Nedokázali jsme si vypracovat pořádnou gólovou šanci jinak než po standardní situaci, pokud nebudu počítat minelu korejského obránce, což nakonec ani nebyla pořádná šance, jelikož zakončení Patrika Schicka bylo zblokované.
Tohle byla tvrdá realita. A další upozornění, jak se dnes hraje fotbal. A že ten, který předvádíme my, už vychází z módy.
Poslechněte si článek v audioverzi
Korejci oproti nám vypadali jako skvělí fotbalisté. Chtěli hrát, být na míči, skvěle mezi sebou rotovali. Co předváděli hráči jako Hwang In-Beom nebo Paik Seung-Ho, byla radost pohledět. Samozřejmě byli podpořeni hvězdnou dvojicí v podobě Sona a Kang-In Leeho.
Tanečníka z PSG zastavili Češi jen faulem. Lee nezkazil jedinou přihrávku
Hráli fakt dobře. My bychom mohli také, ale potřebujeme k tomu odvahu, kvalitu na míči a smysl pro kombinaci. Neuspokojit se s dlouhými nákopy, když máme možnost rozehrát po zemi.
U Korejců se mi líbilo, jak pracovali s prostorem. Už dopředu skenovali, kde jim stojí spoluhráči, kde je soupeř, takže dokonale věděli, co si mohou dovolit a kam budou posílat přihrávku.
Když to otočím na českou stranu, tak u nás se nic takového nekonalo. Tomáš Souček jako spolehlivá šestka, který by měl mít přehled o hře a prodat zkušenosti z Anglie, se po převzetí míče nerozhlédne, nevyhodnotí situaci a posílá nesmyslný balon za obranu, kam Pavel Šulc nemá šanci doběhnout. Jen, aby se něco zkusilo.
Přitom na nákresech je krásně vidět, že Češi měli možnost podržet míč, otočit hru, prokombinovat se přes stopery třeba až na levou stranu na Jaroslava Zeleného. Nechat soupeře v těžkých klimatických podmínkách, ať se také honí za balonem.
Nestalo se. Místo toho jsme odevzdali balon a museli se znovu sešikovat, protože Korejci šli znovu do výstavby.
Ale to samé se týkalo i stoperů. Ladislav Krejčí, který často vyvážel balony po levé straně, několikrát alibisticky nahodil míč za obranu jak puk v hokeji, když potřebujete získat pásmo. Jenže ve fotbale nejsou žádné mantinely, jediné, k čemu může dojít, je srážka se soupeřem. Lukáš Provod byl sám proti dvěma Korejcům. Jaká je asi tak šance, že z toho něco vznikne?
Byly to další zbytečné ztráty míče, kterého jsme si nevážili. Přitom jsme párkrát ukázali, že kombinace po zemi jsme schopni už od stoperů. Jako si Krejčího pamatujeme ze Sparty. Vyvezl míč na půlku a hledal pomocí průnikovek lépe postavené spoluhráče. Jakmile našel Provoda, okamžitě spínal i Šulc a rázem z toho byla super akce, kterou ale bylo třeba opakovat.
Upřímně nevím, jestli mají hráči instrukce neriskovat a hrát tyto dlouhé míče na náhodu a balonů se zbavovat. Co je však zřejmé, že to českému týmu vůbec nic nepřináší.
Dostali jsme se tím do spirály, ze které jsme se nedokázali vymanit. Byli jsme často pod tlakem, fyzicky zavařeni, docházely nám síly a když se k nám konečně dostal balon, vše bylo složitější a najednou rychlejší.
Přiznám se, že jsem úplně nenaskočil na vlnu chvály kolem Alexandra Sojky. Proti Koreji nepropadl, ale zároveň bych měl od záložníka na jeho pozici asi vyšší nároky. Potřebovali jsme aspoň od něj podržet míč, zkusit si něco dovolit, ale očividně ani on nám takový problém nevyřeší. Přišlo mi, že zapadl do české hry.
Ostatně to tvrdí i statistiky. O přihrávku do finální třetiny se pokusil čtyřikrát, vyšly mu dvě. Úspěšnost přihrávek v útočné třetině hřiště měl jen 67 %. Oproti Součkovi však na tom byl ještě poměrně slušně. Záložník West Hamu se pokusil o přihrávku do finální třetiny třikrát a úspěšný byl jednou.
Nedařilo se ani stoperům s rozehrávkou. Štěpán Chaloupek zkusil 10 progresivních pasů, ale jen dva byly úspěšné (20 %). Do finální třetiny pak vyslal sedm přihrávek, ale jen dvě našly adresáta. Robin Hranáč měl u progresivních přihrávek bilanci 3/7 a u přihrávek do finální třetiny 1/3. Dobře na tom nebyl ani kapitán Krejčí (4/15 a 2/9).
