Inter – Monza 4:1
Inter se pokouší vyhrát druhý ligový titul v řadě poprvé od éry vítězů treble pod vedením Josého Mourinha v sezoně 2009/10 a vstup do zápasu se mu vydařil dokonale, když se ujal vedení už v šesté minutě.
Andy Diouf, který na pravém kraji zálohy nahradil odcházejícího Denzela Dumfriese, poslal míč na hranici vápna, kam si naběhl Andy Diouf a Hakan Çalhanoğlu vyslal tvrdou ránu, na kterou brankář Monzy Semuel Pizzignacco nedosáhl. Byl to už jeho čtvrtý gól v posledních čtyřech vzájemných zápasech.
Inter skóroval jako první v osmém domácím ligovém zápase v řadě, ale hosté reagovali na nepříznivý vývoj odvážně a těsně před půlhodinou hry se dočkali zaslouženého vyrovnání. Gustavo Varela si po souboji s Manuelem Akanjim skvěle pokryl míč, otočil se kolem obránce Interu a přesnou střelou k tyči vstřelil svůj třetí gól ve dvou zápasech od příchodu do Monzy.
Inter byl před přestávkou v útoku nevýrazný, a tak mu přišel vhod dárek od Pizzignacca, který přišel hned tři minuty po změně stran. Brankář Monzy vyrazil centr Federica Dimarca přímo k nohám Piotra Zielinského, který zkušeně přehodil padajícího gólmana a poslal míč do odkryté branky.
Nerazzurri se poté uklidnili a brzy své vedení zdvojnásobili, když Dioufovu zpětnou přihrávku zužitkoval parádním zakončením Francesco Pio Esposito. Houževnatý odpor Monzy z prvního poločasu byl definitivně zlomen v momentě, kdy Esposito udržel míč pro Yanna Bissecka, jenž se opřel do balonu levou nohou a vstřelil svůj první domácí ligový gól od května 2025.
Akanji následně hlavičkoval do břevna a hosté byli blízko totálnímu kolapsu, Inter se však nakonec spokojil se čtyřmi góly, přičemž Cristian Chivu dopřál debut novým posilám Johnu Stonesovi a Aleksandaru Stankovićovi, synovi klubové legendy Dejana. Pro Monzu to byl nakonec trpký večer, když její návrat mezi elitu skončil stejně jako ten předchozí – porážkou na San Siru.
Udinese – Como 1:1
Přestože Udinese v minulé sezoně poprvé od ročníku 2012/13 skončilo v první polovině tabulky Serie A, na první domácí vítězství si muselo počkat až do čtvrtého zápasu (2 remízy, 1 prohra). Domácí tentokrát nechtěli nic ponechat náhodě a od úvodu diktovali tempo hry.
Jako první zahrozil bývalý hráč Coma Mërgim Vojvoda, jehož odražený míč proletěl napříč brankovištěm. Tlak Udinese sílil a po půlhodině hry přinesl ovoce z nečekané strany. Hassane Kamara, který v každé z posledních dvou sezon vstřelil v soutěžních zápasech pouze jeden gól, tentokrát tuto bilanci dorovnal. Skvěle si naběhl na kolmici Jurgena Ekkelenkampa a elegantním dloubákem překonal Jeana Buteze.
Žádný tým v minulé sezoně neinkasoval méně branek než Como, ale Udinese si do poločasu udržovalo kontrolu a aktivně vstoupilo i do druhé půle, kdy Idrissa Gueye z nadějné pozice vypálil nad branku. Standardní situace však otevřela cestu Comu k vyrovnání.
Maduka Okoye po rohovém kopu pouze vyrazil hlavičku Trevoha Chalobaha přímo k Douvikasovi, který zblízka bez váhání dorazil míč do sítě. Okoye si za chybu při inkasovaném gólu spravil chuť o několik minut později, kdy reflexivním zákrokem zabránil Douvikasovi v rychlém obratu skóre.
Como s přibývajícím časem přebíralo iniciativu, ale Udinese mohlo v závěru rozhodnout, když Lennon Miller vypálil přímo do Buteze. Ještě větší šanci měl pár minut před koncem Vakoun Issouf Bayo, jenž po zpětné přihrávce Nicolò Zaniola trestuhodně přestřelil odkrytou branku. V poslední minutě nastavení pak Jacobo Ramón po rohovém kopu orazítkoval břevno, čímž završil napínavé utkání, v němž se body nakonec dělily.
Udinese sice v šesti posledních domácích ligových zápasech (zahrnujících i závěr minulé sezony) skórovalo teprve podruhé, přesto to na zisk tří bodů nestačilo. Ztráta bude mrzet především tým Cesca Fàbregase, kterému těsně unikla šance zapsat čtvrtou venkovní výhru v Serii A v řadě, což se klubu dosud nikdy nepodařilo.