Bezradnost z minulých ročníků je viditelně pryč. Red Wings už nejsou týmem, který je hájený obdobím tvoření nové sestavy. Naopak. Po devíti letech nudy a frustrace se v ochozech konečně začíná nahlas mluvit o bojích play off.
V noci na úterý Detroit hostil Carolinu. Z Hurricanes šel respekt, vždyť patří mezi pětici nejlepších týmů sezony a Východní konferenci vévodí. Red Wings vedli 3:0, pak náskok ztratili, v prodloužení ale rozsekl bitvu Andrew Copp.
"Před pár měsíci bychom ten zápas pravděpodobně ztratili," přemítal trenér Detroitu Todd McLellan. "To, že jsme si nechali náskok utéct mezi prsty, ale nakonec jsme to ještě otočili na svou stranu, ukazuje, že tým trochu dospěl," dodal.
Nejsou to slova do větru. Kabina je sice plná podceňovaných hokejistů, ale červenobílé logo je zase vidět nahoře v tabulce. Ve zmíněném posledním utkání Detroit už dokonce nejlepší tým východní části NHL bodově dorovnal.
Gibsonovo vykoupení
Zřejmě nejdůležitějším faktorem zatím velmi úspěšné sezony je obsazení brankářského postu. Red Wings na něm mají dva třicátníky, tandem tvoří Cam Talbot (38) a před pár měsíci mnohými odepisovaný John Gibson (32). Ani jeden z nich v týmu před rokem a půl ještě nebyl.
Těžko říci, co vyprávěl generální manažer Steve Yzerman, když lanařil Gibsona do Red Wings. Bilance týmu v posledních 10 letech byla ještě děsivější, než měli Ducks.
Trejd, ve kterém za amerického gólmana putoval na západ Petr Mrázek, ale dopadl rozhodně lépe pro Detroit. A Gibson, jakoby se dočkal vykoupení za děsivé sezony v Anaheimu, kde strávil 12 dlouhých let. Na začátku právě probíhajícího ročníku se sice trochu hledal, ale od prosince je jedničkou. Působivá bilance 12-2 z posledních 14 zápasů a úspěšnost 93,2 % z něj dělá zřejmě aktuálně nejlepšího gólmana ligy.
Kouč králem přesilovek
Na střídačce Detroitu úřaduje druhým rokem charismatický Todd McLellan. Jako hráč měl smůlu, vzhledem k nepříliš urostlé postavě si zahrál ve slavné lize jen pět zápasů za Islanders. Jeho trenérské schopnosti jsou ale v NHL považovány za výjimečné. Ať už to bylo v San Jose, v Edmontonu, či v Los Angeles, týmy po svém nástupu zpravidla dokázal výkonnostně zvedat. A podobně se mu daří i nyní.
Je třeba připomenout, že McLellan je pamětníkem i posledního triumfu Detroitu ve Stanley Cupu. V letech 2005-2008 byl asistentem Mika Babcocka a měl na starosti ofenzivu a přesilovky. Právě hry v početní převaze byly tehdy chloubou Red Wings, s úspěšností 20,1 % za zmíněné tři sezony byli druhým nejlepším týmem ligy.
A v tomto faktoru McLellan znovu vrací týmu výjimečná čísla. Přitom se nebojí točit ve speciálních sestavách třeba nováčka Emmetta Finnieho. Letos má Detroit úspěšnost využití přesilovek 24,7 %, což znamená pátou příčku celé ligy. Loni při jeho nástupu to bylo dokonce 27 %, to znamenalo meziroční zlepšení o 3,9 %. To asi nerad vidí Jeff Blashill, který byl u kormidla osm sezon (2015-2022) a nikdy se nedostal přes 20 %!
První lajna s mladíky
Detroit nemá žádné superhvězdy, každopádně Dylan Larkin, Alex DeBrincat, Lucas Raymond či zadák Moritz Seider patří mezi spolehlivé produktivní hráče. Právě Seider je považován za výjimečného rozehrávače a mozek přesilovek. V aktuální sezoně stráví na ledě v průměru přes 25 minut na zápas (25:16) a míří k nejlepším číslům kariéry.
V první formaci nastupují aktuálně vedle ostříleného Dylana Larkina mladíci Marco Kasper a zmiňovaný Finnie. Zřejmě to tak nezůstane navěky. Ale v kabině Detroitu se ega hráčů neřeší, McLellan tak může posunout jednoho z nejlépe placených hráčů Švéda Raymonda třeba do třetí lajny. I to dělá z týmu velmi výkonný stroj bez výkyvů.
Faktor Kane
Pak je tu ještě jedna důležitá ingredience. Patrick Kane. Před pěti lety byste si ho jen těžko představili jinde než v dresu Chicaga. Když do Detroitu přicházel, měl být mentorem pro nově se tvořící tým. A v této roli se mu daří. Odměnou mu byl i 500. gól, který v NHL nedávno vstřelil. Pak vzal do kabiny malého synka a i tento moment ukázal, že v Red Wings se dnes už cítí jako doma. Však on sám týmu už jako malý chlapec fandil a dokonce se přiblížil ke Stanley Cupu.
Kane je nicméně ve svých 37 letech stále platný, pravidelně boduje, navíc si lidsky i názorově sedl s koučem McLellanem.
"To, že se teď zaměřujeme hlavně na to, jak hrát směrem k brance soupeře, je pro mě vítanou změnou. A nejen pro mou hru, ale i pro tým obecně. Kouč chce, abychom se tlačili dopředu, hráli agresivně. Myslím, že je to velká část našeho současného úspěchu," vyprávěl na začátku sezony trojnásobný vítěz Stanley Cupu pro insider web DetHockey Now.
Ať už to byli Kane, McLellan či Gibson, generální manažer Steve Yzerman měl v tazích v posledních sezonách šťastnou ruku.
Základní část sezony 2025/26 je krátce za svou polovinou, Detroit ale jednoznačně patří mezi nejpozitivnější překvapení. Ve vyrovnané tabulce Východní konference sice nebude mít jistotu do posledních týdnů možná žádný tým. Mluvit o bojích o Stanley Cup je v této chvíli jistě předčasné.
V sezoně s pořadovým číslem 100 by ale slavné organizaci určitě slušelo minimálně play off. A ti, kteří přestěhovali klub z Joe Louis Areny na nové místo, by si mohli oddechnout.
