Basketbalisté pod trenérem Bartoněm šlapou. Je to znát od prvního dne, řekl kapitán Hruban

Hruban může být se startem kvalifikace spokojený.
Hruban může být se startem kvalifikace spokojený.ČTK / imago sportfotodienst / Eibner-Pressefoto/Heike Feiner

Po nepovedeném mistrovství Evropy z přelomu srpna a září si čeští basketbalisté na startu kvalifikace o světový šampionát spravili chuť. Vyhráli v pátek doma nad Švédskem 97:80 a v pondělí v Tallinnu nad Estonskem 97:92. Na Euru v Rize přitom s Estonci prohráli (75:89), ale pod novým koučem Lubošem Bartoněm jim začátek bojů o účast v Kataru 2027 vyšel. Kapitán Vojtěch Hruban (36) novinářům řekl, že tým nebral pondělní souboj primárně jako odplatu.

"Nešli jsme do toho úplně s tím, že bychom se chtěli nějak mstít za Eurobasket. Je to úplně jiná soutěž," řekl Hruban. Češi chtěli dokázat, že bilance pěti porážek z pěti utkání ME neodpovídá silám týmu. "To je story celé té kvalifikace. Proto jsme tady, že prostě v létě to byla chyba a že i takové věci se někdy stávají, přestože to je nepříjemné a všichni jsme si to vyžrali až do konce. Výkon byl teď úplně o něčem jiném. Bojovný, několikrát jsme byli dole a vrátili se zpátky, což jsme nedokázali na EuroBasketu ani jednou. Spirit týmu a soudržnost byly úplně někde jinde," porovnával.

Pod bývalým reprezentantem Bartoněm, který nahradil Španěla Diega Ocampa, národním tým ožil. "Já myslím, že to je znát od prvního dne. Hodně jsme chtěli a o tom tyhle zápasy jsou. V těch oknech se toho nedá moc natrénovat a moc toho nataktizovat. Prostě musíte do zápasu přijít, rvát se o každý balon a doufat, že na konci se trefíte. A pak samozřejmě za nás ideálně doufat, že přijede Saty (Tomáš Satoranský) a že nám rozdá balony," podotkl Hruban.

Češi nad Estonskem většinu zápasu vedli, ale na konci museli otáčet z 87:92. "Říkali jsme si, že jsme jenom minus pět, takže hlavy nahoru. Bylo to přesně to, co nám nejvíc chybělo posledních pár let. Nějaký klid v takových krizových situacích. Protože to bylo něco, v čem jsme dřív byli extrémně silní. Vždycky to bylo tak, že nás nedokázala zaskočit žádná šňůra a teď se k tomu vracíme. Zvládli jsme to. Proto jsme zápas dokázali vyhrát, protože ty vrcholy a údolí budou v každém zápase," řekl.

Estonci proměnili v prvním poločase osm z 12 trojkových pokusů. Nakonec měli trojek dvanáct, o jednu méně než Češi. "U nich spousta střel nebyla jednoduchá a mít 8/12 v poločase, tak to se nedá vydržet. My jsme špatně řešili jednu situaci, ze které jsme dostali tři, čtyři trojky. Řekli jsme si potom, že už si to pohlídáme. Pak už ty střely byly daleko těžší a samozřejmě s tím, jak zápas ubíhá, tak nohy těžknou. Místa je míň a míň. A bylo jasné, že musí něco minout na konci. Na konci už minuli i nějaké volnější trojky, to rozhodlo," řekl Hruban.

Satoranský si na sebe ušil bič

Stejně jako v pátek proti Švédům táhl tým rozehrávač Satoranský. Byl s 18 body nejlepším střelcem týmu a 16 asistencemi vytvořil nový rekord kvalifikací o MS. "Překvapuje to někoho? Je to Saty. A Saty v českém dresu, to jsou rekordy v asistencích na potkání. My víme, co umí. Samozřejmě je to skvělé číslo. Neuvěřitelné, jak to zase dokázal oddřít v obraně i v útoku. Měl těžké střely a vždycky, když bylo potřeba, tak dal koš. Klobouk dolů. My víme, co od něj můžeme čekat, když přijede. Ušil si na sebe bič, protože už to každý čeká," usmíval se Hruban.

V šatně po dvou výhrách ze dvou zápasů vládla spokojenost. "Zaznělo tam, že to je jen začátek cesty. Přestože můžeme být spokojení, jak jsme hráli. Je to jeden z potencionálních dvanácti zápasů, které nás můžou posunout k tomu cíli. Samozřejmě je dobré takhle začít. Každá taková výhra se počítá za dvě. A nehrajeme jenom kvůli výhře, ale i o nějaký obraz celého nároďáku. Myslím, že to se i ukázalo," řekl Hruban.

Přitom už myslel, že po Euru v reprezentaci skončí. "Nebylo to proto, že by mě to nebavilo, ale už jsem sám pro sebe nějak ztratil motivaci a nějaký drajv, který je potřeba. Můžu poděkovat jenom Lubošovi (Bartoňovi) a (generálnímu manažerovi reprezentace) Jurovi Welschovi, kteří tu možnost vytvořili a nenechali mě skončit. Naháněli mě čtrnáct dní a oni jsou důvod, proč jsem ještě pořád," podotkl Hruban.

"A samozřejmě kluci, kteří pokračovali dál. To, že Saty řekl, že bude pokračovat, že Veselka (Jan Veselý) přijel. Že je tady Martin Kříž. A Tomáš Kyzlink, který nemá angažmá, a připravoval se sám od sebe. Velký faktor je manželka, která mě od začátku přemlouvala, abych nekončil. Bylo to pro mě spíš o té energii, o chemii týmu a o tom končit s nějakým lepším pocity než po EuroBasketu," dodal Hruban.

Estonsko – Česko 92:97