Vergara nastupuje na pozici hrotového útočníka. Vyrůstal v klubu Tauro, který patří mezi špičku panamské ligové soutěže. Trenérem Taura, pod kterým se Vergara formoval, je Felipe Baloy - muž, který se nesmazatelně zapsal do historie panamského fotbalu jako historicky první střelec gólu své země na MS. V panamské nejvyšší soutěži zaznamenal Vergara v 17 letech ve 36 zápasech slušnou bilanci (5+2) a logicky tak následoval přestup do Evropy.
Ten byl nejdřív pochopitelně spíš skromného rázu. Pro svůj současný celek FK Auda, který má s přiváděním hráčů z opomíjených latinskoamerických lig už určité zkušenosti, ale může být zlatým pokladem. Auda, klub z maličkého města Ķekava, je díky Vergarovým gólům zatím na třetím místě ligové tabulky a drží se v boji o titul.
O důležitosti mladého Panamce svědčí i to, že se přímo podílel na polovině gólů svého týmu. To je fantastická bilance. Také díky ní získal ocenění pro nejlepšího hráče ligy za měsíc duben.
Na první pohled se tedy může zdát, že brzký přestup do kvalitnější ligy musí být samozřejmostí. Při bližším pohledu ale uvidíme, že potenciální zájemce si musí uvědomit i některé negativní aspekty Vergarovy hry.
Fyzické parametry
Mladík z Panamy narostl do úctyhodných 196 cm, může se pyšnit postavou se širokými rameny a silnou horní polovinou těla. S tím se ovšem pojí také určitá neobratnost pohybu. Vergara nemá nadprůměrnou akceleraci, ačkoliv rychlost na střední a delší vzdálenosti díky dlouhým nohám umí vyvinout opravdu slušnou. O elegantním pohybu ale zatím určitě mluvit nemůžeme.
Od hráče s téměř dvěma metry sice zpravidla trenéři ani pohybovou eleganci vyloženě nevyžadují, koordinace ale ovlivňuje i jiné herní aspekty. Nejdůležitější ovšem je, aby své tělo uměl mladý útočník používat v soubojích, a to jak ve vzduchu, tak i zády k bráně. A tento aspekt je zatím v obou případech nedostatečný.
Jeho úspěšnost v soubojích zády k bráně je možná až překvapivě velmi slabá. V pozemních soubojích je to dokonce jen podprůměrných 37,2 %. O něco lepší je Vergara ve vzduchu, i tak se ale s úspěšností 44,3 % řadí maximálně k ligovému průměru. Podstatně lepší je jeho chování v soubojích v pokutovém území. Mezi důvody, proč dává tolik gólů, se řadí chytrý pohyb ve vápně, rychlá a nepředvídatelná reakce a schopnost vyhrát hlavičkový souboj čelem k bráně. V tomto aspektu ukazuje opravdu velmi solidní potenciál.
Pokud chce ale Vergara pomýšlet na přestup do vyšších kvalitativních pater, chování v soubojích zády k bráně musí radikálně zlepšit. Je třeba si uvědomit, že úroveň lotyšské ligy je opravdu velmi slabá a zápasy s týmy mimo tamní TOP 2 (Riga FC a RFS) dosahují stěží kvality druhé české nejvyšší soutěže.
Technické dovednosti
U hráčů z Jižní a Střední Ameriky máme často tendenci předpokládat, že jsou technicky velmi nadaní. Nutno podotknout, že to není úplně Vergarův případ. Zejména první dotek s míčem, když na něj dotírá zezadu obránce, je prakticky pokaždé nepřesný. Díky nižší intenzitě pohybu soupeřových záložníků se i tak nakonec často dostane k balonu, v české lize by mu ale takovéto chyby neprošly. Kdo si vzpomene na začátky Muhameda Tijaniho v Baníku Ostrava, určitě by mu ho Vergara v lecčems připomínal.
