Frank Appiah (Zlín)
Měří pouhých 168 centimetrů, proti urostlým zadákům nemá silově šanci. A tak se je ghanský záložník snaží utancovat. O driblink se pokusil 22krát (nejvíckrát v soutěži) a má také nejvíc úspěšných provedení (12). Těží hlavně ze svého těkavého zrychlení, když rozkmitá své krátké nohy, je jako vážka. Poznali to i plzeňští zadáci, kteří ho minule nechtěně poslali na vlastní branku a už jej nechytili. "Má předpoklady k tomu, aby v lize ukázal velké věci," poznal už v přípravě zlínský kouč Bronislav Červenka.
Christophe Kabongo (Plzeň)
Tak teď? O talentu a technických schopnostech ofenzivního univerzála s konžskými kořeny kolují superlativy už několik let. Jenže kudrnatý čahoun ne a ne prorazit. Odchovanec Sparty to vzal do nejvyšší soutěže přes druhou belgickou a slovenskou ligu, nešlo mu to v nabité Plzni, hostoval v Mladé Boleslavi. Teprve nyní to vypadá, že to klaplne. Třikrát nastoupil v základní sestavě, pokaždé se prosadil. Možná mu pomohlo, že byl v létě součástí reprezentace v přípravě na mistrovství světa, místo na turnaji mu uniklo jen těsně.
Adam Karabec (Sparta)
Čekalo se, s jakou se vrátí z hostování v Lyonu, kde ukázal, že v klidu zvládne hrát na nejvyšší úrovni. Okamžitě zapadl do sestavy Sparty, podává nadprůměrné výkony. V lize vytvořil ze hry suverénně nejvíc šancí pro své spoluhráče (13), dostal pozici uprostřed a plynule spojuje útok se zálohou. Hraje s takovou lehkostí, že se na Letné obávají, aby u nich vydržel i po konci přestupového období. Má i nejvíc zakončení v soutěži (12) a až jej opustí smůla, kdy mu dvakrát překazila gólovou radost branková konstrukce, bude ještě platnější.
Viktor Nowak (Slavia)
Experti v něm vidí fotbalovější verzi někdejšího tahouna Slavie Tomáše Součka. Vytáhlý záložník se solidní střelou rád útočí ze druhé vlny, ví si rady v šestnáctce. Kouč Jindřich Trpišovský na něm (jak jinak) oceňuje pracovitost. "Vidím v něm velkou obětavost, žádnou věc jsem ho neviděl dělat jen na 90 procent. Tím si hráč vždycky získá kabinu," vyzdvihl. Jednadvacetiletý Polák, jenž má údajně velice blízko k nominaci do tamní reprezentace, dal své tři góly pokaždé jinak – pravou i levou novou, v Ostravě se prosadil hlavou.
Matěj Radosta (Teplice)
Teplický trenér Zdenko Frťala o něm kdysi prohlásil, že na tréninku podává takové výkony, s nimiž by mohl hrát minimálně v Chelsea. Jenže v ostrém zápase? Dlouho se přímočaré pravé křídlo žlutomodrých nemohlo v zakončení uvolnit. V lize debutoval už v 17 letech, za osm sezon a kousek však nasbíral jen osm branek a sedm asistencí. To nejdůležitější pro něj je, že podstatnou část z toho předvedl v minulých sedmi zápasech (2+4). Víc dotyků ve vápně než on (18) mají v sezoně jen Alcócer a Chytil.
Martin Šubert (Mladá Boleslav)
Plavovlasý středopolař se míhá kolem levé postranní čáry nahoru a dolů. Navíc se umí ve správnou chvíli zjevit v šestnáctce a levačkou udeřit. A to s ledovým klidem. Povedlo se mu to třikrát po sobě, trefil se dokonce i proti Spartě. Fyzicky a rychlostně vybavený odchovanec Bílovce strávil šest let ve Slavii, potom v Baníku si raději vybral béčko než ligu. Do ní se prosadil až v Mladé Boleslavi, kde nyní začal svou druhou sezonu. Mezi hráči s alespoň odehranými 100 minutami v ročníku má nejlepší gólový průměr na utkání (1,36).