O finančních podmínkách pro maséry
"Ze začátku jsem se na to vůbec nemohl koukat, protože to nebylo tak dobře ohodnocené, ale vždycky mě u toho drželo sportovní prostředí, kabina a tak dále. Byl jsem trpělivý a nakonec i funkcionáři zjistili, co ta moje pozice obnáší, a začalo se to zvedat a zlepšovat. Zajímavé to pro mě finančně začalo být, když jsem působil ve fotbalové Spartě."
O rybníkářství
"Jezdili jsme na ryby do Thajska a měl jsem sen, že kdybychom jednou měli rybník, dělali bychom to jako tam. S mým zeťem a jeho otcem jsme nakonec koupili rybník Velký Mastník a teď si ten sen plníme. Dneska je nás 7-8 správců, střídáme se. Jezdí k nám řada sportovců jako Lukáš Krpálek, Patrik Schick, David Pavelka nebo Bořek Dočkal. Jsem stará škola, mám strašně rád přírodu, country muziku, Nedvědy a miluju ten klid u vody."
O podmínkách na MS
"Servis ani jinak vypadat nemohl, protože jsme šli z baráže mezi posledními a FIFA nám ta místa přidělila. Některá se nám nelíbila, ale nemohli jsme s tím nic dělat, samozřejmě ani pro hráče to nebylo ideální. Do toho obrovské cestování v průběhu turnaje, které už asi nikdy nezažiju, lidé si to neumějí vůbec představit. Bylo to jiné než v Evropě a i z pohledu regenerace to nebylo úplně top, jak by to všichni chtěli. Myslím, že se to všechno podepsalo na výsledcích."
O proměně hráčské generace
"Dnešní doba je s tou, kdy jsem začínal u nároďáku, naprosto nesrovnatelná. Tehdy nebyly mobilní telefony, což byla velká výhoda. Dřív jsem s sebou vozil DVD přehrávač, občas i televizi, a s hráči jsme se scházeli na masérně a pouštěli jsme si ptákoviny, komedie, pohádky. Byla to strašná legrace, dneska mají kluci úplně jiné možnosti, ovšem i teď na ně apeluju, aby na masérnu chodili bez mobilů. Nemám rád, když mi někdo leží na stole a do toho hraje hry. Když si začneme povídat, i kluci zjišťují, jak je to hezké, když si vyprávíme a smějeme se."
O neoblíbeném trenérovi
"Měl jsem v kariéře asi jediného trenéra, kterému se nelíbilo, jak s hráči vycházím, a to byl Jozef Jarabinský ve Spartě. Už se k tomu nechci moc vracet, v životě se stávají horší věci, nicméně je to období, na které nevzpomínám rád. Neměl rád v týmu pohodu, vyžadoval, aby byli hráči neustále na špičkách, což se moc nelíbí mně. V reprezentaci jsem ještě nebyl za éry Karla Jarolíma, jsme odlišní, ale když se potkáme, podáme si ruku, protože každý trenér má právo na to, aby si vybral toho, s kým chce spolupracovat."
O novém realizačním týmu u reprezentace
"Musím říct, že všichni jsou úžasní. První, co mě chytlo, bylo to, jak od začátku apeloval na to, abychom byli jako rodina, což je moje celoživotní krédo. Byl jsem zvědavý, jak bude Santi Denia reagovat na moje pozápasové básničky v šatně. Jednou jsme seděli po obědě u kávy, já mu nějaké ukazoval, on byl úplně nadšený a řekl mi, že to budu dělat i před zápasem. Santi je strašně soustředěný na každý trénink, na každý zápas, ale když tohle skončí, je ohromně lidský. Celá ta španělská parta je úžasná, přijdou za vámi, popovídají si, poplácají vás, obejmou vás... Moc se mi to líbí."