Už za pár týdnů se bude hlásit ve svém třetím klubu NHL v kariéře. Hokejový gólman Daniel Vladař (27) se po Bostonu a Calgary upsal v létě Philadelphii, kam se přesune po čtyřech letech v barvách Flames. Nejen o tom mluvil v podcastu Livesport Daily. O čem ještě hovořil?
O otevření trhu
"S otevřením trhu u mě byli i můj agent Martin Podlešák a americký agent Dan Milstein. Hodně si vážím toho, že Martin byl v tak klíčový okamžik se mnou, bylo to mnohem osobnější. Měl jsem tam celou rodinu a Martin si našel čas, aby za mnou přijel. Rozhodnutí jsme tak nějak dělali všichni dohromady a jak už jsem říkal, bylo to hrozně rychlé. Zavolal mi, já jsem šel zrovna připravovat maso na gril pro rodiče. V tu chvíli mi Martin říká: 'Už máš smlouvu v e-mailu.'"
O podpisu kontraktu
"Nervozita přišla hlavně ve dnech předtím, v ten den už tolik ne. Jak už jsem zmínil, chystal jsem se grilovat a už jsem ani nevnímal, kolik je hodin. Měl jsem i tréninky, takže ten den utekl hrozně rychle. Bylo to opravdu bleskové. Jednou jsem slyšel, že hokejista za život nepodepíše tolik smluv. Každá ta moje má svůj vlastní příběh. A tenhle byl tak rychlý, že ani nevím, jak se to všechno stalo."
O tom, proč si vybral Philadelphii
"Měl jsem i vyšší nabídky, a to jak z finančního hlediska, tak i co se týče délky kontraktu. Ale Philadelphia mi jednoduše dávala největší smysl. Původně jsem chtěl smlouvu na tři roky, jenže tam jsme se nedokázali domluvit, takže jsme se nakonec shodli na dvou. I za ty dva roky mám obrovskou příležitost. A ze všech týmů, které jsem měl na stole, byla pro mě Philadelphia tou nejlepší volbou."
Podcast s Danielem Vladařem
O přínosu angažmá v Bostonu
"Obrovská zkušenost. Měl jsem tu čest nastoupit v týmu se Zdenem Chárou, Patricem Bergeronem a Davidem Krejčím, kteří byli zrovna na vrcholu. Samozřejmě i s Bradem Marchandem a Davidem Pastrňákem a také s Jaro Halákem. Měl jsem možnost vidět tyto kluky na špičce, jak pracují. Z tohoto pohledu mě to jako sportovce nesmírně pozvedlo. Uvědomil jsem si, že nejde jen o to, co člověk dělá na hřišti, ale že se o sebe musí starat i mimo led. Není to o tom, že trénink začíná v deset, tak začnu pracovat v deset a v jedenáct skončím. Je potřeba tam být dřív, připravovat se a dělat si své věci. Hodně mi to pomohlo, protože jsem viděl, jak tito hráči přistupují ke své práci."
O tom, v čem se za poslední roky posunul
"Určitě v bruslení. Za prvé jsem trochu zesílil, už nejsem samá ruka, samá noha, nabral jsem nějakou svalovou hmotu. Také jsem trpělivější a snažím se víc využívat svou výšku. Myslím, že to je také věc, která přišla s věkem. Trenéři brankářů se ke mně chovají trochu jinak, když měřím 197 centimetrů, než ke klukům, kteří jsou o 15 centimetrů menší. Nemusím dělat tolik pohybů a můžu být v brance víc schovaný. Nemusím tolik vyjíždět, protože tím, jak jsem vyšší a větší, samozřejmě nebudu tak rychlý jako o 15 centimetrů menší brankář. Na druhé straně ale mám možnost si víc počkat na puky. Nemusím je, jak se říká, obětovat, můžu si na ně víc počkat. V tomto jsem se asi nejvíc zlepšil."
O kultuře v Calgary
"Znali jsme se tam se všemi, to není běžné. Na začátku sezony se konaly večeře pro všechny lidi, kteří na stadionu pracují. Během ročníku probíhala i týmová focení se všemi kuchaři, sekuriťáky, prostě se všemi. V tomhle to bylo skvělé. Přístup tam byl takový, že každý byl na stejné úrovni, a připadalo mi to hodně rodinné. Až dodnes každého, koho jsem tam potkal, ať už na ulici nebo na stadionu, ať už to byli ti, co na stadionu pracovali, nebo ti, kteří tam chodili, vždycky jsme se zastavili a pět minut si povídali. Z tohoto hlediska to bylo opravdu fajn. Kanaďané jsou v tomto skvělí, jsou velmi ochotní a příjemní."
O rozhodnutí letět na MS i bez smlouvy
"Vůbec jsem o tom nepřemýšlel a nic takového jsem nepřivolával. Jel jsem tam prostě s tím, že si to chci užít, splnit si sen a reprezentovat. Samozřejmě agenti to úplně nemilují, to naprosto chápu. Pro mě to ale byl splněný sen a postavil jsem je před hotovou věc. Pamatuju si, že jsme v úterý věděli, že se nedostaneme do play off. Poslední zápas jsme měli ve čtvrtek v Los Angeles a já už v pondělí letěl. Takže hned v úterý po zápase jsem okamžitě řekl, že určitě jedu."
O vnímání vlastní kariéry
"Určitě jsem na to hrdý, nicméně nikdy nebudu člověk, který je sám se sebou spokojený, ať už v osobním životě, nebo na ledě. Pořád se snažím zlepšovat. Ano, je to těžké, ovšem stále věřím, že mám na to dokázat ještě víc a být opravdu pravá jednička. To samozřejmě vůbec není jednoduché, ať už kvůli tomu, jací brankáři v organizaci jsou, nebo že se každý rok draftují a podepisují noví, mladší kluci, kteří jsou třeba v něčem lepší. To všechno ale člověka žene dopředu, aby si své místo udržel a hrál co nejdéle."