V případě Lechu lze předvídat, že bude sázet na ofenzivní fotbal, ale ten ne vždy znamená i efektivitu. Zastavit Poznaň je dnes možné, ale porazit ji je v poslední době opět těžší.
Sice má klub stále daleko do výsledků z mistrovské sezony, aktuálně má o 12 bodů méně než před rokem ve stejnou dobu, přestože počet porážek i vstřelených branek je podobný. To je dobrá zpráva pro Sigmu před čtvrtečním duelem. Horší je, že tým z Poznaně se na hřišti pomalu dostává do pohody a čím dál víc připomíná mužstvo z mistrovského ročníku.
To nejhorší mají (asi) za sebou
Před startem ligové fáze fanoušci v Poznani určitě doufali v lepší umístění než 20. místo, spíš věřili, že se tým bude pohybovat v okolí první osmičky. Podzim ale značně narušil zápas na Gibraltaru, kde Lech padl s Lincolnem 1:2.
Ten byl vnímán jako historická ostuda, ještě větší než vyřazení islandským Stjarnanem v roce 2014, a přišel v nejhorším období sezony pro Lech. V lize totiž poté sehrál výjimečně slabé derby s Legií (0:0) a v Polském poháru se trápil až do konce se soupeřem ze čtvrté nejvyšší soutěže.
Krize byla jak fyzická, tak psychická, a zhoršil ji i výjezd do Madridu, který začal překvapivě dobře, ale skončil třemi inkasovanými góly a prohrou 2:3, když domácí Rayo Vallecano přidalo na tempu. O pár dní později přišla třetí ligová porážka proti Arce Gdynia, tentokrát po červené kartě, která domácím umožnila otočit skóre.
Už měsíc bez zaváhání
Od té doby se však hra Lechu zlepšila. Zvedla se intenzita hry a s ní přišly i výsledky: tři výhry – včetně vítězství 2:0 nad Lausanne – a tři remízy. Dvě z nich lze snadno obhájit: v Krakově hrála Poznaň téměř hodinu v deseti a přesto dokázala smazat ztrátu (2:2), a proti Mohuči v Konferenční lize bojovala o výhru až do konce, za což ji fanoušci i tak odměnili potleskem.
Jediným nedávným zápasem, který lze označit za zklamání, byl duel s Wislou Plock (0:0). Domácí dokázali dokonale eliminovat silné stránky Lechu (daří se jim to téměř proti každému soupeři) a jejich jednoduchý styl by mohl být inspirací i pro Sigmu: hluboký blok, aktivní defenziva a rychlý přechod do protiútoku.
Ofenzivní hráči Lechu v sezoně několikrát ztráceli klid, když dlouho nemohli prolomit obranu soupeře. Právě takto v poslední době remizovali s Wislou či Mohučí.
Velký Švéd hlavní postavou
V sestavě trenéra Nielse Frederiksena stále najdeme slabší články a to i přes ambiciózní letní přestupové období. Mateusz Skrzypczak v obraně nenaplňuje všechna očekávání a opora defenzivy Antonio Milič je opět zraněný. Jeho roli nyní velmi dobře zvládá teprve 18letý Wojciech Mońka, i když od září do listopadu odehrál jen nešťastný zápas na Gibraltaru. Švédský kouč Lechu byl ale chválen za práci s mladými hráči už dávno před příchodem do Poznaně.
Letní posily jako Yannick Agnero, Leo Bengtsson, Taofeek Ismaheel nebo Pablo Rodriguez se zatím nedokázaly natrvalo prosadit a zdá se, že jen Luis Palma měl na hru Lechu výraznější vliv. Přesto fanoušci podle jeho tržní hodnoty asi čekali ještě víc.
V této situaci jsou oporou hráči, kteří tvořili jádro týmu už v minulé sezoně, v čele s Mikaelem Ishakem. Dvaatřicetiletý švédský útočník je v Poznani výjimečnou osobností a po více než pěti letech má status klubové legendy.
V tomto věku už neodehraje vždy celých 90 minut, ale 20 gólů ve 28 zápasech mluví za vše. Může se mu vyčítat, že část branek dal v předkolech a že kope i penalty, ale jeho role na hřišti je stále klíčová. Když se k němu přidají ve formě Joel Pereira, Filip Jagiełło nebo Ali Gholizadeh, ofenziva Lechu okamžitě nabírá na síle.
Frederiksen má rád rychlou hru
Lech obvykle mívá roli favorita a i do venkovních duelů jezdí s cílem uzmout všechny body, ale Frederiksen je zároveň pragmatik a umí se přizpůsobit podmínkám. Ke každému soupeři přistupuje s respektem a snaží se upravit taktiku, i když v pohárech v poslední době držel rozestavení 4-2-3-1 bez ohledu na sílu protivníka.
Klíčová není samotná formace, ale připravenost na co nejrychlejší útok po zisku míče. V tomhle směru dokáže Lech fanoušky bavit. Pokud ovšem dokáže soupeři vnutit svůj styl. Právě to je slabší stránka týmu pod vedením severského kouče: když se nedaří, chybí jasný recept, jak dojít k úspěchu. Odhalí se slabiny a Lech je zranitelný.
Poslední týdny byly pro "Kolejorz" obdobím obnovy a trenér očekává, že tým na to naváže. Nakolik se to podaří, bude do velké míry záležet na Sigmě.