O šancích Sparty proti AZ Alkmaar
"Sparta musí využít domácí prostředí a úvodní euforii. Fanouškovské zázemí má aktuálně klub výborné a kulisa může výrazně pomoct. Když na Alkmaar vlítne a rychle skóruje, může zápas bez problémů zvládnout. I přes výkon v Alkmaaru je to pořád hratelné a zvládnutelné."
O tom, co by změnil ve své kariéře
"Často jsem nad tím přemýšlel a došel k tomu, že jediné, co bych mohl změnit, bych byl já sám. Být v některých rozhodnutích větší sobec, což jsem nikdy nechtěl. Vždy jsem se rozhodoval tak, jak jsem to v tu chvíli cítil jako nejlepší, bez emocí. Možná jsem mohl kariéru o rok či dva protáhnout před posledním prodloužením smlouvy ve Spartě, ale už jsem řešil zdravotní potíže, bál se, že nebudu plnohodnotným přínosem, a stěhování nedávalo z rodinného hlediska smysl. Přijal jsem tedy roli, že už nebudu moc hrát. Pocitově mi chybí ještě jeden rok, kdy bych byl někde plnohodnotným hráčem."
Rozhovor s Davidem Pavelkou
O tom, jaké období kariéry bylo nejlepší
"Měl jsem neuvěřitelné štěstí na kluby i lidi, které jsem během kariéry potkal, a každé angažmá pro mě bylo v určité fázi důležité a užil jsem si ho. Nejnáročnější byla Sparta, kde se dlouho nedařilo, pak přišly dva krásné roky a znovu pokles do negativity. Bylo to těžké období, ale zároveň mě otužilo. Sparťanský dres je možná nejtěžší v republice, protože zájem a tlak okolo jsou obrovské. Nedokážu však říct, které angažmá bylo nejlepší, z respektu ke všem klubům vnímám, že jsem si to užil všude."
O tom, co z fotbalu mu nejvíc chybí
"Nejvíc mi chybí kabina. Specifický organismus, který ve firmě, byť máme fajn atmosféru a prostředí, ničím nenahradíš. Když mě kluci pozvou na hokej nebo nějakou akci, pořád se rád přidám. Naopak mi vůbec neschází dřina, dril a rutina. Když jsem na začátku roku viděl na sociálních sítích, jak kluci běhají na fakultě, sevřel se mi žaludek a vůbec jsem jim to nezáviděl. Chybí mi ty krásné zápasy, atmosféra, hezký stadion, výborný fotbal… To mě bavilo. Ale cítím, že teď jsem tam, kde mám být a kam patřím."
O tom, v čem český fotbal zaostává
"V české lize je hodně soubojů a naběhaných kilometrů, což jsou na jednu stranu pozitivní metriky, ale podle mě to spíš ukazuje směr, kterým se náš fotbal ubírá. Je velmi fyzický, zatímco nám chybí zajímaví hráči. Věřím, že když vychováte dobrého fotbalistu, běhat a plnit fyzické metriky ho naučíte tréninkem. Nizozemsko jde podle mě jinou cestou: techniku a fotbalovost rozvíjí dřív a běhat a soubojovat se kluci naučí později v různé míře. Ta jejich cesta se mi líbí víc, ale neznamená to, že chci jen kritizovat český fotbal, to si zase nezaslouží."
O návratu Vladimíra Daridy do reprezentace
"Předně chci říct, že z toho mám velkou radost. Psal jsem mu a gratuloval, za své výkony si to jednoznačně zaslouží. Zároveň je to možná trochu obraz českého fotbalu, že takové kroky musíme dělat. Spíš zpochybňuju, jestli vůbec měl z reprezentace odcházet, protože podle mě měl výkonnost i v Řecku. Otázkou je, zda tehdy řecká liga trenéry nezajímala, nebo zda šlo o jeho osobní rozhodnutí skončit. Věřím, že jako osobnost může týmu pomoct. Pokud ale opravdu nemáme kam sáhnout, je to trochu smutné, jakkoliv jsem rád, že tam tenhle kluk je."
O šancích reprezentace na postup na MS
"Doufám a fandím, klukům moc přeju, aby to zvládli, a jsem na to strašně zvědavý. Kolem áčka teď proběhlo hodně změn a máme soupeře, který může v očích fanoušků působit hratelně, pro mě je ale velmi nebezpečný. Věřím, že dva zápasy budou povedené, ale bude to strašně těžké."