Z terasy hotelového komplexu v rezidenci Sotogrande dohlédnete na otevřené moře a nedaleký Gibraltar máte jako na dlani. Ve španělských kopcích, které jsou proslulým golfovým rájem, je Sigma dokonale ukrytá. Jako by se chtěla ve chvíli, kdy přivádí jednu posilu za druhou, odclonit od mnohem rušnější oblasti kolem Marbelly.
Možná i proto dorazil Michal Beran na rozhovor naprosto uvolněný. Úsměv od ucha k uchu. Navíc venku slunečné počasí a teplota ukazovala příjemných 16 stupňů.
Reprezentační záložník je však z nových spoluhráčů nadšený. Olomouc během zimní pauzy překonává plány, na které v létě plavovlasého středopolaře zlanařila z Jablonce. "Jsou to na první pohled samí dobří fotbalisté. Snad to dáme dohromady a ukážeme to i na hřišti," přeje si.
Když jste v létě přestupoval do Olomouce, na dotažení transferu jste přiletěl helikoptérou. Dnes, když vidím, jak pracuje Sigma, říkám si, že také právě vzlétla. Kam až podle vás může doletět?
"Chceme doletět co nejvýš a rovnat se v Česku těm nejlepším. To znamená každý rok skončit v TOP šestce a hrát o poháry."
Čili ambice se logicky zvyšují...
"Podle toho, jaké klub dělá kroky, to snad ani jinak být nemůže. Na druhou stranu by nebylo zdravé, kdyby se tohle všechno stalo přes noc. Chce to čas, abychom to dali všechno dohromady. Pokud to tak bude, věřím, že Sigma poletí opravdu vysoko."
Bude to obnášet i velký tlak, který jste dosud neznal. Jste na to připravený?
"Myslím, že uplynulý podzim mě na tohle nachystal dostatečně. Když zvládnete unést reprezentaci, jste připravený na cokoliv."
Musíte si občas od všeho čistit myšlenky, aby vám to nevlezlo do hlavy?
"Mám skvělou přítelkyni, která mi pomáhá vypnout a tyto věci filtrovat. Zajdeme do kavárny na dobrou kávu, pustíme si dobrý seriál. Nejsem typ, který by potřeboval něco speciálního. Vlastně mi nejvíc pomáhá si říct, že je to pořád jen fotbal."
Který však přináší příležitosti, na které běžní lidé nedosáhnou. Třeba let helikoptérou.
"Máte pravdu. To bylo fajn. Užil jsem si to."
Nemáte strach z výšek?
"Mě nejvíc překvapilo, že jsme letěli poměrně nízko. Všechno jsem viděl hezky, jako by to bylo hned pod námi. Měl jsem jiná očekávání."
Každopádně jste vzbudil poprask, přitom v zahraničí je to poměrně běžná věc. Přemýšlel jste nad tím, zda to nebude mít negativní ohlasy?
"No jasně. Bylo z toho haló, ale v ten stejný den odlétal Vašek Černý podepsat Besiktas a tam to vypadalo ještě úplně jinak. Letěl soukromým tryskáčem."
Aspoň máte o motivaci navíc.
"Přesně tak! Pořád to jde ještě posunout výš."
Ve Španělsku jste poměrně vysoko v kopcích a v ústraní od Marbelly, kde je většina českých klubů. Co tu před jarem chystáte?
"Vypadá to dobře. Bude důležité se sehrát a sladit. Trochu se poznat. Fotbalově všichni kluci vypadají velmi dobře a je znát, že mají kvalitu. Všechno jsou na první dobrou šikovní fotbalisté. S tím se samozřejmě zvedne i konkurence a bude boj o místo."
Máte za sebou poměrně hektický podzim. Už jste všechno, co jste prožil, vstřebal?
"Hektický byl určitě, ale v jeho průběhu jsem to nevnímal tolik, jako když se nad tím zpětně zamyslím. Všechno bylo tak rychlé, že nad tím nebyl čas přemýšlet. Byl jsem v Jablonci, začali jsme ligu, přišla Olomouc, reprezentace, poháry..."
Pro vás vše relativně nové.
"Musel jsem si rychle zvykat, protože nebyl čas na nějaké rozkoukávání."
V létě váš přestup do Olomouc budil vášně. Přesvědčil vás právě velký projekt, který se měl v následujících měsících realizovat?
"Ano, to bylo asi stěžejní v mém rozhodování. S Ghalim jsme měli být první vlaštovky, do kterých bude klub investovat větší peníze a bylo nám prezentováno, že v zimě se v tomto trendu bude pokračovat a přijdou další. Upřímně jsem ale ani nečekal, že to bude tak velké. Sám jsem překvapený, jaké hráče klub získal a jak se majitelé snaží, aby vše fungovalo."