Proti Jižní Koreji se nám však nedařilo ani zvládat osobní souboje. V úspěšnosti soubojů se z hráčů základní sestavy nad 50 % dostali jen tři – Šulc (63 %), Zelený (60 %) a Krejčí (54 %). U koho je to ale alarmující, jsou stopeři a střední záložníci. Souček i Hranáč vyhráli ze sedmi soubojů jen dva (29 %). Alexandr Sojka (3/7, 43 %) a Chaloupek z osmi zvládl úspěšně také jen dva (25 %).
Nefungovalo ani pokrývání soupeře. dokonale to ilustruje situaci u druhé korejské branky. Záložní řada, kde jsou vedle sebe vyskládani Souček, Sojka a Michal Sadílek takřka brání vzduch. Mezitím Korejci zdárně vytahují výš Krejčího s Chaloupkem, čímž se otevírá prostor pro kombinaci. Hranáč je zbytečně hluboko, nevytlačí obrannou linii výš, aby případně vystavil Korejce do ofsajdu.
Jakmile si ale Paik dostane přihrávka na osu, okamžitě ví, co udělá. Centrem z první posílá míč za obranu, kam si nabíhá In-Beom, jehož nezachytí Zelený. Čeští stopeři na ose hřiště, kteří měli před Hyeonem-Gyuem takřka pět metrů náskok, najednou propastně ztrácí. Protivník jim utíká, dostane se na přední tyč a skóruje.
Přitom už v prvním poločase nás varovali, že jim nemůžeme dát ani metr prostoru. Ve 14. minutě Provod trestuhodně nechal volného Kima a aniž by si zkontroloval svůj prostor, vyrazil slepě vpřed. Soupeř toho okamžitě využil a byla z toho první nebezpečná rána Koreje, kterou musel likvidovat brankář Matěj Kovář.
Ale chtěl jsem najít aspoň něco pozitivního. Mezi podařené akce řadím jednoznačně vstřelený gól, i když je to trochu smutné, že chválíme za to, že umíme dobře hodit míč do vápna. Nicméně Korejci naší akci vůbec nepřečetli, nechali Krejčího volného a pro něj už to bylo jen o tom, aby načasoval náběh mezi dva obránce a prokázal své silné stránky. Nikdo ho neblokoval, měl to poměrně snadné.
Nabízí se položit si otázku: Co dál? Co změnit proti Jihoafrické republice?
Určitě bych do sestavy zahrnul Vladimíra Daridu. Je to hráč, který nebude alibista a v záloze bude chtít balony hrát nahoru. Později v zápase bych dal šanci mladému Hugovi Sochůrkovi, třeba na 30 minut. Potřebujeme herní typy. Není čas pro strach, zda někdo něco zvládne.
MS ve fotbale 2026
Mistrovství světa ve fotbale 2026 se koná od 12. června do 19. července ve Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Na turnaji se představí 48 reprezentačních výběrů, hrát se bude na 16 moderních stadionech. Po dvaceti letech se šampionátu účastní také Češi, titul obhajuje Argentina.
Program a časy zápasů • Tabulky skupin • Češi na MS ve fotbale 2026 • Soupisky týmů na MS • Hvězdy, které budou na MS chybět • Dresy týmů na MS
Myslím, že nyní musí do základní sestavy Adam Hložek. Postavil bych ho místo Provoda a na hrotu podržel Schicka, i když by mě asi nepřekvapilo, kdyby trenéři ukázali na Tomáše Chorého. Já bych ale Schicka podržel. Těžko mohl udělat něco lépe. Kdyby k sobě měl Hložka a Šulce, věřím, že by se dostal daleko víc do hry.
A poslední změna by asi byla na pozici pravého stopera. Chaloupkovi se nedařila příprava před šampionátem a i proti Korejcům ukázal, že není ve formě. Bylo znát, že je nervózní. Úvod mu nevyšel vůbec. Vsadil bych na Tomáše Holeše.
Ať už se trenér rozhodne jakkoliv, je zřejmé, že tým potřebuje změny. Tak už to na turnajích chodí, že když se něco nepovede, není moc prostoru pro nápravu a je potřeba dodat impuls.
Všechny zápasy mistrovství světa můžete sledovat na Oneplay. Registrujte se ZDE.
Jižní Korea – Česko 2:1
Jan Morávek je bývalý bundesligový hráč, reprezentant Česka a od roku 2025 pracuje jako skaut pro FC Augsburg. Od MS v Kataru 2022 je stálým expertem Livesport Zpráv.
Jeho pohledy na současný svět fotbalu i odborné analýzy si přečtěte ZDE.
