Díky příležitosti konání turnaje Livesport Prague Open a znovuotevření štvanického centrkurtu se naskytla příležitost, přivítat ve svatostánku českého tenisu čtveřici, která následně inspirovala budoucí talent. Z tehdejší sestavy chyběl jen tehdejší kapitán Jiří Medonos, jenž zemřel před třemi lety.
I díky odkazu dnes již legendárního týmu, vyrůstají dodnes v malé zemi v srdci Evropy výjimečné hráčky. Důkazem toho jsou grandslamové trofeje současné generace.
Hana Mandlíková a Helena Suková ve svých vzpomínkách často vzpomínaly na nepříjemné chvíle, neboť publikum na tribunách podporovalo hlavně emigrantku Martinu Navrátilovou. V roce 2026 ale ochozy krásné arény mohly dluh splatit a tehdejším hrdinkám se dostalo velkého aplausu.
"Vůbec jsem nevěděla, že k tomu takhle někdy dojde a že se tady zase s holkami objevíme. Jsem vždycky srdcařka. Pro mě je to dnes jako konec kariéry," řekla v dojetí Mandlíková.
"Narodila jsem se tady a mám Česko vždy na prvním místě. Sice žiju venku, ale je pro mě strašně důležité, že se to událo. Strašně děkuji novému vedení, protože pod Kaderkou (bývalým šéfem svazu) bychom se k toho nikdy nedočkaly," uvedla.
Přítomné hráčky i fanoušky pozdravila na dálku ve video vzkazu i hlavní hrdinka tehdejšího turnaje Martina Navrátilová. "Je to neuvěřitelné, že už je to čtyřicet let. První zápas jsme hrály proti Číňankám někde na dvojce, na centrkurt tehdy poslali Sovětský svaz a Bulharsko. Druhý byl proti Itálii, kdy ten rozhodčí pro změnu nechtěl říct mé jméno," vzpomínala nejúspěšnější tenistka historie na svůj tehdejší návrat.
"Na letišti to bylo až neuvěřitelné, kolik lidí přišlo. Myslím, že ti lidé riskovali všechno, aby na mě jen mávali. Byli tam i rodiče. Bylo to vše sladké a kyselé. Vzpomínky byly buď krásné, nebo hrozně smutné. A tak to bylo i na tom tenise," řekla Navrátilová.
Ve finálovém utkání, které svedl výběr Československa a USA právě Navrátilová porazila Mandlíkovou a poté hrála po boku Pam Shriverové i úspěšnou čtyřhru proti Mandlíkové a Sukové.
"Diváci bouřili, protože nešlo jen o tenis, sport a politiku. Šlo o svobodu. Šlo o pocit, kdy sport vyjde někam jinam. Bylo mi líto Hanky, protože diváci fandili mně víc než jí. Nebylo to ale pro Ameriku, ale proti komunistické straně, socialismu a politikům, kteří tam seděli a dívali se. Chris Evertová říkala, že to byl pro ni největší zážitek jejího tenisového života. Ten týden byl neuvěřitelný, pořád na to vzpomínám. Už se těším, že se zase vrátím. Všechno nejlepší a gratulace," vzkázala Navrátilová ve videu.
Vzpomínková akce korunovala doprovodný program turnaje WTA. Součástí během týdne byla výstava věnovaná Poháru federace 1986. V místě vznikající Síně slávy Českého tenisu mohli fanoušci zhlédnout řadu trofejí a dalších artefaktů. Většinu předmětů dodaly na výstavu samotné hráčky.