V čele se nic nemění
Po Velké ceně Saúdské Arábie jsem psal o tom, že Oscar Piastri zvládá přímé souboje s Maxem Verstappenem lépe než jeho týmový kolega Lando Norris a Australanova převaha v tomto ohledu byla v Miami ještě jasnější. Norris byl po celý víkend rychlejší než Piastri, ale v neděli skončil čtyři sekundy za ním, a to kvůli rozdílné porci štěstí během předjíždění.
Brit za svými soupeři zaostal hned na startu, když se snažil využít zablokování Verstappenem a jít do vedení, jenže se nevešel a vyjel mimo trať. Jeho naděje na vítězství v závodě skončily, když musel sledovat, jak Piastri úřadujícího šampiona lehce předjel a on následně strávil čtyři kola tím, že se mu to nedařilo.
Norris se od začátku do konce snažil hledat na trati mezery, ale nešlo mu to. Piastri naopak trpělivě vyčkával, dokud se mu prostor neobjeví a byl úspěšný. Navíc měl výrazně rychlejší vůz než Verstappen, který musel jet úplně na hraně, aby se udržel vpředu. Piastri vypadal na trati v Miami klidně, sebejistě a sebevědomě. A to se mu nestalo poprvé. Naopak Norris působil netrpělivě a téměř zoufale.
To je do jisté míry pochopitelné vzhledem k tomu, že to byl on, kdo se snažil pronásledovat svého týmového kolegu a zabránit mu vyhrát třetí závod v řadě a zvýšit jeho náskok v šampionátu na 16 bodů. Pokud však chce tento odstup snížit, musí být za volantem chytřejší.
Ve Ferrari to začíná vřít
V prvních několika závodech v barvách Ferrari Lewis Hamilton většinou zvládal zachovat chladnou hlavu, když ho jeho nový tým zklamal podivnými rozhodnutími nebo přímo chybami. Ale v Miami to začalo vřít.
Zdálo se, že veterán má reálnou šanci na umístění v první šestce, když dojel týmového kolegu Charlese Leclerca na čerstvých středně tvrdých pneumatikách. Jenže když se tým o čtyři kola později rozhodl Leclercovi říct, aby uhnul stranou, byly už tyto pneumatiky za zenitem a šance dostihnout Kimiho Antonelliho byla pryč. A Brit se zlobil.
"To už jste si mohli dát pauzu na čaj, když už v tom jste," vzkázal svému týmu do vysílačky.
Tímto a řadou dalších vzkazů dal jasně najevo, že s Ferrari zdaleka není spokojen a že mu s jejich pověstně nekompetentním rozhodováním už dochází trpělivost.
To vše by se pravděpodobně nestalo, kdyby dostal do ruky špičkové auto, ale to, se kterým jel v Miami, bylo na míle vzdálené McLarenu. A pomalejší než to, ve kterém by závodil, kdyby se byl býval rozhodl zůstat u Mercedesu.
Jeho rozhodnutí stát se součástí týmu Ferrari bylo učiněno spíše srdcem než hlavou, ale přesto by od Scuderie očekával mnohem víc. Pokud se situace nezlepší, stane se z toho, co bylo označováno za nejzajímavější partnerství v historii sportu, křehká záležitost. Trhliny se už začínají objevovat.
Williams se vrací tam, kam patří
Týmem, kterému se Ferrari v Miami nejvíce blížilo, byl Williams. Pro italský tým to nejsou úplně dobré zprávy, ale je to uznání práce, kterou odvádí James Vowles.
Když na začátku roku 2023 nastoupil do funkce ředitele týmu, skončila stáj na úplném dně tabulky s pouhými osmi body na kontě. Ale zdálo se, že Vowles si je naprosto jistý, že Williams dokáže dostat zpět do popředí.
V následujících dvou sezonách se tým dál zvedal, ale nedalo by se říci, že šlo o mílové kroky. Jenže rozhodnutí Carlose Sainze připojit se k týmu pro rok 2025 naznačovalo, že se blíží větší věci, a to se také potvrzuje.
Španěl i Alex Albon byli po velkou část v Miami rychlejší než Ferrari a neměli daleko ani k jezdcům Mercedesu a Red Bullu. Albon dojel pohodlně před Antonellim, Leclercem, Hamiltonem a Yukim Cunodou, devátý Sainz porazil aspoň posledního jmenovaného.
Kombinace dvou špičkových jezdců, bohaté historie a muže, který se zdá být aktuálně jedním z nejlepších týmových šéfů, činí Williams možná právě teď tím nejzajímavějším v celé formuli 1.