"Je to fantastické. Asi před rokem bych možná ani nečekala, že tady budu a v takové pozici, takže jsem neskutečně vděčná. Samozřejmě velká pomoc přišla z reprezentace, kdy jsme opravdu dřely a snažila jsem se udělat maximum. Je to něco, co si podle mě každý vysní. Vrchol kariéry," řekla novinářům Řepková, která nastupuje ve druhé útočné formaci.
O svůj příběh se hráčka švýcarského Zugu podělila na platformě Women's Power Českého florbalu. Na potíže lékaři přišli při pravidelné kontrole v tuzemsku. "Pamatuju na moment, kdy mi mamka volala, že se musím vrátit do Česka, že moje cytologie byla špatná a musím na histologii. Byl to šok. Když se řekne histologie, člověk si představí spoustu scénářů," uvedla.
Sbalila se, nasedla do auta a jela domů. "Plakala jsem cestou asi šest hodin v kuse, dodneška nechápu, jak jsem to dokázala odřídit. V tomhle byla skvělá a strašně nápomocná paní doktorka Plášková, která mi zprostředkovala všechno rychle a bez problémů, zvlášť v době covidu," děkovala reprezentantka.
"Ten malý zákrok byl strašně bolestivý, ale co nastalo potom, bylo asi to nejhorší. Člověk musí čekat po dobu nějakých dvou až čtyř týdnů na výsledky. Nikdo mi nebyl schopný odpovědět, co to může být. Odjela jsem do Švýcarska, protože doma by bylo těžké čekat. Byla jsem s přítelem i se spoluhráčkami a připravovala jsem se na novou sezonu. Pak byl hovor z Česka, že histologie ukázala CIN 3, což znamená přednádorové onemocnění děložního čípku. Je to jedno z těch nejhorších, kdy se tvoří rakovinotvorné buňky a člověk musí jít na konizaci (odstranění)," popisovala Řepková.
Trápily ji otázky, jestli bude moci mít děti, zda se nemoc i po zákroku nerozvine a jak probíhá rekonvalescence. "Když jsem se probudila, větší bolest v břiše jsem asi nezažila. Začalo šestinedělí, kdy člověk nemůže de facto nic. Jen dojít z postele do koupelny, do obýváku. Nesměla jsme si sama nést ani tašku, abych nekrvácela. Byla jsem u rodičů, aby se o mě mohl někdo postarat," líčila.
O svých potížích nechtěla původně veřejně mluvit a byla ráda, že národní tým chránil její soukromí. "Když člověk prodělá operaci, tělo se brání a reaguje. Přibrala jsem 14 kilo vody. Byla jsem nafouknutá, oteklá. Když jsem se vrátila, všichni říkali: 'Proboha, co se tý Řepkový stalo? Ta vypadá...' Já jsem to nikde neprezentovala, protože je to strašně osobní věc," uvedla.
"Všude byly napsané nemilé zprávy na mou osobu. Cítila jsem, že si asi lidi myslí, že chodím šestkrát denně do mekáče, netrénuju a jen se válím doma. Pořád mě doprovází hormonální nerovnováha. Pak jsem čtyři měsíce do mistrovství světa běhala třikrát denně a na tepovku, abych tělo odvodnila. Jsou momenty, kdy jsou lidi tak strašně zlí a nevědí, co může ublížit. Ti lidé, kteří na mě útočili anonymními zprávami, by si měli uvědomit, že je to taky může potkat. Měla by zvítězit lidskost a respekt k lidem. Podporovat se. Žijeme jen jednou," řekla Řepková.
Reprezentační kouč Lukáš Procházka ocenil její dřinu a touhu. "Je obrovský bojovník a srdcař, o tom nebylo pochyb. Bylo to jen o tom, jestli ty zdravotní komplikace překoná, a když je překonala, bylo jasné, že se vrátí silná. Byli jsme v kontaktu pořád. Každou akci jsme předem řešili a snažili se jí dát podporu, kterou jsme uměli, protože víme, že nám to bude vždycky vracet," vyzdvihl.