Maroko se připravuje na turnaj, který proběhne od konce prosince do poloviny ledna, s ambicí uspořádat ten nejlepší Africký pohár národů v historii. Ve městech se objevují odpočty na velkých tabulích, dokončují se poslední úpravy stadionů i veřejného prostoru a stát neváhá investovat do velké akce miliony. Cílem je nejen bezchybná organizace, ale i sportovní triumf.
Třeba ještě během listopadu do stadionu Múláje Hasana v Rabatu zatékalo, když došlo k velkým dešťům a následným povodním. Neúnavně se pracuje na čištění ulic. "Nové nebo zrekonstruované stadiony vyrostly jako houby po dešti. Luxusní hotely čekají na všech 24 týmů. Úspěch takové akce je každopádně primárně určen výsledky organizátora," komentoval situaci francouzský sportovní list L'Équipe.
Fotbal jako prostředek pro útěk od reality
Kalendář soutěže vznikal složitě kvůli tlaku mezinárodních federací i evropských klubů. Turnaj se proto odehraje i během Vánoc a Nového roku, což je historický precedens. Přesto se očekává obrovský zájem fanoušků, protože šampionát má na kontinentu výjimečné postavení a často tam překonává i význam mistrovství světa.
Také pro mnoho zemí zasažených konflikty představuje turnaj vzácný okamžik úniku od každodenní reality. Fotbal v Africe dokáže alespoň na chvíli spojit společnosti poznamenané válkami a chudobou. Boje na různých frontách se aktuálně týkají Súdánu a Demokratické republiky Kongo. Právě lidské příběhy a emoce běžného obyvatelstva dávají soutěži rozměr, který může přesahovat samotné výsledky na hřišti.
Že fotbal může mít daleko větší přesah než ten, který se odehraje na trávníků, dokazuje i nedávné vyjádření Moiseho Katumbiho. Ten je šéfem TP Mazembe, jednoho z nejslavnějších konžských klubů, sídlícího ve městě Lubumbashi. "Vojáci mi řekli, že přestali bojovat jako rebelové, když byl den našeho zápasu," prozradil pro L'Équipe.
Maroko pod velkým drobnohledem. Uspěje pořadatel?
Na domácí reprezentaci bude vyvíjen enormní tlak. Maroko čeká na titul od dávného roku 1976 a současná generace, posílená úspěchy na světové scéně i silným zázemím svazu, má jasný cíl. Prezident federace dal otevřeně najevo, že jiný výsledek než vítězství v podstatě nebude přijat.
Cesta k trofeji ale bude mimořádně náročná. Obhájce titulu z Pobřeží slonoviny, silný Senegal i tradiční africké velmoci včetně Nigérie a Kamerunu mají svou kvalitu i zkušenosti. Maghrebské týmy každopádně umějí těžit z domácího prostředí severu Afriky. Maroko tak čeká turnaj, který může vstoupit do historie, ale také nemilosrdně odhalit jeho slabiny.