O svém povolání
"Že ze mě média udělala elektrikáře z Ostravy? Trefila jen tu Ostravu… Moje povolání se jmenuje technik řízení malých staveb. Mám svůj rajon, který obhospodařuju. Jelikož mám rád hory, starám se o vesničky v Beskydech a Podbeskydí. Když má někdo pozemek, který by chtěl připojit k elektřině, podá žádost o připojení a tou se zabývám já. Kontroluju s externími firmami, které pro nás dělají projektové dokumentace, majetkoprávní legislativu."
O mládí
"Jelikož jsem byl sportovec a máme v Ostravě sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových, chtěl jsem mířit k tomu. Na to mně ale mamka, když to řeknu slušně, seřvala, že ani omylem, že potřebuju nějaký obor, abych se v něčem uchytil. A když jsme byli na škole v Ostravě na dni otevřených dveří, zaujalo mě, když učitel říkal, že s tímhle oborem elektrotechnika bych se mohl dostat i do ČEZu. A já to v té době viděl jako nějakou jistotu práce v Česku…"
O tom, kolik si v kariéře vydělal baseballem
"No, moc to není. Myslím si, že ani ne tolik, co si vydělám v ČEZu za dva měsíce. Ve svém klubu Arrows Ostrava nepobírám téměř nic, máme maximálně jako reprezentanti něco jako kompenzaci za dovolenou. Některé kluby jako Draci Brno rozjely takovou poloprofesionalizaci, kdy svoje hráče podepsaly pod kontrakty. Samozřejmě pořád chodí do školy nebo do práce, ale i za to, že tráví čas na hřišti, už mají od klubu nějaký finanční obnos."
O posunu českého baseballu
"Největší progres jsem zaregistroval po World Baseball Classic tři roky zpátky. Všechny naše zápasy byly živě v České televizi, což má ten největší dopad pro veřejnost. A ČT udělala hrozně dobrou věc, když mezi směnami vysvětlovala pravidla, což je pro laiky to nejdůležitější. My jako český baseball budeme potřebovat děti. A jejich množství se posunulo asi úplně nejvíc. Čím víc budeme mít dětí, tím je větší pravděpodobnost, že se mezi nimi objeví nějaký talent, který potom přijde do reprezentace. A to je to, kam se musíme ubírat."
O tom, jak se vidí
"Nenazval bych se legendou, ale bohužel mi to všichni přisuzují. Asi už to musím tak nějak přijmout."
O tom, jak vnímá World Baseball Classic
"V mých očích to má hodnotu jako olympiáda, protože to je jednou za čtyři roky. Je to plně profesionální mistrovství světa. Musí se na to tým kvalifikovat a tam se člověk utká s hráči, které normálně sleduje v televizi, což je pro nás z toho všeho vlastně to nejkouzelnější. Můžeme si s nimi podat ruku na hřišti a to je pro nás jako amatéry asi nejvíc."
O tom, jak vynuloval Ohtaniho
"Změnilo mi to život docela dost, protože jsem se dostal do nějakého podvědomí a zároveň se dostal do podvědomí i český baseball. Právě tady díky tomuto. Samozřejmě je to věc, na kterou budu rád vzpomínat. Jsem rád, že to je na videu, takže kdyby mi to náhodou někdo nevěřil, můžu to dokázat. Míček z toho strikeoutu mám doma na poličce. Ale stejně je pro mě pořád nejvíc placka z mistrovství Evropy, kterou nosím pořád s sebou."
O tom, co na něj platilo
"Samurajové vždycky hrajou před World Baseball Classic přípravné zápasy proti profesionálnímu japonskému týmu z té nejvyšší ligy. A když už jsme byli v Tokiu, viděl jsem, že Ohtani odpálil v jednom z těch přípravných zápasů homerun. Byl to balón, který byl technický, dole pod strike zónou, ale byl k němu blíž. To je věc, kde je hrozně silný, uvnitř své strike zóny. Tak jsem si říkal, že jediné, o co se budu snažit, ne udělat ho strikeout, to byla náhoda, ale držet ty balony nízko a ideálně co nejdál od něj. Aby to buď prošvihl, nebo aby, když už to trefí, odpálil míč třeba po zemi."
O MLB
"Abych řekl pravdu, MLB moc nesleduju. Po té zkušenosti, kterou jsem měl v Japonsku na prvním World Baseball Classic, se dívám spíš na japonskou ligu. Baseball tam je rychlejší, pálkaři, všechno, ta hra sviští. A taky kvůli lidem. Na každý zápas tam mají vyprodaný stadion a pořád tam zpívají… Je to takové v mých očích koukatelnější."
O nabídce ze zahraničí
"Zrovna asi týden zpátky mi přišlo, že mě chtějí v nejvyšší mexické lize a že se ptali, jestli náhodou nejsem volný. Zrovna to ovšem dorazilo úplně v nevhodnou chvíli. Kdyby se ozvali pár let zpátky, možná bych to zvažoval. Ale teď je to pro mě naprosto nereálné. Jinak v minulosti jsem dostával nabídky docela pravidelně z Německa, z Itálie… Už to ovšem bylo v době, kdy jsem už pracoval v ČEZu. Ta práce je na náš region hrozně dobře placená a mně za to nestojí o to přijít kvůli ročnímu dobrodružství. Protože do ČEZu, když z něj člověk odejde, je hrozně těžké se zase zpátky vracet."
O konci v národním týmu
"Povedlo se mi ukončit kariéru na vrcholu. Za takového aplauzu. Kdyby se nestalo to, co se stalo, a dostal bych naložený batoh bodů, třeba bych to zvažoval s tím, že bych pomohl klukům aspoň v kvalifikaci. Ale tím, že to skončilo, jak to skončilo… Jsem zastánce toho, že končit se má na vrcholu. Spousta lidí to neumí a já je za to úplně vždycky kritizuju. Tak jim ukážu, že já takový nebudu a že se takhle končit dá."