Plzeň – Freiburg (čtvrtek 18:45 + audiokomentář)
V dosavadním ročníku Evropské ligy vyhrál s Basilejí, remizoval v Boloni, porazil Utrecht a naposledy získal cenné tři body z Nice. Také Plzni se daří a chybí ji na německý celek pouhé dva body. Utkání slibuje fanouškům napínavou podívanou, ve které se představí neokázalý, ale nesmírně zajímavý klub. Kdo tedy ve čtvrtek večer v Plzni nastoupí?
Město, klub a regionální identita
Freiburg je v konkurenci všudypřítomné komerce fotbalový úkaz. Město ukryté na okraji Schwarzwaldu na jihu Německa známé láskou k přírodě, univerzitní atmosférou a pohodovým tempem, je zároveň domovem jednoho z nejautentičtějších klubů v Evropě. Zatímco fotbalový svět se žene dál za zářivým pozlátkem, Freiburg setrvává pevně nohama na zemi.
Fanoušci přijíždějí na zápasy na kole, klubová hymna připomíná místní pivo i víno a celá komunita stojí za klubem ne proto, že nabízí prestiž, ale protože zrcadlí jejich hodnoty – skromnost, tradici, kontinuitu. A právě kontinuita je tím, co dělá z Freiburgu jeden z nejrespektovanějších klubů současného Německa.
Éra Christiana Streicha základem úspěchu
Freiburg vznikl v roce 1904 a v prvních dekádách své existence působil především v regionálních soutěžích. V poválečných letech se klub několikrát přeskupil, přežil obtížné období a pomalu se propracovával mezi stabilní účastníky vyšších soutěží.
Skutečný zlom přišel až v devadesátých letech minulého století s příchodem trenéra Volkera Finkeho. Jeho ofenzivní filozofie a práce s mladými hráči proměnila Freiburg v konkurenceschopný tým, který se poprvé v roce 1993 představil v Bundeslize. Hned o dva roky později se také poprvé ukázal v evropském fotbale.
Ikonickou postavou moderního Freiburgu se však stal Christian Streich. Trenér, který nastoupil v roce 2011 a klub vedl až do roku 2024. Není mnoho koučů, kteří by dokázali ovlivnit jeden klub tak jako on. Měl také velkou důvěru ze strany vedení. Freiburg s ním nikdy nehonil rychlé úspěchy, protože věděl, že Streichova práce je dlouhodobá.
Pod jeho vedením se Freiburg z klubu střídajícího první a druhou ligu stal etablovaným bundesligovým týmem, který nejenže přežíval, ale pravidelně bojoval o evropské příčky. Také akademie se stala továrnou na šikovné hráče – Ginter, Höler, Schade a další jsou výsledkem této trpělivé strategie.
Nahlédnutí do taktické kuchyně Juliana Schustera
Po Streichově emotivním odchodu v roce 2024 přišla otázka, zda může Freiburg bez svého symbolu fungovat? Odpovědí se stal Julian Schuster, klubová legenda s více než 200 zápasy. Muž, který zná freiburgské reálie z kabiny i ze hřiště.
Ve své první sezoně 2024/25 dovedl tým na páté místo Bundesligy a znovu do pohárové Evropy. Nejde však o revoluci. Je to evoluce, pokračování filozofie, která klub definuje tři dekády.
Kde sledovat zápas Plzně v TV?
Pod vedením Schustera se Freiburg prezentuje herním stylem, který v sobě spojuje pragmatičnost, flexibilitu i důraz na detaily. Základ tvoří rozestavení 4-2-3-1, umožňující variabilní pohyb v záloze i na krajích hřiště. Tým není založen na dlouhých úsecích držení míče, ale na kontrolovaném napadání ve středu hřiště a rychlém přechodu do protiútoků.
Freiburg nevyniká agresivním presinkem hluboko na polovině soupeře, místo toho se soustředí na to, aby soupeři odebíral prostor a směřoval jeho hru do předem připravených míst. Snaží se odříznout jeho tvůrce, zavřít úhly nahrávek a postupně utlumit jeho kombinační jistotu.
Kritickou roli hraje pevná obranná osa v čele s Matthiasem Ginterem a Philippem Lienhartem, kterou doplňuje nově příchozí Patrick Osterhage jako defenzivní záložník. Na opačném konci hřiště se pak Freiburg opírá o kreativitu a individuální průlomovost křídelních hráčů, zejména Vincenza Grifa a Derry Scherhanta, který nahradil letní posilu Frankfurtu Ritsu Doana. Právě jejich přínos dává týmu nenápadnou, ale pravidelnou účinnost v přechodové fázi.
Schusterův Freiburg neustále zdokonaluje umění čekání na vhodnou příležitost v utkání. Potvrdil to například venkovní výhrou 1:0 nad St. Pauli, kde jeho hráči působili disciplinovaně a vyspěle v obraně, zatímco dopředu zaútočili jen tehdy, když to dávalo smysl. K tomu všemu Freiburg přidává i tradičně silné standardní situace, které se dlouhodobě řadí mezi jeho nejúčinnější zbraně.
Česká stopa v historii klubu
Freiburg se v soutěžních utkáních s českými kluby příliš nesetkával, ale každý duel má svou váhu. Při své vůbec první evropské účasti v roce 1995 narazil na Slavii Praha a nedokázal se přes ni v Poháru UEFA dostat. Český soupeř tehdy ukončil jeho debutové dobrodružství hned v prvním kole. Nutno dodat, že Slavia v tomto ročníku dokráčela až do semifinále.
O osmnáct let později už byl Freiburg zkušenější, lépe strukturovaný a důslednější. V základní skupině Evropské ligy 2013 se utkal se Slovanem Liberec, doma remizoval 2:2 a v Liberci zvítězil 2:1.
Soupeř, který nepřeválcuje, ale na konci zápasu se raduje z výhry
Plzeň se tak může těšit na tým, který nehraje efektně, ale efektivně. Který nehraje na kvantitu, ale na kvalitu. Tým, který není postaven na hvězdách, ale na souhře. A právě tato filozofie mu přináší největší úspěchy.
Freiburg už dávno není v evropských pohárech nečekaným hostem. Je klubem, který se tam pravidelně vrací. Nikoli díky penězům, ale díky identitě, která v moderním fotbalu získává punc vzácnosti.