Tomu Jablonec mohl těžko konkurovat.
"Než se ozvala Sigma, tak jsem měl v plánu dát ještě jednu sezonu v Jablonci, abych zopakoval další dobrý ročník a potvrdil, že mám konstantní výkonnost a pak bych viděl, zda by se někdo ozval."
Jenže přišla Olomouc s nabídkou, která nešla odmítnout?
"Dlouho nic nepřicházelo, ani už jsem nepočítal s tím, že bych v létě někam chodil. I pan Pelta už byl nastavený tak, že počkáme a jedeme dál. Jenže olomoucká nabídka byla taková, kterou nikdo nečekal. Nejen pro mě, ale i pro pana Peltu. Když přišla, nebylo nad čím přemýšlet."
Ještě před Sigmou vás v létě do Baníku chtěl váš současný ředitel Pavel Hapal, ne?
"Chtěl. Nabídka Baníku přišla daleko dřív než od Sigmy, ale nedávala mi takový smysl. Nebyla zajímavá pro mě ani pro Jablonec."
Tehdy to byl přece třetí tým ligy, který měl jistou účast v předkole Evropské ligy?
"Mě to tam tolik netáhlo. Tehdy jsem uvažoval tak, že jestli mám přestoupit, musí to dávat smysl po všech stránkách. Olomouc to splnila, když mi představila svoji vizi do budoucna a chtěla investovat do kádru, do klubu či do zázemí. Chtěli ukázat, že mají ambice."
Nebyl na vás Pavel Hapal naštvaný, když jste se potkali na Hané?
"Naštěstí ne. Byli jsme spolu v kontaktu v létě, kdy mi volal, zda se mi nabídka Baníku líbí a prezentoval mi mou roli v jeho plánech. V Sigmě už jsme se jen pozdravil a zasmáli se, že jsme přeci jen spolu v jednom klubu."
Říkal jste, že klub přivádí dobré fotbalisty, slibuje velké investice a má velké ambice. To pro vás například po letech v Bohemce musí být příjemná změna?
"Přitom nedávno byl velký úspěch triumf v poháru, že? Je zajímavé, jak se to tu mění a rosteme."
Po minulé sezoně bych měl Sigmu až za Baníkem…
"Vidíte… Ale souhlasím s vámi. Nyní už míříme výš."
Máte za sebou velký přestup, premiéru v reprezentaci. Cítíte, že vaše práce je konečně více doceněná?
"Nevím, jestli bych to takhle řekl, ale i díky reprezentaci jsem byl více vidět, víc se o mně mluvilo. Přišlo mi, že lidé, kteří mě třeba tolik nevnímali, tak najednou si mě začali všímat, poznali můj herní styl a dostal jsem se více na oči."
Konečně?
"Jsem za to rád, protože mi trvalo strašně dlouho, než se mi to povede. Ve dvaceti letech se mi povedlo prosadit se do áčka Slavie, ale od té doby to šlo zase dolů a musel jsem znovu dokazovat svou kvalitu. Hodně za to vděčím Jablonci, kde jsem měl asi největší možnost ukázat, jaký jsem fotbalista. Teď to musím potvrdit i v Olomouci, že to dokážu na ještě vyšší úrovni."
Jak se vám žilo s nálepkou hráče, který jde do Olomouce za tak mimořádnou částku?
"Bylo to rozhodně jiné, než kdybych šel třeba do Sparty či Slavie, protože když Olomouc koupí hráče za trochu víc peněz, musíte okamžitě začít odvádět požadované výkony. Nemáte čas na nějakou aklimatizaci. Pražská "S" když koupí hráče za podobnou částku, tak dostane prostor, mnohdy ani hned nehraje, není pod takovým tlakem. Zatímco u Berana si všichni řekli: Ten stál tolik. Hmm, tak se ukaž!"
Měl jste to v hlavě?
"Pomohli mi s tím trenéři, kteří mě uklidnili, že to nemám vůbec řešit a že ví, jakého fotbalistu si koupili a s jakými úkoly přicházím. Na rovinu jsme si řekli, že nejsem hráč, který by měl za sezonu 10+5 a měl vyhrát kanadské bodování záložníků. Možná lidé z venku si to mysleli, ale moc dobře jsem věděl, jaký je můj přínos pro Olomouc. To samé platí pro přestupovou částku. Bylo to všechno tak rychlé, že jsem musel hned hrát a neřešit, kolik jsem stál."
