Baskický stratég Arteta má za sebou jednu z nejnáročnějších bitev, střet s Atlétikem Madrid v semifinále Ligy mistrů rozhodly detaily. A zároveň se konečně jeho práce propisuje do výsledků.
Někdejší vynikající záložník dostal důvěru v prosinci roku 2019 a klubu ze severu Londýna se sázka na bývalého hráče vyplácí. Zatímco v konkurenčních klubech dostávali po neúspěších manažeři výpovědi, Arteta byl i přes čekání na trofeje nedotknutelnou postavou.
Poslechněte si článek v audioverzi
Historky bývalých spoluhráčů naznačují, že někdejší středopolař měl k trenérskému řemeslu vždycky blízko. "Pamatuju si, jak jednoho dne zorganizoval večeři. A tak jsme se Santim Cazorlou k němu šli sledovat nějaký zápas. Když jsme dorazili, seděl před televizí s perem a zápisníkem,” vyprávěl o soužití španělských parťáků v Londýně Nacho Monreal, někdejší zadák Arsenalu.
Výjimečná defenziva
Pohledem na data je zřejmé, že Arteta postavil úspěchy současného Arsenalu na organizaci hry a výjimečné defenzivní práci. V sezoně, když přebíral Gunners (2019/20), inkasoval londýnský celek v Premier League 1,26 gólu na zápas. Po šesti letech stlačil rodák ze San Sebastiánu průměr na 0,74.
Ještě lepšími čísly se jeho tým pyšní v aktuálním ročníku Ligy mistrů. Ve 14 utkáních inkasoval Arsenal jen šestkrát (0,42 gólu na zápas)!
Datová společnost Opta přidává k dobrému, že pod vedením Artety je defenziva týmu výjimečná dlouhodobě (24 branek ve 37 utkáních) – Španělův průměr 0,65 obdržených branek na zápas je nejnižší ze všech manažerů, kteří v Lize mistrů odehráli 20 a více zápasů.
Arteta, který mohl poznat práci Arséna Wengera jako hráč, býval kreativním režisérem hry. Někdy figuroval v sestavě v roli šestky, která jen občas vystoupila ze stínu spoluhráčů směrem do ofenzivy, někdy dostal trochu ofenzivnější roli. Jednoduše všechny mechanismy rovnováhy a organizace hry dokonale zná. Možná není náhodou, že si pro roli, kterou v týmu zastával, vybral před sezonou dalšího Baska – Martina Zubimendiho.
Kanón, který nepálí
Přezdívka Gunners a kanón ve znaku klubu svádí k myšlenkám, že by Arsenal měl dominovat především v ofenzivě a ničit své soupeře palbou na bránu.
Pohled do historie však říká, že i pro Wengera byla svatá hlavně defenziva. Ano, fanoušky bavili Thierry Henry, Robin Van Persie či Robert Pirés, trofeje ale vyhrával pod jeho vedením severolondýnský klub právě díky organizaci hry.
I jediná účast ve finále Ligy mistrů Arsenalu je spojená s výjimečnými čísly – ve 14 utkáních v sezoně 2005/06 pokořili soupeři obranu vedenou Kolo Tourém a Solem Campbellem jen čtyřikrát! To dělá nevídaný průměr 0,29 gólu na zápas.
Tehdy Arsenal nakonec skončil těsně pod vrcholem. Ještě v 75. minutě finále s Barcelonou sice vedl 1:0, pak ale Samuel Eto'o ukončil jeho 995 minut dlouhou neprůstřelnost. Skoro celý zápas hráli Gunners oslabení o vyloučeného Jense Lehmanna a smolařem, který nakonec inkasoval oba góly, byl Španěl Manuel Almunia.
I teď chrání prostor mezi třemi tyčemi Arsenalu Španěl. A Kanonýři se na něj mohou spolehnout. Brankář David Raya, jehož mimochodem přivedl také Arteta, totiž udržel v úterním zápase s Atlétikem už devátou nulu v aktuálním ročníku milionářské soutěže, čímž vyrovnal zápisy Eduarda Mendyho (Chelsea, 2020/21) a Keylora Navase (Real Madrid, 2015/2016). Čisté konto v budapešťském finále by jej katapultovalo ještě nad oba konkurenty...
Obrovská výzva však nestojí jen před Rayou, ale také před Artetou. Ten totiž může ještě vylepšit Wengerův počin a zapsat se do historie. Věhlasný francouzský stratég totiž s Arsenalem nikdy žádnou evropskou trofej nevyhrál. Liga mistrů tak může udělat z dříve nepříliš výrazného baskického záložníka manažerskou legendu.