"Je to největší medaile kariéry. Já jsem se teď nedávno stěhoval a všechny medaile jsem dal pryč, takže začínám nanovo. Dal jsem je tátovi, nějak je nesbírám. Jsem vždycky rád za ten zážitek, úspěch a za to, že jsou lidi kolem mě nadšení a radují se. Ten samotný kov je takový bonus," řekl Přindiš, který pro Česko získal na světových šampionátech za posledních osm ročníků pátý triumf v této disciplíně.
"Boris Neveu (obhájce titulu) mi přivezl tu putovní trofej, aby mi ji předal. Zapsané moje jméno na ní je něco, co jsem si hrozně přál, abych tak byl braný, že jezdím dlouho dobře a dokážu vyhrát i takový obrovský závod. Je to elitní skupina mistrů světa. Tuhle medaili si asi zatím nechám," prohlásil s úsměvem Přindiš.
Triumf si vychutnával o to víc, že cesta k němu nebyla snadná. "Byly dobré i špatné roky, někdy to bylo tak strašně těsné, že to ani nejde říct jak. Teď se to všechno sešlo. Na Evropě jsem mohl mít medaili vcelku v pohodě, kdybych neudělal drobnou chybu, a tak nějak jsem s tím bojoval celý rok, že jsem jezdil dobře, ale chybělo tam trošku klidu. Dneska (v sobotu) jsem ho našel i v tomhle burácivém prostředí," podotkl.
Skvělou atmosféru si vychutnal hlavně z pódia při slavnostním vyhlášení. "Když jely Ricarda Funková s Elinou Lilikovou jako poslední německé závodnice, tak jsem ve stanu slyšel tak strašný hukot, že jsem se i bál vyjít ven. Atmosféra byla nádherná a diváci to jen umocnili vyhlášením, že tady zůstali, zafandili a zatleskali," ocenil.
Podobně jako už při červnovém triumfu na Světovém poháru v Krakově porazil parťáka z tréninku Jiřího Prskavce, který na den přesně před rokem získal zlato na olympijských hrách a mistrem světa byl v letech 2015 a 2019. V Augsburgu skončil pátý a po své jízdě si užíval Přindišův triumf. "Já jsem hrozně rád, že jsme byli oba dva ve finále. Podporovali jsme se před jízdou, říkali jsme si, co a jak uděláme. On mi hned dole v cíli gratuloval. Říkal, že je to totální paráda. Přesně před rokem vyhrál olympiádu. Je to prostě bomba," prohlásil Přindiš.
Loni po mistrovství světa v Bratislavě definitivně dospěl k tomu, že přejde do skupiny pod trenéra Jiří Prskavce staršího. Po osmi letech odešel od Miloslava Říhy. "Řekli jsme si, že to chceme dotáhnout co nejvýš. Víme, že v repre můžeme být tři, na olympiádě jeden. Tam pojede ten nejlepší. Tak to bylo a tak ta příprava i vypadala. Já jsem hrozně rád, že s nimi můžu jezdit a od Jíři se učit. I když vím, že spousta věcí pro mě třeba není vhodná, co dělá a jak jezdí, ale celkově přístup, pohoda i to lidské souznění mezi námi třemi je hrozně příjemné a člověk se cítí, že na to není sám a má podporu parťáků. Všechno si sedlo," pochvaloval si Přindiš.
Úspěch si bude vychutnávat s rodinou, jejíž příjezd odložily zdravotní problémy, ale na klíčový závod měl podporu manželky i dvouleté dcery Amálky. "Vyjížděly s mými rodiči ve čtyři ráno z Prahy, aby tu byly. Pozdravil jsem je ráno, pak už jsme nestíhal a jsem strašně rád, že tu jsou, že mohly být u tak krásného zážitku. Není to žádný lokální závod, kde by nepřišli diváci, nebo závod v covidu, je to závod se sladkým koncem pro mě," uvedl Přindiš. Vlastní oslavy musí ještě odložit, protože má před sebou extrémní slalom.