O vnímání své role
"Samozřejmě, pokud bych si měl vybrat například mezi třemi tituly z mistrovství světa a účastí na olympijských hrách, zvolil bych si pravděpodobně olympiádu. Způsob, jakým jsem se tam dostal, pro mě byl sice trochu nepříjemný, když jsem jel jako náhradník za zraněného Pavla Zachu, ale na takovou situaci lze nahlížet dvěma způsoby. Buď tam člověk odjede bez sebevědomí s pocitem, že do týmu nepatří, a bude ze všeho zaskočený, což jsem zpočátku trochu byl. Ale snažil jsem se k tomu přistoupit pozitivně. Snažil jsem se věřit, že mám týmu co nabídnout. Nechtěl jsem být zakřiknutý, ale naopak jsem chtěl ze sebe vydat maximum. Nahradit Zachu je nesmírně obtížné, přesto jsem se po vstupu do hry snažil odvést nejlepší možný výkon, abych byl pro tým skutečně přínosný."
O duelu s Kanadou
"Zápas s Kanadou byl pro mě nejtěžší a zároveň nejkrásnější, jaký jsem kdy hrál. Panovalo v nás takové vnitřní sebevědomí, že to zvládneme. Ve srovnání s utkáním proti Dánsku, kde byla znát nervozita, jsme proti Kanadě všichni věřili, že s nimi dokážeme sehrát vyrovnanou partii. Na to mentální nastavení týmu nikdy nezapomenu."
O momentech, kdy byl vyřazen před MS
"Už jsem o tom mluvil mnohokrát. Jsou to turnaje, kde jsem byl těsně pod čarou, a když jsem byl mladší, nesl jsem to asi trochu hůře. Člověk si na to ale postupem času zvykne, začne mít jiný nadhled a uvědomí si, že i když je to v daný moment obrovské zklamání, protože mým snem byl vždy národní tým, tak se z každého takového neúspěchu snažím vzít to pozitivní pro svůj další rozvoj."
O přístupu k reprezentaci
"Pravda, když jsem byl mladší, říkal jsem v návalu emocí manželce, že už je to naposledy, co jsem se snažil, a že už nikam na repre nepojedu. Byl jsem tehdy mladý, naštvaný na celý svět a cítil jsem křivdu. Ale čím je člověk starší, tím více se učí a dnes vím, že i tato zklamání měla svá pozitiva v tom, jakým člověkem a hráčem jsem se stal."
O vnímání trenérů
"Trenéři často argumentovali tím, že jsem především ofenzivní hráč a nejsem schopen hrát ve třetí nebo čtvrté formaci. Já se však za ty roky snažil svůj herní styl změnit. Myslím si, že i současní trenéři to viděli a začali mě nasazovat na oslabení a do důležitých momentů zápasu, protože mi tato práce rozhodně není cizí, přestože mě mnozí mají zaškatulkovaného jako čistě ofenzivního hokejistu."
O vztahu se Sedlákem
"Samozřejmě jsem četl, co mi údajně měl říct (Sedlák se mu při nedávném zápase Pardubic se Spartou měl posmívat, že na rozdíl od něj jede na olympiádu – pozn. red.), a rád bych to uvedl na pravou míru. Není to pravda. My dva jsme to probírali a já přesně vím, co mi řekl. Netýkalo se to olympiády ani ničeho podobného. Jsem si vědom toho, jak dnes svět funguje, někdo si něco vymyslí a okamžitě se to začne šířit. Nicméně i kdyby něco takového zaznělo, jednak to byla pravda a ve výsledku by na tom nezáleželo. Když se sejdeme v reprezentaci, jsme spoluhráči a máme mezi sebou hezký vztah. Emoce k zápasu zkrátka patří a oba jsme v zápalu hry velmi emotivní. Potom si ale spolu sedneme na pivo a všechno je v pořádku."
O zrušené dovolené
"Částku říkat nebudu, ale ta nominace mě přišla docela draho, protože jsme měli zaplacenou pěknou dovolenou, kterou jsme museli narychlo zrušit. Místo mě nakonec letěla tchyně, museli jsme okamžitě stornovat letenky, kupovat nové a zařizovat výlet do Milána na poslední chvíli. Levné to rozhodně nebylo, ale v kontextu olympijské účasti to samozřejmě stálo za to."
O případném návratu do NHL
"Je to těžké hodnotit, protože teď nic na stole ze zámoří nemám a nevím, jak bych se rozhodoval, kdyby to tam bylo. Pokud by ta šance přišla, člověk se nad tím musí zamyslet. Herně si věřím, že bych se tam neztratil, protože se cítím hokejově i mentálně mnohem dál než v 21 letech. Člověk nad tím samozřejmě přemýšlí, když proti těm hráčům hraje, ale v konečném důsledku to už není jen v mých rukou. Teď se soustředím na Spartu a uvidíme, co přinese budoucnost."
O zklamání z Ottawy
"Zkušenost z Ottawy byla náročná, protože když pendlujete mezi farmou a prvním týmem, nikde nemáte své stálé místo a chcete být součástí něčeho stabilního. Jednání se mnou tam nebylo fér, což ve mně zanechalo hodně bolesti, a proto jsem nebyl připraven si tím projít znovu, dokud jsem si nedokázal jinou cestou, že na to mám."
O kvalitě jídla v olympijské vesnici
"Jídlo v olympijské vesnici nebylo nic moc, i když jsme byli v Itálii a člověk by čekal skvělé těstoviny na každém rohu. Ale bral jsem to tak, že jsme v tom byli všichni stejně, kromě Kanady, která byla na svém hotelu. A i když jsme od toho možná čekali trochu víc, nakonec si člověk najde ta svá jídla, která se dají jíst stále dokola, a zvykne si."
O dozrání do role kapitána
"Vždy jsem patřil k těm, kteří v kabině hodně mluví, ovšem na začátku sezony mé výkony na ledě mým slovům úplně neodpovídaly. Musel jsem si uvědomit, že pokud chci něco říkat, musím jít především příkladem. Snažím se nyní dělat vše, abych naplnil svou představu o tom, jak by měl správný lídr vypadat a fungovat. Chtěl jsem do této role dospět, ale na ledě jsem se zpočátku necítil dostatečně jistý. Možná jsem se v tom tehdy trochu motal. Teď už se však snažím plnit očekávání týmu přímo ve hře a k tomu být oporou i v šatně."
O kapitánství
"Začátek byl samozřejmě náročný, i vzhledem k tomu, že se nám herně nedařilo. Dříve jsem se soustředil jen na sebe, najednou jsem musel řešit i okolní záležitosti, což mě zpočátku možná příliš svazovalo. Našel jsem si k tomu však cestu a začal jsem pracovat na svém mentálním nastavení s mentálním koučem Davidem Sklenářem. V těchto věcech mi nesmírně pomohl. Diskutujeme o tom, jak být co nejlepším lídrem, a pracujeme na různých cvičeních. Ta spolupráce mi hodně pomohla, jsem teď sebevědomější. Pokud mám nyní nějakou myšlenku, snažím se ji prosadit, protože věřím, že je to správná cesta, což dříve nebývalo pravidlem."