Čekal jste při příchodu do Vlašimi, že na konci dubna budete dělat rozhovor o tom, že jste neporažení?
"Lhal bych, kdybych si to myslel. Je hrozně zajímavé, jak se to všechno vyvinulo. Samozřejmě máte vždycky cíle vyhrávat zápasy, ale taková šňůra, navíc v kontextu těžkých soupeřů, se kterými jsme hráli doma i venku, je úžasná. Určitě v ní chceme pokračovat dál."
Naskakoval jste v zimě do nesmírně těžké situace, tým jste šel zachránit. S čím jste do angažmá vůbec šel?
"Největší a jasně daný cíl byla záchrana. Když jsem se podíval na tabulku, říkal jsem si: Ty jo, čeká mě znova těžká práce. Minulý rok jsem hrál o záchranu celou dobu a teď jdu bojovat znova. V dubnu bych opravdu nevěřil, že se už budeme bavit o tom, že jsme v klidnějších vodách."
Po konci v Pardubicích se kolem vás motaly různé kluby. Co hrálo největší roli při výběru Vlašimi?
"Největší roli hrála konkrétnost a férovost v jednání. Cítil jsem, že Vlašim má opravdový zájem a chuť. Často jsme si volali a několikrát jsme se sešli. Rád bych jim poděkoval, protože mi dali šanci. Ze Slovenska proběhly nějaké naťukávačky, ale nebylo tam nic konkrétního. Vlašim byla přímá a jasná."
Jak moc nervózní byste byl, kdyby to tehdy zůstalo jen u kontaktu a byl byste bez práce?
"K trenérské práci zkrátka patří, že když angažmá nevyjde, čekáte. Musíte ten čas využít efektivně. Buď studiem, stážemi, což se mi mimochodem povedlo, nebo ho věnovat rodině a sám sobě. Nervózní jsem nebyl. Spíš jsem se po tom konci chtěl nadechnout, věci zanalyzovat a těšil jsem se na novou výzvu."
Někteří trenéři fotbal po vyhazovu na delší dobu úplně odříznou. Měl jste to taky tak?
"Myslel jsem si, že to bude i můj případ. Ale už po čtrnácti dnech, po nějakém uvažování, jsem dostal znovu chuť a naskočil jsem do toho. Dojel jsem si na zmíněné stáže, což bylo fajn. Takže i když jsem myslel, že to bude těžší, rychle mě to přešlo a hned jsem byl zpátky v dění."
Vlašim je úzce spojená se Slavií, stejně jako vy. Hrála vzájemná znalost roli?
"Vztahy mezi Vlašimí a Slavií jsou pořád velké, ale už to není takové jako dřív, kdy Vlašim fungovala vyloženě jako farma nebo B-tým ve druhé lize. To už je pryč. Mohlo tam být nějaké doporučení, ale rozhodnutí bylo už čistě na vedení Vlašimi. Myslím si, že nějaký extra velký vliv to ze strany Slavie nemělo."
Měl jste vůbec na začátku obavy? Mohl jste být trenér, co na podzim trénoval v první lize a na jaře sestoupí do třetí.
"Takhle vůbec nejsem nastavený. Byl jsem vyloženě přesvědčený, že to jdeme zvládnout. Schválně používám množné číslo, protože realizační tým se sice skládal déle, ale neskutečně jsme si sedli. Obavy jsem neměl, věřil jsem týmu od začátku. Asi po týdnu jsem říkal, že ten kádr je zajímavý a dobře poskládaný. Věděl jsem, že když přivedeme dva tři zkušené hráče pro okysličení a stabilitu, nebudeme ztrácet. A to, že držíme takovou šňůru bez porážky, toho si strašně vážím, je to neskutečné."
Lákat hráče? Těžký úkol
V lednu se kádr dost měnil. Naskočil jste do rozjetého vlaku, nebo jste o plánech věděl s předstihem?
"Měl jsem možnost tým navnímat už na konci podzimní části a během prosince, kdy dohrávali přípravná utkání. Měl jsem tedy nějakou představu. Když pak zjistíte, že končí hráči základní sestavy, začnete to řešit o to intenzivněji. S vedením klubu jsme probírali potenciální příchody, takže jsem zhruba věděl, co mě čeká."
Co to pro vás v praxi znamenalo? Kolik tréninků jste potřeboval, abyste viděl, co je třeba změnit?
"Odešli dva stopeři, kteří byli nedílnou součástí týmu. Byl to velký zásah a všichni jsme to tak cítili. Jasnou prioritou bylo přivést někoho do obrany. Celý leden bylo extrémně těžké někoho vytipovat a přivést hráče s potřebnou okamžitou kvalitou. I když jsme měli na přípravu dost času, chtěli jsme někoho zkušeného a hotového. Jinak ale cítím, že je tým zdravý a od prvního dne ambiciózní tu situaci zvrátit v náš prospěch."
