Možná vás to nikdy nenapadlo, ale i v Česku na vrcholové úrovni existují sportovci, kteří opakovaně podávají špičkové výkony a přesto musejí brát antidepresiva. "Někdy přijde dotaz od sportovce ve smyslu: "Hele, a když budu užívat tohle nebo tamto, bude mě to nějak omezovat ve sportovním výkonu?" Nebo se ptají: "Nebude ze mě kvůli tomu nějaká kořenová zelenina? Nebudu člověk, který si ten sport za A neužije a za B nebude schopný podat výkon?" Často taky zaznívá otázka, jestli jim to nezmění osobnost. To jsou témata, která s nimi řeším, pokud dochází k medikaci. Ale leckdy je prostě medikace nutná. Někdy jsou antidepresiva opravdu nezbytná – a teď myslím skutečná antidepresiva, ne léky typu Neurol, Xanax a podobně," popisuje psychiatr, jehož rukama prošlo mnoho nejlepších českých sportovců.
Co když se u sportovce rozvinou psychické problémy, dokáže mu například jeho klub pomoct? "Moc často se to v Česku neděje. Musím říct, že sportovci, kteří si mě našli – a berte to teď čistě jako moji osobní zkušenost – tak to většinou byli lidé, u kterých o tom v klubu nikdo nevěděl. Ale zároveň už mám zkušenost aktuálně se dvěma, třemi hokejovými kluby, kdy v jednom případě přišla žádost o pomoc přímo od klubového lékaře, a to kvůli dvěma hráčům. A vůbec to nebrali jako ostudu. Naopak, bylo skvělé, že tam fungovala spolupráce právě s klubovým lékařem. V jiném klubu vím, že by to taky nedělalo žádné problémy, ať už ve vztahu k trenérům nebo ostatním lidem. Jeden hráč, se kterým pracuju, dokonce trenérovi zcela na rovinu řekl, že se mnou spolupracuje. A musím říct, že ta spolupráce je skvělá," popisuje osobní zkušenost psychiatr.
Častý problém u sportovců je syndrom vyhoření. Jak ho na sobě poznat? "Myslím si, že je to hrozně individuální. Někdo to pozná tak, že ho přestane bavit výkon, přestane ho bavit sport. Přemýšlí, že skončí. Přemýšlí, jestli vůbec má smysl pokračovat. Shodou okolností jsem tohle dneska řešil s jedním sportovcem. Nešli jsme do medikace, to nechtěl, ale museli jsme pracovat na tom, jaký ten výkon má pro něj smysl. Co pro něj znamená to, že dál funguje ve sportu na té úrovni, na které funguje. Jaký to má pro něj význam. Jestli mu to něco dává, nebo už jenom bere. A jestli vlastně v tuhle chvíli neplní jen nějaká očekávání, o kterých si myslí, že jsou na něj kladena. Jestli vůbec chce ten vrcholový sport dál dělat. A to je možná taková moje mantra. Že ten dotyčný si musí sám udělat inventuru. Jestli chce pomoct, nebo nechce. Jestli je schopný sdílet, nebo ne. Jestli má motivaci pokračovat ve sportu, nebo ne. A jestli si umí říct o pomoc – třeba právě s motivací ke změně, nebo s tím, jak pracovat se strachy a úzkostmi," vysvětluje Randák.
V páteční epizodě podcastu Livesport Daily si také poslechněte:
Není psychická nemoc ve sportu stigmatem?
Neomezují antidepresiva žádoucí emoce při sportovním výkonu?
Jsou sportovci vyzrálé osobnosti?
Všechny díly Livesport Daily najdete také na oblíbených podcastových platformách – Spotify a Apple Podcasts.