Anglie se nikdy nevzdává. Tuto větu pronesla kapitánka Lionesses, jak se ženskému týmu Anglie přezdívá, v roce 2022 po čtvrtfinále se Španělskem, kdy Angličanky velkou část zápasu prohrávaly a ještě v 83. minutě to vypadalo, že jejich cesta na domácím šampionátu končí.
Povedlo se jim ale vyrovnat, v prodloužení zaskórovat a oslavit postup do semifinále. Tam hladce přešly přes Švédsko a následně, po finálové porážce Německa, opět v prodloužení, Angličanky na vyprodaném Wembley zvítězily a z Williamsonové tak byla vůbec první kapitánka, která dovedla národní tým Anglie, mužský nebo ženský, k titulu.
Tu stejnou větu Williamsonová pronesla i letos, kdy se jí spolu s týmem a opět jako kapitánce podařilo titul obhájit. Ve vyřazovací fázi přitom Angličanky nevedly v základní hrací době ani minutu. O to víc její slova o nevzdávání se platí. O složité cestě Albionu do finále, a nejen o tom, si můžete přečíst na webu Queenballers.com, který se specializuje na novinky ze světa ženského fotbalu.
Kanonýrka od dětství
Pro osmadvacetiletou stoperku není ale obhájená výhra na Euru jediným letošním úspěchem. Možná daleko cennější pro ni je titul v Lize mistryň, který jako vicekapitánka dovezla s Arsenalem do Anglie. Její klub, jehož barvy obléká nepřetržitě od osmi let, je na poli ženského fotbalu jediným anglickým týmem, kterému se takový úspěch podařil. Nyní navíc už podruhé. A jí samotné to vyneslo nominaci na zlatý míč.
Osud tomu možná tak chtěl, že právě před 18 lety, kdy Arsenal vyhrál Ligu mistryň poprvé, tomu byla Williamsonová přítomna. Finále se totiž hrálo v Anglii a tehdy desetiletá dívka, která už dva roky kopala za akademii, doprovázela své hrdinky v červeno-bílých dresech na hřiště. Tehdy si o tom, že o mnoho let později tuto trofej nad hlavu sama pozvedne, mohla nechat zdát.
Lásku ke Gunners zdědila po své matce a babičce, které jsou rovněž fanynkami Arsenalu. Za jeden z nejvíce formujících dětských zážitků považuje, když byla v roce 2006 vybrána jako jeden z maskotů, který bude doprovázet hráče na hřiště v zápase Ligového poháru. Williamsonovi byli sice tou dobou na dovolené, přesto ji matka vezla 690 kilometrů, aby dceři splnila sen. Malá Leah tak vedle zážitku obdržela i fotku se svým idolem, Theo Walcottem.
Paradoxně, její otec a mladší bratr jsou fanoušky Tottenhamu, tedy hlavního městského rivala Arsenalu. Když ale Leah vyhrála s Arsenalem Ligu mistrů, její otec ji překvapil tím, že si na sebe vzal její dres.
Williamsonová je v Anglii žijící legendou nejen proto, že drží klubový rekord v počtu utkání nebo díky svým úspěchům s kapitánskou páskou. Pro mladé dívky je inspirací třeba i proto, že otevírá tabuizovaná témata, jako je například její boj s endometriózou. Tedy nemocí, která způsobuje mimo jiné velmi bolestivé křeče během menstruace, a Williamsonová s nimi odehrála finále Eura.
Fanoušci Gunners nyní ale smutní. Arsenal zahajuje sezonu 6. září na domácím stadionu Emirates a jejich hvězdná stoperka jej bude sledovat z lavičky. Stejně jako její krajanky z rivalské Chelsea Lucy Bronze a Lauren James, i ona se na Euru zranila a její nástup do nové sezony se tak opozdí. Naštěstí zranění není nijak závažné a nemělo by být delší než pár týdnů.
Nejen o Leah Williamsonové se můžete dozvědět více na webu Queenballers.com, kde mimo novinek a zajímavostí najdete profily hráček nejlepších lig z Evropy a USA.