Z českého pohledu je zajímavé, že se zrodil ve zdejších podmínkách. Tak jako řada jiných věcí, které se snaží rozhýbat dění ve světě děrovaného míčku. Za aplikací s tyrkysovou sovou v logu stojí dlouholetý extraligový hráč pražské Sparty Ondřej Svatoš. "Začalo to tabulkami v Excelu a jednoduchými makry. Viděl jsem v tomhle ohledu prostor na trhu, tak jsme se do toho s pár lidmi vrhli a začali to rozšiřovat," popisuje.
Svým originálním know how, vlastními datovými modely a individuálním úsilím připomíná podobnou českou společnost 11Hacks, která si vydobyla prestiž ve fotbalu. Po letech vývoje uvedl před nynější sezonou na trh aplikaci, kterou už využívá půlka týmů mužské Superligy. Ocení ji hlavně trenéři, pro něž má jedinečný přínos. Čerpá z ní i kouč ženské reprezentace Lukáš Procházka na právě probíhajícím mistrovství světa v Česku. "Využívám ji dost, vyhovuje mi jako jednoduchý pomocník. Jsou tam statistiky, které se dají rychle převést na herní obraz," pochvaluje si.
Stalo se to například v pondělním klíčovém duelu o vítězství ve skupině se Švýcarskem. "I když jsme prohrávali, viděli jsme, že máme parametry nad nimi. Bylo to uklidnění v tom, že všechno funguje a jen stačilo zůstat trpěliví. Data dodají tu jistotu, jen si kontrolujeme, jak si stojí lajny proti sobě," vykládá Procházka, jenž je během utkání ve spojení s kolegou Jaroslavem Berkou na tribuně. Kouč mužské reprezentace sleduje statistiky v aplikaci živě a případné postřehy hlásí vysílačkou na střídačku.
Svatoš spolupracuje s tuzemskými národními týmy už od stříbrného šampionátu mužů v Curychu před třemi lety. Možná další dílek do skládačky k potřebnému úspěchu ve srovnání se skandinávskámi velmocemi a Švýcarskem. Třeba náhoda, každopádně české reprezentace od té doby neskončily na vrcholných akcích bez medaile.
Už za dob své hráčské kariéry měl jako absolvent Vysoké školy ekonomické slabost pro čísla. Leckdy za to sklízel posměch kabiny. "Mám prostě rád statistiky, tabulky, to je moje vášeň. Mí bývalí spoluhráči ze Sparty ne všichni úplně sdíleli mé nadšení, když jsem jim je ukazoval. Ve fotbale to byla přitom běžná praxe," vzpomíná s nadhledem.
Program MS
Zmíněný fotbal sbírá data prostřednictvím kamer na stadionu, hokej díky čipům v dresech. Florbal? Zatím postaru. Tužka a papír. Během ženského šampionátu má Svatoš napilno, spolu se svými dvěma pomocníky nevynechá ani minutu dění na hřišti. "Pak to ještě zpětně kontrolujeme u videa. Mírně hybridní model pro tohle mistrovství, ale zatím to funguje," pochvaluje si.
Jeho projekt je sice teprve na začátku, i tak už nyní dokáže poskytovat trenérům solidní servis. "Sběr dat během šampionátu probíhá i ve spolupráci s lidmi z Českého florbalu. Velkou část toho, co se děje na hřišti, stíháme live. I hodnotu očekávaných gólů," říká Svatoš. Přes rozhraní aplikace zanese do diagramu hřiště na tabletu místo, odkud šla střela a matematický model, jehož tajemství si jako všichni v oboru střeží, spočítá potřebné parametry. Třeba nebezpečnost jednotlivých hráčů, ale i celých pětek a týmu.
Procházka zase oceňuje průměrné xG na zakončení. "Strašně zajímavý údaj, předtím jsme s ním nepracovali. Ukáže, jestli někdy jdeme do fakt nepřipravené střelby, v kombinaci se vzdáleností střely od branky to řekne hodně. Za poslední půlrok jsem se prací s tím dostali o 50 % výš v nebezpečnosti každého zakončení, které máme. A to vůbec nemluvím o práci v klubu. Když se to využívá v lajnách detailně každý týden, každý zápas a hráči jsou zvyklí se na to podívat, progres je fakt velký," vyzdvihuje. Třeba mapa ran proti brance mu podle jeho slov výrazně pomohla s obranou a vytlačením střelkyň z rizikových pozic.
V porovnání s ostatními sporty nabízí aplikace unikátní data. Například očekávanou hrozbu akce pro soupeře, což je součet nebezpečí střely a přihrávek vedoucích k ohrožení branky. "Do modelu se započítává, o jaký typ akce se jedná. Jestli šlo o přečíslení dva na jednoho, postupný útok, jestli střela šla z první, odkud, jestli jí předcházela přihrávka…" popisuje Svatoš.
Od mistrovství světa si slibuje, že se aplikace rozšíří do Švédska, do Finska… V kolébce florbalu jsou herní data běžnou součástí přípravy. "V Kalmarsundu máme trenéra, který se tomu věnuje. Má takové DIY excelovské tabulky, ty mu potom vyhodí výsledek a on nám za nějaký čas ukáže, že v tom a v tom jsme nad nastaveným cílem nebo pod ním," líčí kapitánka národního týmu Michaela Kubečková.
Jako vysoškolskou studentku v oboru financí ji čísla přirozeně baví. "Moc se mi data líbí, ráda se jimi zabývám. Dá se to vhodně využít minimálně v dlouhodobé koncepci. Když se to dobře zasadí a nekouká se jen na čísla, má to velký smysl a na hře je to, řekla bych, dost vidět," přisvědčuje.
Statistiky mohou pro hráčky fungovat také jako zpětná vazba, zrcadlo, které jim leccos řekne o jejich schopnostech, pohybu a chování na hřišti. "Líbila se mi průměrná vzdálenost střely, bylo to pro mě docela zajímavé číslo. Vypadám podle ní, že jsem pořád poslední bek a střílím z 10 metrů," směje se útočnice v narážce na to, že často kryje záda ofenzivní obránkyni Šárce Staňkové. Každopádně údaj ji donutil k zamyšlení.
Data zároveň osvěžila televizní přenosy, které se zase díky tomu posunuly ve vhledu do zápasu někam jinam. "Nicméně nejsou všespásná. Je to jen dílek do mozaiky, jenž může týmům jednoznačně pomoct. A myslím, že na reprezentační úrovni si všichni uvědomují, že tohle je cesta do budoucna," podotýká Svatoš.