První světová válka (28. července 1914 – 11. listopadu 1918) byla jedním z nejhorších vojenských konfliktů v dějinách lidstva. Přesto již v prvním roce došlo k zázračnému okamžiku, kdy obě válčící strany na chvíli složily zbraně a nepřátelští vojáci dokonce našli společnou řeč.
Stalo se tak o Vánocích roku 1914 na západní frontě poblíž města Ypres ve Flandrech. Bitvy v západní Belgii se účastnilo zhruba 100 tisíc britských a německých vojáků, zabíjení však na Vánoce ustalo. Němci údajně umístili na své zákopy svíčky a začali zpívat vánoční koledy.
Britové odpověděli zpěvem vlastních koled. Obě strany na sebe poté vykřikovaly vánoční pozdravy. Následně němečtí vojáci vyšli ze zákopů bez zbraní a vyzvali Brity, aby se k nim přidali.
Na území nikoho si začali vyměňovat drobné dárky, jako například potraviny, tabák, alkohol a další suvenýry. Dělostřelectvo utichlo. Příměří také umožnilo, aby mohly pohřební oddíly přenést nedávno zabité vojáky zpět za své linie.
Dalším způsobem, jak spolu obě strany během příměří trávily čas, byly vzájemné fotbalové zápasy. Dokládá to řada veteránů a písemné prameny, včetně dobového tisku. V dopise jednoho válečného lékaře, který byl zveřejněn v deníku The Times 1. ledna 1915, se uvádí: "před zákopem se hrálo fotbalové utkání mezi nimi a námi".
Zápasů se odehrálo ještě několik. Vojáky fotbal bavil a zapomněli, že se ještě před několika hodinami snažili navzájem zabít. Na některých místech fronty trvalo vánoční příměří jen na Štědrý den, v jiných údajně až do Nového roku. Pak válka pokračovala.
Fotbal ukázal svou magickou a mírotvornou sílu i během několika dalších ozbrojených konfliktů. Dokáže sjednotit dva zcela rozdílné tábory, dokonce i v těch nejvypjatějších chvílích. Využijme tuto možnost a přemýšlejme tak nejen o Vánocích.