Více

Evropa už 15 let vládne grandslamům na ATP. Jako poslední uspěl Del Potro proti Federerovi

Juan-Martin Del Potro porazil Rogera Federera ve finále US Open 2009.
Juan-Martin Del Potro porazil Rogera Federera ve finále US Open 2009.AL BELLO / GETTY IMAGES NORTH AMERICA / Getty Images via AFP
US Open 2009 je posledním mužským podnikem velké čtyřky, na kterém zvítězil neevropský hráč. Už tehdy probíhající dominanci legendární Big Three narušil Juan Martín del Potro (36). Argentinec ve finále porazil Rogera Federera (43) a nedovolil mu přidat šestý triumf v řadě na závěrečném grandslamu sezony. Od začátku Wimbledonu 2004 si Evropané podmanili 80 z 81 majorů.

Neskutečnou dominanci evropských hráčů na grandslamových turnajích můžeme klidně datovat až do Wimbledonu 2004, kdy Roger Federer získal třetí ze svých 20 grandslamových trofejí. Po jeho triumfu v All England Clubu se uskutečnilo 80 grandslamů.

Následovala nadvláda Big Three, kterou tvoří spolu s Federerem ještě Novak Djokovič a Rafael Nadal. Od Wimbledonu 2004 po konec sezony 2023, tedy v rozmezí téměř 20 let, ji dokázalo narušit jen osm hráčů.

Konkrétně Marat Safin (Australian Open 2005), Juan Martín del Potro (US Open 2009), Andy Murray (US Open 2012 a Wimbledon 2013 a 2016), Stan Wawrinka (Australian Open 2014, French Open 2015 a US Open 2016), Marin Čilič (US Open 2014), Dominic Thiem (US Open 2020), Daniil Medveděv (US Open 2021) a Carlos Alcaraz (US Open 2022 a Wimbledon 2023).

Triumf Del Potra na US Open 2009 je jediným prvenstvím neevropských hráčů od Gastóna Gaudia na French Open 2004. Ve Wimbledonu kralovali po Lleytonovi Hewittovi v roce 2002 pouze Evropané, na Australian Open je čekání na neevropského šampiona o necelý rok kratší (Andre Agassi, 2003).

V tomto tisíciletí najdeme jen devět neevropských prvenství na majorech, přestože se jich odehrálo 95. Jmenovitě se jedná o Agassiho (Australian Open 2001 a 2003), Gustava Kuertena (French Open 2001), Hewitta (US Open 2001 a Wimbledon 2002), Peta Samprase (US Open 2002), Andyho Roddicka (US Open 2003), Gaudia (French Open 2004) a Del Potra (US Open 2009).

Při současné dominanci Jannika Sinnera a Alcaraze to budou mít neevropští tenisté těžké i v následujících letech. Elitní desítku navíc tvoří osm Evropanů, jedinými výjimkami jsou Taylor Fritz a Alex de Minaur. Američan hrál na nedávném US Open své první grandslamové finále a Australan na majorech ještě nikdy nepřekročil čtvrtfinále.

Na ženských grandslamech je historie neevropských zemí mnohem bohatší, a to hlavně díky legendárním sestrám Venus a Sereně Williamsovým. Starší Venus získala v tomto tisíciletí pět ze svých sedmi trofejí, mladší Serena 22 z 23 vavřínů. Navíc tu máme triumfy Naomi Ósakaové, Jennifer Capriatiové, Na Li, Ashleigh Bartyové či Coco Gauffové.

Po odchodu Bartyové z tenisového světa a úpadku Ósakaové se ale možná schyluje k dominanci Evropy i na ženské grandslamové scéně. Od začátku French Open 2022 se odehrálo 11 majorů a jedinou neevropskou šampionkou je Gauffová na loňském US Open, přičemž poslední dva ročníky Wimbledonu patřily českým barvám.

V letošní sezoně kralovaly pouze Evropanky. Aryna Sabalenková dobyla Australian Open a US Open, Iga Šwiateková dokonala hattrick na French Open a Barbora Krejčíková seznačně ovládla Wimbledon.