Hokejová kronika se v Marseille sice začala psát v 70. letech minulého století, jenže tradiční zimní sport to měl v přímořském letovisku těžké. Střídaly se neslavné konce a nové začátky. Až v roce 2013 přišel zřejmě nejdůležitější impuls. Zrodili se Spartiates.
Ve chvíli, kdy do jihofrancouzského města dorazil jistý Luc Tardif, syn dnešního šéfa IIHF, začaly se dít věci. Bývalému reprezentantovi svěřili roli hráče, trenéra i generálního manažera a během 10 let se z klubu opravdu podařilo vybudovat zdravou organizaci. I díky jeho jménu, osobnosti a vazbám, se z oddílu, jenž vyrostl doslova na pláži, stala respektovaná značka.
"Slyšel jsem, že současný hlavní sponzor klubu hledal sportovní odvětví, které by mu dávalo smysl. Fotbalu nelze v Marseille vůbec konkurovat, Olympique je obrovská sportovní mašinerie. A tak vsadili na hokej a opravdu si tu našel místo," vypráví Libor Kašík, dnešní opora týmu.
Mezi francouzskou hokejovou elitu se Spartiates dostali teprve v létě 2023 díky administrativnímu postupu. A tradiční zimní sport se ve fotbalovém městě konečně chytil.
"Ta destinace je opravdu specifická, je to na úplném jihu, kde bývá téměř pořád teplo. Ale město má 800 tisíc obyvatel a není zas tak rozlehlé. Lidi tu mají sport rádi, a tak se tu fanouškovská základna dá vybudovat docela dobře, když je co nabídnout," myslí si český brankář, jenž si nemůže nové angažmá vynachválit.
V hale to vře, bývá plná. Sportovní klání je protkané dnes už nepostradatelným aranžmá, které sport mění v show. Když hráči přijíždějí na led, vítá je maskot v typické přilbici bojovníků ze starověké Sparty.
"Jo, je to pravda, jsem sparťan, to je opravdu vtipné," směje se Kašík. "Přitom když jsem chytal v české extralize, nebylo většího rivala než Sparty. A vykrást O2 arenu, to byla vždycky pro Zlín speciální záležitost," vzpomíná.
Před Kašíkem hrály v Marseille v průběhu dřívějších let už dvě desítky českých hokejistů, kapitánské céčko dokonce nosil Jihočech Roman Novotný. Současný gólman, mistr české extraligy z roku 2014, je ale zjevně nejvýraznější osobností.
Poprvé zaměstnancem
Francie zatím není destinací, kam by mířily davy hokejistů za nějakými neodolatelnými výdělky. Kanaďanů, kteří mají výhodu, že se francouzsky domluví, najdete v lize 60. Švédů je 17, Finů 14 a Čechů jen osm. To se ale prý může snadno změnit.
"Myslím, že Francouzi se umějí o hokejisty ve svých klubech postarat. Minimálně u nás v Marseille máme perfektní servis, nejen ohledně fyzioterapeutů a všemožné sportovní péče. O nic se tady nemusím starat ani v administrativě. Poprvé v životě jsem vlastně zaměstnanec," žasne Kašík.
Francouzské zákony to ani jinak neumožňují. Pro hokejistu, který byl celý život osobou samostatně výdělečně činnou, je to zajímavý benefit. "Samozřejmě na účet nepřijde taková částka, jako když člověk fakturoval, ale víte, že dostáváte peníze v čistém. Nemusejí se pak už řešit žádné odvody, je to určitý komfort. Myslím si, že hlavně pro starší hokejisty, kteří už trochu prozřeli, je to skvělá věc," myslí si.
Právě sociální prostředí prý v budoucnu může nalákat i další zajímavé hráče. "Vím, že se o tom teď hodně baví třeba Finové, pro ně je to dost velké téma," dodává Kašík.
Hokejisté Marseille mají tu nevýhodu, že za spoustou soupeřů musejí cestovat dlouhé hodiny. Amiens, Rouen, Cergy či Angers jsou téměř 1000 kilometrů vzdálené destinace.
"Je pravda, že se občas jezdí dálky, nicméně díky servisu, který od týmu máme, si vůbec neuvědomuju, že by to bylo náročné. Máme k dispozici parádní autobus, kde má každý z hráčů kóji na spaní," vysvětluje Kašík.
