Bosna a Hercegovina – Itálie 2:1 po pen.
V Zenici, kde domácí hráče hnalo dopředu fantastické publikum, si první šanci vypracovali svěřenci Sergeje Barbareze. Střelu Ermerdina Demiroviče z hranice pokutového území však chytil Gianluigi Donnarumma. Jeho protějšek Nikola Vasilj po čtvrthodině hry chyboval, když od něj přímo před pokutovým územím obdržel míč darem Nicoló Barella. Záložník Interu přihrál Moisemu Keanovi a ten z první skvěle zakroutil míč do brány.
Bosna se však nenechala zlomit a okamžitě se vrhla do útoku. Nejprve zpoza vápna donutil Donnarummu k zákroku Ivan Bašič, poté mohl hlavou skórovat nehlídaný Nikola Katič. Tlak domácích pokračoval, Demirovič však po přímém kopu hlavičkoval těsně vedle. Svěřenci Gennara Gattusa, kteří byli i přes své vedení nadále pod tlakem, utrpěli těsně před přestávkou další ránu, když dostal červenou kartu za hrubý faul na unikajícího Amara Memiče Bastoni. Ve snaze využít početní převahu provedl Barbarez o půli dvě změny v sestavě.
Zhruba 10 minut po pauze už domácí tým vedl ve statistice střel jen těžko uvěřitelným poměrem 16:2. I přes problémy v obraně mohla Itálie v 60. minutě navýšit své vedení, když Bosna opět lacině ztratila míč ve středu hřiště a Kean se řítil na branku. Útočník Fiorentiny však v situaci jeden na jednoho přestřelil. V 70. minutě byl následně Donnarumma donucen předvést pravděpodobně nejlepší zákrok večera. Brankář Manchesteru City se vrhl na pravou stranu a vyrazil přízemní střelu Benjamina Tahiroviče na roh. Italové i nadále odolávali.
Nicméně poté, co italský brankář předvedl další skvělý zákrok proti hlavičce Edina Džeka, už nemohl nic dělat, když 10 minut před koncem základní hrací doby dotlačil míč za brankovou čáru Haris Tabakovič a vyrovnal skóre. Utkání tak muselo rozhodnout prodloužení.
První jeho polovina byla opatrná, neobešla se ale bez kontroverzí. Marco Palestra se dostal za bosenskou obranu a těsně před pokutovým územím ho srazil Tarik Muharemovič. Zatímco italští hráči hlasitě volali po červené kartě, rozhodčí Clément Turpin mu udělil pouze žlutou. Po rozehrání přímého kopu našel Palestra na zadní tyči Sebastiana Esposita, toho ale skvěle zastavil Vasilj. Největší šanci druhé poloviny prodloužení měl Tahirovič, jehož přízemní střela však letěla vedle.
O postupujícím tak musely rozhodnout penalty. Fanatická atmosféra na stadionu Bilini Polje zjevně znervóznila Esposita, který zahodil první italský pokutový kop, a poté, co Bosna s přehledem proměnila své první tři pokusy, Bryan Cristante trefil břevno. Bosnu pak definitivně poslal na mistrovství světa projektil Esmira Bajraktareviče, který prošel pod Donnarummou.
Kosovo – Turecko 0:1
Turecko zvítězilo ve finále baráže na půdě Kosova 1:0 a po 24 letech si zahraje na mistrovství světa. O triumfu rozhodla 53. minuta, kdy se po akci Orkuna Kökcüho prosadil Kerem Aktürkoglu. Přestože domácí v závěru vrhli všechny síly do útoku, recept na pevnou tureckou defenzivu nenašli. Kosovo si tak na svou historicky první účast na turnaji musí počkat minimálně další čtyři roky.
Hlad hostů po úspěchu byl znát od úvodu, hned na začátku musel domácí Arijanet Murič zasahovat proti ráně Aktürkoglua. Další šance ale přišly hlavně z dálky. Zatímco Kökcü těsně minul, domácí Fisnik Fisnik Asllani mířil přesně pod břevno. Gólman Ugurcan Cakir však vytáhl fantastický zákrok a konečky prstů vytěsnil míč na brankovou konstrukci.
