Start na olympiádě podmíní testy DNA. MOV zavádí nová pravidla pro ženské kategorie

Prezidentka MOV Kirsty Coventryová při proslovu na ZOH 2026.
Prezidentka MOV Kirsty Coventryová při proslovu na ZOH 2026.STEFANO RELLANDINI / AFP

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) rozhodl, že v ženských soutěžích na olympijských hrách počínaje Los Angeles 2028 budou moci startovat pouze ženy otestované na nepřítomnost genu SRY, jenž je určující pro samčí pohlaví. Znamená to zákaz účasti transgender sportovkyň mezi ženami. MOV ve čtvrtek nová pravidla způsobilosti zveřejnil na oficiálním webu.

Regule, jež MOV označuje za "ochranu ženské kategorie v olympijských sportech", nemají zpětnou platnost a netýkají se amatérského či rekreačního sportu.

"Veškerých soutěží na olympijských hrách či na jiné akci MOV v individuálních i týmových sportech se nyní budou moci účastnit pouze biologické ženy potvrzené jednorázovým testováním na gen SRY," uvedl Mezinárodní olympijský výbor. Testy pohlaví se naposledy prováděly na OH v Atlantě 1996.

Agentura AP připomíná, že není jasné, kolik transgender sportovkyň aktuálně na olympijské úrovni soutěží. Na předchozích letních hrách v Paříži v roce 2024 nestartovala žádná sportovkyně, jež se narodila jako muž a prošla tranzicí. Prezidentka MOV Kirsty Coventryová označila "ochranu ženské kategorie" za jednu ze svých hlavních priorit, když se loni v červnu stala první ženou v čele organizace v její 132 let dlouhé historii.

"Jako bývalá sportovkyně věřím v práva všech olympioniků účastnit se férové soutěže. Pravidla, která jsme oznámili, jsou na vědeckém základě a doporučeny lékařskými experty. Na olympijských hrách mohou rozhodovat mezi vítězstvím a porážkou i ty nejmenší rozdíly. Takže je naprosto jasné, že by nebylo fér, aby biologičtí muži soutěžili v ženské kategorii. Navíc by to v některých sportech ani nebylo bezpečné," uvedla Coventryová, někdejší úspěšná plavkyně.

Podle nových pravidel nebudou moci na olympijských hrách v ženské kategorii startovat ani sportovkyně s odlišným sexuálním vývojem (DSD), což byl případ dvojnásobné šampionky v běhu na 800 metrů Caster Semenyové.

Už před olympijskými hrami v Paříži 2024 tři velké sporty - atletika, plavání a cyklistika - ve svých soutěžích zakázaly start transgender žen, které prošly mužskou pubertou.

Na pařížských hrách vyvolal kontroverze start boxerky Imán Chalífové z Alžírska a Lin Jü-tching z Tchaj-wanu, jež byly o rok dřív vyřazeny z mistrovství světa údajně kvůli tomu, že neprošly nespecifikovanými testy. MOV jim však start na olympijských hrách podle tehdejších pravidel povolil na základě toho, že měly ženské pohlaví zapsané v pasu. Obě boxerky získaly ve svých váhových kategoriích zlaté medaile a v debatě o oprávněnosti jejich startu byly některými kritiky popisovány jako "muži, co bojují proti ženám".