Pokud je nějaký delší přejezd, většinou se odjíždí okolo desáté večer a cestuje se přes noc. Hokejisté se vyspí, ráno pak přijedou do města, kde je ještě možnost být na hotelu. "Když to porovnám s domácími zvyky, ze Zlína jsme mnohdy odjížděli dopoledne a po dlouhé cestě jsme šli rozlámaní skoro rovnou na věc," přibližuje jeden z osmi Čechů ve francouzské lize.
Čech v dresu Francie?
Hokej v Marseille se sezonu od sezony zvedá výkonnostně. Letos poprvé má tým kladnou bilanci zápasů. A právě i díky českému brankáři hraje v horní polovině tabulky. V celé francouzské lize nenajdete gólmana s větším počtem odchytaných minut, než má Kašík. Navíc hned v prvním utkání roku 2026 vychytal nulu v prestižním derby se sousedním Nice, svou druhou v sezoně. Ve statistikách úspěšnosti zákroků je na druhé příčce (91,8 %).
Jihofrancouzský klub prostě nechce být do počtu, i v kabině se začínají spřádat plány, jak uspět v play off. S jídlem roste chuť. "Vnímám nějaký vývoj a opravdu je ten tým asi rok od roku lepší. I já mám chuť vyhrávat," zdůrazňuje.
Také ve Francii začíná být tématem blížící se olympiáda. Marseille dodala olympijskému týmu zadáka Enza Cantagalla. "Však jsme mu také všichni gratulovali," líčí Kašík. Šance tamnímu národnímu týmu však na blížících se hrách v Turíně příliš nedává. "Francie má aktuálně jen jediného hokejistu z NHL, a to se určitě projeví. Navíc ve skupině bude hrát s Kanadou, Čechy a Švýcary, což je prostě nesmírně těžký los," dodává.
Za tým Galského kohouta možná bude chytat i Martin Neckář, gólman s českými kořeny. Toho ale Kašík vůbec nezná: "Přiznám se, že jsem ho zaznamenal až díky té nominaci. Je to mladý kluk, hraje ve Švýcarsku. Jsem na něj zvědavý, zda mu dají šanci."
Nejde však jen o letošní olympiádu. Francie se připravuje na hry, které se v Savojských Alpách uskuteční v roce 2030. A ty by měly zvednout i prestiž hokeje. "Olympiáda se určitě až do Marseille nedostane. Ale hodně velké plány jsou s Nice, které také leží na Azurovém pobřeží. Tam by se hokej měl hrát a bude to tam určitě moc hezké," tuší český hokejový brankář.
Zlín nespadne
Na jihu Francie se mu zalíbilo. "Dřív jsem tak trochu snil o tom, že bych si mohl zachytat třeba NHL na Floridě. A tak se mi to trochu plní. Je tu opravdu příjemně. Teď v zimě sice taky teploty hodně klesly, ale jinak přes rok je tu hodně příjemné klima," vypráví. Bonusem je pak i fotbal. "Na Olympique nemám permanentku, spíš si vybírám zápasy, které chci vidět. Baví mě ta atmosféra, je samozřejmě zážitek to vidět."
Zda jeho francouzské dobrodružství bude jen krátkou epizodou, nebo se protáhne na víc let, zatím říct nedokáže. "Tohle všechno je otevřené, rozhodně jsem sem však nepřišel jen proto, abych si užil tepla. Chtěl bych tu něco dokázat, s týmem bych rád něco vyhrál," říká český brankář odhodlaně.
A návrat do Zlína, odkud pochází? "Rád se tam vrátím, pokud bude v budoucnu zájem a bude to dávat smysl. Vím, že Berani na tom teď nejsou moc dobře, pořád to sleduju na dálku. Ale nemyslím si, že by se mělo ze druhé ligy spadnout. Spíš se to musí pomalu stabilizovat a časem to zase bude dobré. Důležité je, že obrana vypadá dobře, v těch bojích o záchranu bude důležitá právě defenziva,” dodává svou zkušenost muž, který se Zlínem před 12 lety slavil mistrovský titul.