Dlouhá léta byl Martin Kryštof (42) oporou české volejbalové reprezentace. Zažil dvě mistrovství světa a byl i u posledního velkého úspěchu v roce 2010, kdy Češi skončili na světovém šampionátu desátí. Dnes bývalé libero národního týmu učí na základní škole, na dálku ale sleduje úspěšnou jízdu současné generace a věří, že i díky úspěchu volejbalistů najdou cestu k míči a vysoké síti další děti.
Když Češi porazili v osmifinálovém utkání tým Tuniska, byl Martin Kryštof zrovna v práci. Celý zápas stihnout nemohl, čekaly ho hodiny tělocviku se školáky ve Velkém Meziříčí.
"Viděl jsem jen kousek prvního setu, pak jsem musel na hodinu. Ale nějaké fragmenty ze zápasu jsem si pak ještě pustil. Je to obrovský úspěch, ale vlastně nejsem překvapený, že kluci tenhle zápas zvládli. Je to úžasný úspěch a jen doufám, že není všem dnům konec," vyprávěl v rozhovoru pro Livesport Zprávy muž, který v minulosti třikrát vyhrál volejbalovou Bundesligu, dvakrát českou nejvyšší soutěž a více než dekádu byl na postu libera oporou reprezentace.
V čem je český tým jiný než v minulých letech?
"Už z dálky vidíte, že tenhle výběr je prostě tým. Při hře existuje spousta variant zakončení, není to závislé na jedné osobě, i když samozřejmě musím říct, že Patrik Indra hraje opravdu ve výjimečné formě a je rozdílový hráč. Ale ten tým prostě drží při sobě, podporuje se a ukázal v několika momentech, že dokáže otočit vývoj zápasu, i když se zrovna nedaří."
Spousta lidí cení práci trenéra Jiřího Nováka, vy jste ho jako hráč zažil. Jaký vlastně je?
"Jirku jsem zažil i jako hráče a u reprezentace jako asistenta trenéra. A co k němu říci. To není o nějaké speciální vlastnosti. Samozřejmě je trochu perfektcionista, ale zároveň má prostě dar. Volejbal vidí a má pro něj cit. Kamkoliv přišel, tak to skvěle fungovalo a dobře to dopadlo. U tohoto současného výběru je vidět, že vybral hráče jako součástky do stroje a dokáže je bezvadně využít. Díky tomu vlastně nemáme v týmu slabý článek."
Letošní šampionát je hodně specifický. Vypadlo už několik favoritů. V základní skupině skončila Francie, Německo, Japonsko, my jsme za sebou nechali Brazílii i Čínu. Jak je to možné?
"Myslím, že celkově je v současné době ve volejbalovém světě spousta špičkových týmů. Je to vidět třeba na výsledcích Ligy národů, jak byla vyrovnaná. A i v dalších zemích, které tuhle soutěž nehrály, se investuje. Třeba Tunisané, kteří s námi hráli osmifinále, měli italského trenéra. Prostě se dbá na přípravu, národní výběry jsou schopné zaplatit odborníky. Na světové šampionáty dnes už nejezdí týmy, které by byly do počtu."
Vy jste zažil MS v letech 2002 a pak i 2010. Od té doby ale český výběr na velkých turnajích chyběl. Čím to, že byla 15 let dlouhá doba prázdna?
"Kvalifikace na mistrovství světa, nebo Olympijské hry byly prostě velmi těžké. Zejména v Evropě je obrovská konkurence a prokousat se přes to síto bylo náročné. Aby se tým dostal na svět nebo olympiády, to bylo považováno za něco jedinečného. Letos nám možná pomohlo, že se rozšiřoval počet účastníků MS. Hraje ho 32 týmů, ne 24 jako bývalo zvykem. Byl trochu jinak nastavený proces kvalifikace. Tou prošlo jen několik týmů, další se doplnily podle průběžného rankingu. I Češi se na šampionát dostali díky žebříčku."
Každopádně se daří, v konkurenci se neztratili...
"Ano, kluci opravdu ukázali, že volejbal umíme velmi dobře a může z toho být nádherné umístění, i když už čtvrtfinále je fantazie."
Jaká je vlastně realita volejbalu v Česku? Dříve byl velmi populární, ale možná v konkurenci nových a moderních sportů ztratil členskou základnu…
"Řeknu to upřímně, je to honička. Působím ve Velkém Meziříčí, chceme hrát dobře druhou nejvyšší soutěž. Ale stejně musíme fungovat tak, že tu máme kluky, kteří za námi dojíždí. Abychom obsáhli tři extraligové mládežnické soutěže a naplnili týmy, tak musíme řešit, kdo nám s tím pomůže. Ale já jsem šťastný za to, že to můžeme dělat na opravdu dobré úrovni. Každej den jsme v hale, maká se, a každý víkend je turnaj, to je prostě skvělé. Na to, jak jsme relativně menší klub, tak se oháníme snad dobře, a i to, jak nás okolí vnímá, je podle mě skvělé."
Mířil jsem otázkou ale spíš na vztah dětí k volejbalu. Může úspěch české reprezentace na MS pomoci k tomu, aby bylo víc těch, které by chtěly hrát volejbal?
"Jestli se to povede, budu šťastný. V posledních letech prošel obrovským rozmachem florbal, kde je ta poptávka po tom sportu je ohromná. Ale musím říct, že tady, kde působím, se začalo dařit s dívčí složkou, holky volejbal chtějí hrát. Nicméně bychom ještě potřebovali probudit tuhle vášeň u chlapců… Třeba tomu ten český nároďák pomůže…"