Jak velký byl rozdíl přemlouvat hráče do druhé ligy oproti první, na což jste byl zvyklý z Pardubic?
"Složitější to určitě bylo. Vlašim je rodinný klub s pevným zázemím a hrozně příjemným prostředím. V českém fotbale je ale teď velký přísun peněz i do druhé ligy. Hráči jsou namlsaní a vědí, že si mohou sáhnout na peníze, na které my třeba nedosáhneme. Příchod zkušených hráčů byl o to těžší. Vedení mě v tomto ale podpořilo, udělali jsme absolutní maximum a potřebné hráče jsme získali."
Jedním ze zkušených je Bojan Djordjič, který přišel v zimě jako jedna z největších osobností druhé ligy. Jak se s ním pracuje?
"Práce s ním je úžasná. Když nepokračoval v Táborsku a hledal angažmá, povedlo se nám být velmi rychlí. Dali jsme si kávu a cítili jsme, že to dává smysl oběma stranám. Rychle jsem zjistil, jakou má na druhou ligu velkou kvalitu, zejména ve hře v poslední třetině. Strašně nám pomáhá svým přístupem. Má takový 'oldschoolový drajv' v osobních soubojích, rány od něj bolí a souboje dojíždí i na tréninku, což se dnešní mladé generaci tolik nelíbí. Katapultoval nás svými čísly do klidnějších vod."
Kromě zkušených hráčů dorazili i mladí. Tak nějak to zapadá to stylu vás i Vlašimi.
"Zapadá to skvěle. Dlouhodobě rád pracuji s mladými, v mládeži jsem ostatně dříve působil. Zároveň zjišťuji, jak důležitá je střední a zkušená generace, která dokáže tým vést a přenést na hřiště klid. Spojení této zkušenosti s dravostí mladých kluků, co se chtějí ukázat, je DNA Vlašimi. Mně to osobně sedí a povedlo se nám to vhodně doplnit."
Ve druhé lize je delší zimní pauza. Zatímco někteří by to změnili, vám to asi přišlo vhod, jelikož jste nastoupil prvního ledna, je to tak?
"Naprosto. S novým angažmá je to vždycky složité, když nemáte čas tým poznat a navnímat jeho silné a slabé stránky. Dostatek času nám všem hrozně moc vyhovoval. I když se trénuje na umělce, měli jsme prostor hráče poznat, zjistit, jak se chovají a jak na sobě makají. Měli jsme čas i na osobní pohovory. Bylo to klíčové k tomu, abychom z týmu vymáčkli to nejlepší."
Do jara jste odstartovali perfektně třemi výhrami a jednou remízou. Měly ty první čtyři zápasy společného jmenovatele?
"Společným jmenovatelem byl boj o každý metr. Byli jsme v pozici týmu bojujícího o záchranu a nesměli jsme vypustit jediný souboj. Naše výkony se začaly odrážet od pevné defenzivy tvořené zkušenými hráči. Svou roli samozřejmě sehrálo i to, že nám v klíčových momentech zahrál právě zmíněný Bojan. Mile mě překvapila i role Dominika Soukeníka, který za těch pár zápasů posbíral snad tolik bodů jako za celý život. Stěžejní je pro nás i Jiří Kulhánek, obdobně jako Jan Záviška i další, nerad bych někoho opomenul. Klíčové ale bylo, že jsme se semkli jako tým."
Po pauze jste pak přehráli i adepty na baráž (Opava, Artis, Příbram) a inkasovali jen jeden gól. Čím to, že jste s nimi neměli starosti?
"S těmi starostmi bych byl opatrný. Jsme stále nohama pevně na zemi a zůstáváme velmi pokorní. Žádný zápas ve druhé lize není jednoduchý, má to velkou kvalitu. Teď jsme ale na takové vlně, že dokážeme zvládat i zápasy, které se za stavu 0:0 lámou, třeba pevnou obranou nebo vynikajícím zákrokem brankáře Adama Rezka, který plní svou roli skvěle. Nicméně přechodová fáze a obecně hra dopředu, to nám taky jde. Ty zápasy byly vyrovnané, nebyla to žádná totální dominance, ale cítím z týmu sílu to zvládnout a těší mě, že to není založené jen na nějaké náhodě."
Zatímco na podzim měla Vlašim venku velké problémy, vy jste z cizích stadionů odvezli všechny body. Čemu to přičíst?
"Kluci sami říkali, že na podzim se některé venkovní zápasy lámaly v posledních minutách v jejich neprospěch. Náš výkon vychází především z pevné defenzivy. Jsem na kluky hrozně náročný a cítí to v každém tréninku i zápase. Jdu dokonce trochu i proti svým vlastním principům ze slávistické ofenzivní mládeže. Zjistil jsem, že v českém fotbale se defenzivě zkrátka musíte naplno věnovat."