Mourinho si o ikonickou přezdívku řekl tak trochu sám na jedné z tiskových konferencí po svém příchodu do Chelsea. Díky jeho úspěchům s londýnským klubem se však velmi rychle ujala mezi lidmi i novináři.
The Special One obráží Evropu už 21 let, v posledních sezonách ale jeho renomé bledne. Na posledních třech štacích v Tottenhamu, AS Řím a Fenerbahce se nedočkal konce smlouvy a balil si kufry dřív, než si představoval. I proto od ročníku 2016/2017 oslavil jedinou trofej, a to s římským AS, které dovedl k triumfu v Evropské lize.
Fanoušci Chelsea na něj ale nezapomněli. Stačily dvě minuty a tribuny na Stamford Bridge začaly skandovat jeho jméno. Celá situace se opakovala ještě dvakrát, ani jednou ale Mourinhovi příliš radosti neudělala. Benfica na londýnský celek nestačila a prohrála 0:1.
Prohrát na Stamford Bridge, navíc v pozici slabšího týmu není pro běžného trenéra žádná tragédie, Mourinho ale nemá být běžný trenér. Má být "Special One". Před více než dvaceti lety s Portem senzačně došel až k triumfu v Lize mistrů a na cestě za pohárem porazil i Manchester United sira Alexe Fergusona. Poslední roky ale ukazují, že Mourinhovo kouzlo je pryč.
Statistiky z pohledu Benfiky nevypadají nijak hrozivě, Mourinhův celek ale ani jednou nebyl blízko k tomu, aby srovnal. Přitom se zdálo, že Chelsea ani pořádně nezabrala.
Portugalský kouč i přes to po zápase působil sebevědomě. "Moje kariéra mě dostala do pozice, kdy si každý myslí, že mám kouzlo, které dokáže měnit věci," řekl.
"Odešel jsem z Manchesteru United i přes to, že jsem s klubem vyhrál Evropskou ligu a FA Cup. Z Tottenhamu mě vyhodili jen pár dní před finále Ligového poháru. AS Řím jsem dostal do dvou evropských finále, ale také to nestačilo. U mě lidi nikdy nemají dost," dodal s tím, že je neustále motivovaný vyhrávat.
"Prahnu po tom, abychom zvládli každý zápas. Taková je podstata trénování a proto to dělám," zminil.
Otázkou však zůstává, jestli těch vyhraných zápasů bude někdy opět tolik, jako v jeho nejlepších letech. Zatím se zdá, že ne.