Dnes už vám to stejně vzal sparťan Matyáš Vojta.
"Přesně!" (směje se)
Usmíváte se, takže jste si oddechl?
"Ale to zase ne. Já bych klidně byl rád první, spíš se tomu jen směju, protože tyto věci opravdu neřeším. Nemám je v hlavě. Navíc do Olomouce dnes chodí tolik hráčů s podobnou cenovkou, že je nás tu už tolik, že se schovám."
Říkal jste, že chodí kvalitní hráči, tak jaké to je na tréninku?
"Náročné. Konkurence se rapidně zvedla a pro všechny je to mnohem těžší dokazovat, že si své místo zaslouží. Najednou musíte o místo bojovat ještě více. V tom vidím asi největší změnu. Teď jen záleží, jak to sladíme, protože bychom měli nastavit dobře kabinu, která by furt měla být spíš česká. A samozřejmě bude důležité, abychom byli sehraní na hřišti. Když nastoupí 11 drahých hráčů, kteří jdou hrát pro sebe, tak to nebude nikdy fungovat."
Kapitán Radim Breite je pryč, cítíte se na roli lídra?
"Spíš mi sedí role hráče, který táhne tým na hřišti. Diriguje hru, je jakousi spojkou mezi obranou a útokem. Ale trenéři chtějí, abych víc organizoval, byl víc slyšet. Postupem času se v tom cítím mnohem lépe. Určitě jsem dnes slyšet víc než tři roky zpátky."
Na první dobrou nepůsobíte jako někdo, kdo by okřikl celou kabinu.
"Postupně si na to přicházím. Dřív jsem bojoval víc sám se sebou, než abych hrál podle představ trenérů. Často jsem si hrál fotbal podle sebe, jak jsem si myslel, že je to nejlepší. Asi jsem nebyl úplně ideální typ na lídra, spíš mě museli ostatní usměrňovat. Poslední rok v Bohemce a poté i v Jablonci už to bylo úplně o něčem jiném. Vyrostl jsem v hráče, kterým jsem dnes. Snad to bude ještě lepší."
Všimli si toho i v reprezentaci, kde vás na podzim poprvé nominovali. Tam to bylo také poměrně turbulentní, že?
"Pro mě to byl splněný sen. Hned na prvním srazu jsem hrál v základní sestavě. Myslím, že špatný nebyl ani ten Gibraltar. Cítil jsem, že si tam buduji pozici a i kluci mě mezi sebe dobře vzali. Jen je škoda, že se víc řešili fanoušci. Nicméně udržet se v národním týmu je hodně křehká věc. Musíte v klubu neustále držet výkonnost, aby pozvánka znovu přišla. Do toho se změnili trenéři, tak uvidíme, jaká bude moje pozice v březnu."
Od MS dělí Česko dva vyhrané zápasy. Máte v hlavě, že je Amerika opravdu blízko třeba i pro vás, když vše půjde?
"Jasně. Navíc oba zápasy jsou v domácím prostředí, což může být naše velká výhoda. Jsme ale zatím v polovině. Musíme zvládnout první utkání a pak se uvidí. Všichni jsme plni očekávání, co bude s novým trenérem. Třeba si to sedne a postoupíme."
Česko hrálo na MS naposledy před 20 lety. Napadlo vás někdy, jak vzácné by to bylo?
"Než jsem se dostal do reprezentace, tak jsem nad tím nikdy nepřemýšlel, ale od chvíle, kdy jsem byl na srazu, to v hlavě mám. Lidé, kteří to mistrovství zažili, nám o tom vyprávěli každý den. Apelovali na nás, že je to nejvíc, co můžeme s reprezentací zažít a chtěli, abychom k tomu tak přistupovali. Tím se mi to dostalo do hlavy a je to další můj sen, který bych si rád splnil."
Kluk, kterého se Slavia zbavila a kluby si vás tak trochu předhazovaly, by se dostal na MS… To by byl příběh!
"Neuvěřitelný. Za hodně vděčím Bohemce a Jablonci. Bez nich bych v reprezentaci asi nebyl. Bohemka mi pomohla, začal jsem díky ní hrát ligu a pan Pelta ve mně viděl toho hráče, kterým jsem dnes."
Na hráče měl oko vždycky dobré. Váhal jste vůbec?
"Získal si mě. Navíc už měl domluveného trenéra Kozla a stejně jako Olomouc mi předestřel vizi, která pro mě zněla zajímavě. Těžko se taková nabídka odmítá. Myslím, že se nám to oběma nakonec celkem povedlo." (usmívá se)