Právě Cakir v úvodu ohromoval jistotou i čtením hry a dodával klid turecké defenzivě. Také domácí obrana však pracovala bezchybně a většinu výpadů zastavila včasným blokem. Taktická bitva tak do pauzy branku nepřinesla a do kabin se šlo za stavu 0:0.
Ten ale vydržel v Prištině jen do 53. minuty. Turecký nápor po změně stran vyvrcholil akcí, na jejímž začátku stál do té doby nenápadný Kenan Yildiz. Talentovaný křídelník vyslal zpětnou přihrávku na Kökcüho, jehož střelu zblízka pohotově usměrnil do sítě Aktürkoglu. Vedení 1:0 hosty viditelně uklidnilo a brzy mohlo být dvojnásobné. Murič ale skvělým zákrokem vytěsnil Yildizovu ránu mířící do horního rohu.
Kosovo se s nepříznivým vývojem odmítalo smířit. Přestože se domácí několikrát dostali do nadějných pozic, brankáře Cakira se jim nedařilo vážně ohrozit. Nebezpečně pálil pouze Florent Muslija, jehož pokus z dálky ale prolétl vedle tyče, a hostující gólman tak mohl zůstat v klidu. Největší šance domácích nakonec přišla z Asllaniho kopačky o chvíli později, jenže Cakir střelu z bezprostřední blízkosti vytěsnil.
Švédsko – Polsko 3:2
Oběma týmům se nedařilo v úvodu utkání vytvářet mnoho šancí. Jedinou výraznější osobou byl Matty Cash, jenž nejprve trefil blok před sebou a později minul bránu. V 19. minutě si však Švédové vypracovali první velkou příležitost a využili ji, když Yasin Ayari posunul přihrávku Gabriela Gudmundssona na Anthonyho Elangu, který z první trefil míč pod břevno.
Na druhé straně mohl brzy odpoovědět Karol Swiderski, Kristoffer Nordfeldt ale jeho střelu z voleje vyrazil. Ve 33. minutě však švédského gólmana překonal Nicola Zalewski, který se prosadil i přesto, že si Nordfeldt na míč sáhl. Střelec gólu nicméně před přestávkou fauloval Elangu. Benjamin Nygrén z následného volného přímého kopu poslal do vápna centr, po kterém Gustaf Lagerbielke hlavou překonal Kamila Grabaru. Polsko mělo před pauzou ještě jednu šanci, když se uvolnil Jakub Kaminski. Jeho střelu ale zachytil Nordfeldt nohou.
Lagerbielke byl po přestávce blízko další gólové hlavičce, Polsko ale namísto toho během 10 minut vyrovnalo. Cashovu přetaženou přihrávku vrátil Zalewski na druhou stranu branky, kde zakončil Swiderski. Poté se málem střetli Nordfeldt a Carl Starfelt. Brankář se ale k míči dostal včas a situace neměla žádné následky. Polsko nicméně i nadále hrozilo. Střelu Kaminského zablokoval Gyökeres a následný rohový kop zlikvidoval Victor Lindelöf.
Nakonec to bylo Švédsko, které v 88. minutě propuklo v bouřlivé oslavy. Grabara se sice vyznamenal proti střelám Ayariho a Lucase Bergvalla, když se ale střela Besforta Zeneliho odrazila od tyče a před Przemyslawem Wisniewskim se dostal k volnému míči Gyökeres, nemohl už nic dělat.
Švédsko si tak díky umístění v Lize národů, přes nějž se dostalo do baráže, zajistilo účast na finálovém turnaji, přestože ve své kvalifikační skupině nevyhrálo ani jeden zápas. Navíc se tím pomstilo Polsku za porážku ve stejné fázi boje o světový šampionát před čtyřmi lety.