupit ze třetího místa do osmifinále, ale v tom nestačily na pozdější mistry světa z Brazílie a ve čtyřech zápasech se jen jednou radovaly z výhry.

Fotbal byl ovšem tehdy na severoamerickém kontinentu druhořadým sportem a kádr USA postrádal velké hvězdy evropského fotbalu. Nyní je situace jiná. V sestavě jsou hráči z evropských velkoklubů jako AC Milán, Juventus, Leverkusen nebo Monaco. Na lavičce navíc sedí velezkušený argentinský trenér Mauricio Pochettino a USA touží po historickém úspěchu. Jedinou medaili bronzové barvy totiž získaly na vůbec prvním šampionátu v roce 1930.

Američané mají zejména v útoku velkou sílu a v řadě přípravných zápasů ukázali, že se dokáží vyrovnat tradičním fotbalovým zemím. Otazník tak visí hlavně nad obrannou kvalitou. Defenzivu totiž vede osmatřicetiletý kapitán národního Tim Ream, který po úspěšném působení v Anglii už dohrává kariéru v domácí MLS a právě vysoký počet obdržených gólů je hlavním problémem Pochettinova družstva. Naposledy pořadatelé udrželi čisté konto v září proti Japonsku a od té doby odehráli už sedm zápasů.

Taktický profil týmu

Ideální taktiku a rozestavení zatím USA nenašly a s blížícím se začátkem turnaje je v sestavě stále mnoho otazníků. Výkony celého týmu i jednotlivých hráčů jsou nevyrovnané a na rozdíl od jiných reprezentací neexistuje jediná představa o nejlepší jedenáctce.

Hra se čtyřmi obránci se nevyplatila na loňském Gold Cupu, ani v Lize národů, kde USA prohrály s Panamou i Kanadou. Letos tuto variantu Pochettino zkusil i v přátelských zápasech s Belgií a Portugalskem a v obou případech z toho byla výsledková katastrofa.

Hra se třemi stopery naopak přinesla solidní výsledky v přátelských utkáních, ale na lavičce kvůli tomuto rozestavení zůstala ofenzivní esa jako Malik Tillman, Brenden Aaronson nebo Timothy Weah a obrannou hru to příliš nezlepšilo. Právě defenzivu musí americký tým zlepšit, pokud chce pomýšlet na úspěch. V bráně by měl stát Matt Turner. Jako jednička odchytal už mistrovství světa v Kataru a od konce Tima Howarda je nejstálejší volbou v americké bráně.

Tříčlennou stoperskou řadu by měl dirigovat zkušený Ream. V osmatřiceti letech jde s největší pravděpodobností o jeho poslední světový šampionát, na kterém by měl vést tým s kapitánskou páskou na ruce. Po pravé straně bude mít čerstvého vítěze Konferenční ligy Chrise Richardse, zatímco dobrá hra levou nohou získá místo v základní sestavě Austonu Trustymu z Celtiku na úkor Westona McKenzieho.

Jednou z mála jistot v základní sestavě by měli být krajní beci. Na pravé straně se očekává start Sergiňa Desta, zatímco nalevo zřejmě bude pilovat lajnu Antonee Robinson z Fulhamu. Naopak složení zálohy může mít hned několik podob. Defenzivní jistotou by ovšem měl být Tyler Adams, vedle kterého může ve středu hřiště nastoupit McKennie.

Videopreview Christiana Pulisica

Mnohem ofenzivnější úkoly by pak pod hrotovým útočníkem mohli plnit Christian Pulisic a Tillman, kteří zvládnou hrát více ve středu hřiště a vytvářet na stranách prostor pro krajní obránce. Na lavičce však budou čekat na šanci Aaronson, Weah nebo Reyna. Útočných možností má Pochettino mnoho.

Stejně tak si může vybírat i mezi hrotovými útočníky. První volbou bude s největší pravděpodobností Folarin Balogun. Loni na podzim měl v dresu národního týmu střeleckou formu a potvrdil ji také v přátelském utkání se Senegalem, kdy skóroval po příchodu z lavičky. Jeho hlavní konkurencí bude Ricardo Pepi, jehož předností je spíše hra do uzavřené obrany. O místo a minuty bude po skvělé sezoně v Coventry bojovat také Haji Wright.

Predikce: čtvrtfinále

Austrálie

Mezi světovou elitou se představí pošesté v řadě. Předchozí turnaj v Kataru, na kterém ze druhého místa postoupila do osmifinále a tam potrápila budoucího vítěze Argentinu, je tím dosud nejúspěšnějším.

Nedá se však příliš očekávat, že by na takový počin Socceroos navázali i v Severní Americe. Byť je los umístil do hratelné a otevřené skupiny, jsou v ní největším outsiderem.

Přesto se pro běžného evropského fanouška může jednat o velmi zajímavý tým na sledování. Australané pravidelně na šampionátech zatápějí těm největším fotbalovým zemím, navíc jejich současná skvadra je vesměs neokoukaná. Hráče kalibru Tima Cahilla, Mileho Jedinaka nebo Harryho Kewella bychom na jejich soupisce už hledali marně.

Taktický profil týmu

V asijské konfederaci se Austrálie řadí mezi týmy, které si nejvíce zakládají na pevné obraně. To ještě umocnil příchod trenéra Tonyho Popovice, který vychází z rozestavení se třemi stopery. Důležité pro něj bude mimo jiné to, do jaké formy se dostane Harry Souttar.

Stoper Leicesteru totiž po rok a půl dlouhé přestávce zaviněné poraněním achillovky stihnul odehrát pouze dva zápasy. Třetím do stoperské party by se měl stát Cameron Burgess, ačkoliv výkon mladičkého Lucase Herringtona v přátelském utkání proti Mexiku může kartami ještě zamíchat.

Přesuneme-li se výše, je střed zálohy místem, kde může Australany tlačit bota. Ne snad proto, že by tam chyběli kvalitní hráči. Avšak žádný z nich nevyniká v rozehrávce pod tlakem, v případě systematického vysokého presinku se tak středová linie dostává pod velký tlak.

Defenzivním pilířem zálohy je Aiden O’Neill, kterého by měla doplňovat jedna ze známějších tváří týmu Jackson Irvine. Pozici levého křídelního obránce obstarává rychlý a dynamický mladík z Feyenoordu Jordan Bos, napravo nastupuje obounohý Jacob Italiano.

Videopreview Mathewa Ryana

Poměrně velký otazník panuje kolem toho, kteří dva muži dostanou důvěru jako spojka mezi útočníkem a zálohou. Očekávaným jménem je Connor Metcalfe, jenž nicméně v případě potřeby může nastoupit i hlouběji v poli. Parťáka by mu za standardních okolností činil Riley McGree, s jeho zraněním se ale uvolňuje místo pro ostříleného Mathewa Leckieho, nebo naopak mladého výbušného křídelníka Nestoryho Irankundu.

Ti by měli podporovat další vycházející hvězdu Mohameda Tourého. Dvaadvacetiletý útočník se po svém zimním přesunu do League Championship v závěru sezony rozstřílel, když v posledních čtyřech zápasech nasázel v barvách Norwiche pět branek.

Predikce: základní skupina

Všechny zápasy mistrovství světa můžete sledovat na Oneplay. Registrujte se ZDE.