Ani samotná technika přihrávek není jeho největší zbraní, dokáže ale relativně udržet jejich standard oběma nohama. Zároveň jde i přes nízkou intenzitu hry v tamní lize vidět, že se Vergara nebojí sem tam chodit do narážeček, kterými Auda znepříjemňuje situaci soupeřům. Samotná technika kopu je u něj ale zatím ovlivněna horší koordinací přirozeně způsobenou rychlým růstem. Potenciál pro zlepšení u něj rozhodně vidíme.
Abychom Vergaru především nekritizovali, tak je třeba říct, že jeho technika kopu při zakončení je poměrně solidní a může se dál rozvíjet. Obecně lze tedy říct, že se Vergara i přes svou vysokou a silnou postavu zatím profiluje spíš jako klasický zakončovatel než hráč, který by pro tým odváděl důležitou černou práci. Zároveň by ovšem tato jednostranná profilace pro jeho další kariéru byla spíše škodlivá. Nevyužít přirozený silový potenciál by byla zkrátka škoda.
Osobnost
Co se týče pohybu po hřišti, tak Vergara působí spíš průměrným dojmem. Není líný na krok, ale ani nepřekypuje entuziasmem za každou cenu získat míč nebo jej zezadu vybojovat od nepozorných záložníků.
Vzhledem ke zmíněnému nepřesvědčivému zpracování je na druhou stranu potřeba ocenit mladíkovu snahu o sbíhání hlouběji do pole a rozehrávku do křídel. V případě, že se mu povede míč zpracovat kvalitně, pak často tímto dokáže zrychlit hru a vyřadit ze hry vystoupivšího obránce. Obecně působí na hřišti bezproblémovým dojmem. Nehádá se se soupeřem ani spoluhráči a za 12 zápasů má na kontě pouze jednu žlutou kartu.
Kam by mohl přestoupit?
Je jasné, že Vergara už jen při projíždění fotbalových statistik zaujme. Vzhledem k finanční dostupnosti přestupů z lotyšské ligy by pak měl určitě zajímat především kluby střední či spodní části tabulky české nejvyšší soutěže. Zároveň je ale pro potenciálního zájemce nutnost přijmout nepříjemný fakt, že Vergara "vystřelil" až příliš brzy a bude drahý. V tomto případě už nekupujete jen případný zajímavý profil hráče, nýbrž nejproduktivnějšího hráče ligy v 18 letech.
Zároveň pak nelze přehlédnout, že Vergara v tuto chvíli ještě není připraven na přechod do kvalitnější soutěže. Kluby si tak musí vyhodnotit riziko, zda zkusit vyčkat a sledovat hráče ještě další půlrok, nebo zariskovat a zkusit do něj zainvestovat relativně vyšší částku se značným rizikem.
Mladý panamský reprezentant si totiž bude muset zvykat nejen na nesrovnatelně náročnější intenzitu ligy, ale také na novou kulturu. Další neznámou je schopnost domluvit se anglicky, ačkoli obecně je v Panamě z historických důvodů angličtina častěji používaná než v jiných zemích Latinské Ameriky.
Jako vhodná destinace na přestup se tedy jeví především dva české kluby. Tím prvním je Liberec, který má dobrou zkušenost s příchodem Toumaniho Diakitého právě z Lotyšska, rád pracuje s mladými hráči a může si dovolit finančně trochu zariskovat.
Tím druhým je Sigma Olomouc. Pavel Hapal rád hraje se silovými útočníky a navíc po svém působení ve Španělsku stále zvládá komunikaci ve španělštině. Na vybroušení Vergarova talentu bude sice ještě hodně práce, potenciálně se ale může vyplatit. Zbystřit by měly určitě i některé slovenské celky.
Hodnocení
Josué Vergara je hráčem, jehož gólová produkce je v 18 letech impozantní. Zároveň ale v mnoha herních aspektech zatím pokulhává. Musí se naučit v soubojích lépe používat silnou postavu, výrazně zapracovat na zlepšení prvního doteku s míčem a zvyknout si na vyšší intenzitu hry.
Díky hodně zajímavé silné postavě, dobré rychlosti a velmi nadějnému instinktu zakončovatele může být ale v budoucnu hvězdou v některé z evropských lig druhého sledu. Na potenciální přestup do TOP šestky evropských lig to ale nevidíme.