"Nejde o to být dokonalý. Jde o to najít cestu."
Jakoby se vrátila slova kouče Martina St. Louise, který po prohraném šestém duelu, kdy jeho svěřenci inkasovali osm gólů, stále věřil v úspěch.
Krátce poté, co Alex Newhook v prodloužení sedmého zápasu natáhl ke střele a poslal puk na zadní tyčku, těsně nad beton finského gólmana Ukko-Pekky Luukkonena, zahalilo se Buffalo do smutku.
A naopak ve frankofonním Montrealu nastala absolutní euforie. Městskou uniformou se staly dresy s písmeny CH a i web populárního deníku Gazzette přebarvil své logo do červené a modré.
Poslechněte si článek v audioverzi
"Jsem tak šťastný, že tohle můžeme prožít," hlesl St. Louis. Canadiens se dostali mezi čtyři poslední týmy, které usilují o Stanley Cup. A jejich trenér, jenž má na svědomí čtyři roky dlouhou přestavbu týmu přiznal, že během utkání myslel na svou zesnulou matku. "Během prodloužení jsem s ní hodně mluvil," prozradil St. Louis. "A poděkoval jsem jí," řekl dojatě.
Možná dodnes máte St. Louise zafixovaného jako legendu Tampy Bay. Ano, strávil tam převážnou část kariéry a s Lightning vyhrál v roce 2004 Stanley Cup. Jenže on je teď konečně doma. Jako malý kluk vyrůstal v Lavalu a hokej se učil hrát na menších hokejových stadionech v okolí Montrealu. Maminka byla jeho největší fanynkou. A dnes naplno cítí, jak je hokej pro město důležitý.
Přestavba podle St. Louise
Když St. Louis přicházel do organizace Canadiens, psal se únor roku 2022. Ode dne jeho jmenování hlavním koučem k triumfu nad Buffalem uplynulo 1560 dnů. A nutno říci, že přestavbu pojal tenhle přemýšlivý chlap hodně poctivě.
Ty čtyři roky přežilo jen šest vyvolených. Šest borců, kteří v sobě až na jedinou výjimku mají DNA Canadiens – tedy v NHL nikdy nehráli za jiný klub: Jake Evans, Brendan Gallagher, Sam Montembeault, Cole Caufield a Nick Suzuki. Tím posledním je Josh Anderson, jenž kariéru začínal v Columbusu.
Co se změnilo úplně, je defenziva. Ze sestavy roku 2022 nezbyl jediný zadák. Prostor mládí museli uvolnit Jeff Petry, Ben Chiarot či David Savard. Dnes má obranná linie Canadiens věkový průměr 25,5 roku. Jediným třicátníkem je Mike Matheson (32) a fanoušky v Bell Centre baví svou hrou dvaadvacetiletý Lane Hutson, jenž ve své druhé sezoně v základní části nasbíral úctyhodných 78 bodů (12+66).
Právě pohled na defenzivu je nesmírně důležitý. Když St. Louis přicházel, museli brankáři Montrealu likvidovat v průměru 34,4 střely na zápas. Dnes, po necelých pěti letech, to je 27,8. Tedy skoro o sedm méně.
Součástí progresu Canadiens je gólman, který se vlastně zjevil úplnou náhodou. Jakub Dobeš se vydal za moře jako teenager a krok za krokem přesvědčoval o svých kvalitách. Během sezony přechytal týmové kolegy a právě on je dnes symbolem bláznivé jízdy.
Impulzivní a vtipný gólman z Česka, který se umí soupeři dostat pod kůži, se stal pro fanoušky Habs modlou. "Slyšel jsem, jak i fanoušci Buffala pokřikovali moje jméno. Ale mě to dodává energii. Mám rád, když jsem za padoucha," vyprávěl Dobeš po triumfu v sedmém utkání. O jeho popularitě svědčí třeba to, že v Montrealu už po něm stihli pojmenovat hospodu.
A když byl dotázán, jak náročné je držet tým ve dvou nekonečných sériích, jen s úsměvem prohodil: "Můžu klidně chytat dalších 40 zápasů…"
Prohra jako impuls
Vedle poctivé obrany je současnou silou Canadiens také soudržnost a nenávist k neúspěchu. Dobeš a Canadiens mají v utkáních, které následovaly po prohrách v play off, aktuálně bilanci 6-0. A český gólman má v těchto zápasech úspěšnost zákroků 94,2 %. Canadiens neprohráli dva zápasy po sobě téměř dva měsíce, celkem už 30 utkání.
Pokud v něčem Montreal v této sezoně vyčnívá, tak je to vlastnost nevzdávat se a nebát se ani na hřištích soupeřů. V letošním play off mají Habs venkovní bilanci 6-2.
Tým, který vede s kapitánským "C" útočník Suzuki, dokonale pobláznil město. V Montrealu znovu vzplanula hokejová vášeň. V Bell Centre je vyprodáno i na venkovní zápasy. Fandové si sednou na svá místa a jako v kině hltají přenos, který běží na kostce nad ledem. Atmosféru skvěle vystihl ve svém glosáři Josh Freed.
"Studenti, právníci, lékaři, i účetní, kteří necvičili od hodiny tělocviku na střední škole, snad všichni nosí dres týmu, někdy i pod saky. Ale to je jen součást neuvěřitelného šílenství. Vidíte samolepky na náraznících aut, auta troubí a když začne zápas, město je najednou úplně prázdné. Normálně nejsem takový fanda hokeje, v poslední době téhle horečce nejde uniknout. Bavíte se díky té partě mladých kluků s jejich charismatickým brankářem, kterého dav v Bell Centre velebí, jako by byl jejich jediné dítě. Většina hráčů přitom mluví pouze anglicky, a to i ve francouzské televizi. Ale hokej tu má zvláštní imunitu a jazykové zákony se na něj nevztahují," píše sloupkař listu Gazzette.
A co bude dál?
Montreal čeká další díl série play off, tentokrát střet s neohroženou Carolinou. Hurricanes vypadají jako nekompromisní kati, vždyť jako vůbec první tým v historii NHL dokázali obě úvodní série vyhrát 4-0 na zápasy.
Fandové Canadiens ale věří, že právě tenhle snadný postup a zároveň rekordních 12 dnů pauzy se stane pro soupeře zradou. Kroniky totiž připomenou, že od roku 2000 proběhlo osm sérií play off, kde jeden tým šel do série po vítězství v sedmém zápase a druhý po čtyřzápasovém triumfu. A kdo byl poté úspěšnější? Ano, právě ten zdánlivě vyčerpaný. Sedm z osmi střetů ti odpočatí prohráli…
A ještě jedna statistika vás možná překvapí. V aktuální sezoně vyhrál Montreal nad Carolinou všechny tři zápasy (7:5, 5:2 a 3:1).
Hokejový Montreal má našlápnuto ke světlým zítřkům. S průměrným věkem 25,8 let je to od roku 1993 nejmladší tým, který postoupil do konferenčního finále. A ano, před těmi 33 lety byli takhle mladí (také 25,8 roku) právě Canadiens, kteří na konci sezony nad hlavu zvedali Stanley Cup. Zatím vůbec poslední pro Kanadu…