Po porážkách s Portugalci, Turky a Estonci má národní tým oslabený o zraněného Tomáše Satoranského či pivoty Jana Veselého, Ondřeje Balvína a Patrika Audu jen teoretickou naději na postup. Bývalý hráč Charlotte, Denveru a Seattlu si uvědomuje, že obměna úspěšného mužstva není snadná.
"Jsme ve stavu přerodu a generační výměny. Ta generace zapsaná zlatým písmem do dějin českého basketu buď už skončila nebo pomalu končí a není to nic jednoduchého. Španělé asi taky velice těžkou kousali porážku v prvním utkání s Gruzií. To by v éře Rudyho Fernándeze, Sergia Llulla, bratrů Gasolů nebo Chacha Rodrígueze určitě nepřipadalo v úvahu. Byla to prakticky neporazitelná španělská armáda a teď tým prohrál s Gruzií," řekl Zídek v rozhovoru s novináři.
"Každý národní tým si tímhle v určitou dobu projde. Ten proces generační výměny není nic příjemného a my jako fanoušci a podporovatelé českého basketu musíme mít trpělivost. A musíme se podívat na práci trenéra Ocampa, který to nemá vůbec jednoduché. Podle mě je to dobrý trenér, který je velice precizní a zaměřený na detail. Musíme mu dát čas a s týmem mít trpělivost," prohlásil Zídek.
Prohru s Estonskem nenesl lehce
Přiznal, že když v sobotu Češi v utkání s Estonskem ztráceli už 29 bodů, nenesl to lehce. "Tyhle věci se samozřejmě tráví těžko, ale musíme si nalít čistého vína. Zápas s Portugalskem nám nevyšel a nemá smysl hodnotit na základě jednoho utkání celý turnaj. Proti Turkům jsme už předvedli zlepšený výkon, proti Estonsku jsme z toho bohužel totálně vypadli ve druhé čtvrtině, což si na takové akci samozřejmě nemůžeme dovolit. Jakýchkoli pět šest hluchých minut se okamžitě přelije ve velkou díru ve skóre," uvedl Zídek.
Estonci měli v hledišti velkou podporu fanoušků, kteří Riga Arenu téměř vyprodali. "Je fantastické, že i tak malý národ jako Estonci dokáže vyprodukovat kvalitní basketbalovou reprezentaci. Jsou velice všestranní, hrají typický baltský basketbal, podobný tomu, co hrají Lotyši nebo Litevci. Pět hráčů na hřišti, kteří jsou si velice podobní, schopní rotovat v obraně nebo útoku na všech pěti pozicích. Není to nic překvapivého, nicméně ta kvalita v tuhle chvíli tam je. Při vyrovnanosti hráčů ani po vystřídání nedochází k poklesu kvality hry," konstatoval Zídek.
Radost z výkonu syna
Mohl mít radost z výkonu svého syna, který se 14 body předvedl nejlepší výkon v reprezentaci. V hledišti to prožíval. "Myslím, že se to týká každého zápasu, ať je to univerzitní soutěž, španělská liga nebo reprezentace, tak rodič tam tu nervozitu cítí. A tohle by, myslím, potvrdil každý rodič už od minižáků," řekl s úsměvem Zídek, který se snaží Janovi být jen rádcem.
"Honza kolem sebe má dostatek kvalitních trenérů a můj trvalý názor je, že od patnácti šestnácti let je lepší být spíš takovým mentorem v otázkách životních, než se mu snažit radit v basketu a ještě mu tím zamotávat hlavu. Od těchto rad jsou trenéři," uvedl.
Synův styl hry se podle něj nedá srovnávat s tím jeho či dědova, českého basketbalisty století Jiřího Zídka staršího. "Myslím, že můj táta, já i Honza máme svoji hru a je hrozně těžké srovnávat mezi generacemi. V průběhu nějakých osmdesáti let se basket nesmírně změnil, což pochopí každý, kdo si pustí třeba jen videa z mojí doby. Rychlost, pružnost, výbušnost jsou úplně jinde. Samozřejmě doufám, že geny tam jsou, z pohledu čtení hry a dalších základních dovedností. Tohle je ale naprosto irelevantní," konstatoval.
Byl rád, že si Jan v dorosteneckém věku rozmyslel, že s basketbalem skončí. "Každý rodič by svým dětem měl ukázat dveře dál do života, ale jestli je jejich potomek otevře a vstoupí dál, to už je na nich. Já se nikdy nesnažil nikoho do něčeho tlačit, a když mi tohle léto dcera Ela, která byla v širší nominaci před mistrovstvím světa U19 v Brně, řekla, že by chtěla radši studovat medicínu, tak jsem odvětil, že to je skvělá zpráva a že ji v tom jedině podpořím," prohlásil Zídek.
Basketbalu se začal věnovat i desetiletý syn Tim. "Je v Sokole Pražském po své první sezoně. Je tady se mnou a takovou akci si ohromně užívá," řekl Zídek. Třiadvacetiletý syn Martin se vydal jiným směrem. "Studuje na Vysoké školu ekonomické a basket nehraje už asi osm let," dodal.