"Bylo to takové rychlé. Myslím, že teď mám přechodné období, zvykám si na prostředí arény, jsem tu dva dny. Ale bylo to dobré. Bylo fajn, být s klukama na hřišti a prostě hrát," vyprávěl Krejčí hloučku reportérů, kteří přišli novou posilu Trail Blazers vyzpovídat.
Na první přesnou trefu čekal český křídelník až na konec druhé čtvrtiny, předtím tři střely minul. Ale když míč zaplul do obroučky při působivém trojkovém pokusu, hala začala tleskat a tříbodový koš ocenili i jeho noví spoluhráči.
"Jo! V tu chvíli to bylo prostě najednou úžasné. Víš, že to tam letí. Ale je jasné, že to nebyl můj nejlepší střelecký večer, měl jsem teď pár šílených dnů. Při všech těch střelách jsem měl dobrý pocit, ale myslím, že tři nebo čtyři z nich byly krátké. Ale jakmile budou nohy tam, kde mají být, zase se k tomu dostanu," sliboval odhodlaně.
"Kolik je vlastně hodin? Dvě ráno?" ptal se. Po přesunu z východu na západ, při kterém překonal 4500 kilometrů, ještě zpracovával emoce i únavu. "Ale prostě si zvyknu i na to časové pásmo. Kolik je teď vůbec hodin? Dvě ráno? Musím se trochu vyspat. Mám další dva dny do příštího zápasu, zajdu do posilovny, dám nohy do pohody a myslím, že to bude brzy v pořádku," vysvětloval.
Do Portlandu přišel jihočeský patriot v době, kdy se nedaří. Tým sice pevně drží pozici, která zaručuje předkolo play off, ale série šesti proher příjemná není. "Víte, musíme zůstat pozitivní. Ta sezona je dlouhá, každý si prochází vzestupy i pády. A myslím, že dnes to byl dobrý výkon. Vnímal jsem, že se to dnes oproti předchozím zápasům zlepšilo. Jediné, co teď můžeme dělat, je vyčistit hlavu a soustředit se na náš další zápas," sypal ze sebe Krejčí.
Přiznal ale také, že ho nadchnul způsob, jakým se Blazers snaží hrát. "Opravdu jsem cítil, že hrajeme rychle a agresivně. Je to o pohybu, hře bez míče a přihrávce. A byla to zábava. Já opravdu miluju ten styl hry, kde se všichni dělí o míč a hraje se rychle. Takže se těším na zbytek sezony," říká.
Krejčího nyní čeká období, kdy se podrobněji bude seznamovat se systémy hry či zákonitostmi obrany a také se postupně seznámí s novými spoluhráči i členy realizačního týmu. O to, že by nezapadl do kabiny, však strach nemá. "Vždycky samozřejmě záleží i na týmu, kam přijdete. Ale já jsem tady od první minuty cítil, že všichni lidé tady, trenéři, hráči, prostě kdokoli v organizaci mě neuvěřitelně podporovali a snažili se mi ten přesun usnadnit. Díky tomu pak člověk nabírá sebevědomí," děkoval.
A radost má jediný český basketbalista i z toho, že pokud míč po střele neskončí v koši, dostává podporu. "Hele, střílej dál, my to tak chceme. Věříme ti," slyšel prý na tréninku i v zápase. "Pak je to vždycky jednodušší, když máš takovou pozitivní zpětnou vazbu," těší Krejčího.