Zatímco zvednout posvátnou trofej pro vítěze šampionátu je snem každého týmu, stát se nejlepším střelcem znamená pro útočníka nesmazatelný zápis do historie. Tento titul získaly některé z největších hvězd – Brazilec Ronaldo, Portugalec Eusébio či Němec Gerd Müller.
Kdo však drží rekord v počtu gólů na jednom turnaji? Jak se měnila pravidla v průběhu desetiletí? A které legendy ovládly tabulku střelců od samotného začátku?
V článku najdete kompletní historii, statistické přehledy i některé příběhy vítězů Zlaté kopačky.
Historický vývoj trofeje
V prvních 50 letech konání mistrovství světa byl nejlepší střelec pouze zapsán ve statistikách, žádnou oficiální trofej nezískal. To se změnilo až v roce 1982, kdy byla ve spolupráci s německou obuvní firmou Adidas zavedena tzv. Zlatá kopačka. O 28 let později FIFA zpětně uznala všechny nejlepší střelce od roku 1930 jako vítěze tohoto ocenění.
Spolu s nejprestižnější odměnou se od začátku udělování předává také Stříbrná a Bronzová kopačka pro druhého a třetího nejlepšího střelce. Z Itálie si v roce 1990 odvezl tu stříbrnou Tomáš Skuhravý za pět gólů. Vítězný Ital Salvatore Schillaci dal jen o jeden víc.
První vítěz, nejvíc gólů a česká stopa
Výčet top střelců mistrovství světa začíná Guillermem Stábilem v roce 1930. Argentinský útočník nasázel osm gólů, přitom však nenastoupil do úvodního zápasu turnaje a do sestavy se dostal až po zranění spoluhráče. Při svém debutu nicméně nasypal do sítě Mexika hattrick, další dva zásahy přidal Chile a v semifinále USA a v boji o zlato poslal svůj tým do vedení 2:1. Nakonec se však radovali domácí Uruguayci.
V pořadí druhým vítězem se stala levá spojka československého útoku Oldřich Nejedlý. Bývalý kanonýr Sparty vstřelil na mistrovství světa v Itálii v roce 1934 pět branek a dovedl národní tým až do finále. Tam mu zkřížila cestu domácí reprezentace vedená největší hvězdou turnaje Giuseppem Meazzou. Finále nakonec skončilo po prodloužení vítězstvím Itálie 2:1.
Rekord v počtu gólů na jednom šampionátu drží Francouz Just Fontaine, který v roce 1958 nastřílel v šesti zápasech 13 branek, a to dokonce v půjčených kopačkách od spoluhráče, protože jeho vlastní se rozpadly. Od té doby dokázal dvouciferného počtu gólů v jednom ročníku dosáhnout už jen Němec Gerd Müller, jenž na světovém šampionátu 1970 docílil 10 branek.
Rozhodující kritéria
V minulosti si hráči při shodném počtu branek ocenění dělili. Stalo se tak například v roce 1962, kdy šest fotbalistů vstřelilo čtyři branky, nebo v roce 1994, kdy měli Rus Oleg Salenko a Bulhar Christo Stoičkov po šesti gólech.
Aby byl vždy určen jediný vítěz, zavedla FIFA pořadí podle následujících kritérií:
1) Asistence. Přednost má hráč s vyšším počtem přihrávek na gól.
2) Odehrané minuty. Pokud je shodný i počet asistencí, vítězí hráč s menším počtem odehraných minut.
Právě tato pravidla rozhodla o majiteli Zlaté kopačky v roce 2010. Čtyři hráči tehdy vstřelili pět branek, nicméně ocenění získal díky třem asistencím Němec Thomas Müller. Španěl David Villa a Wesley Sneijder z Nizozemska měli na svém kontě pouze jednu.
Minulý souboj o Zlatou kopačku: Mbappé vs. Messi
Finále mistrovství světa v Kataru v roce 2022 mezi Argentinou a Francií nebylo jen bojem o titul, nýbrž také přímým duelem o Zlatou kopačku. Před utkáním měli oba konkurenti pět zásahů a díky většímu počtu asistencí vedl Lionel Messi před Kylianem Mbappém. Během samotného zápasu se vedení několikrát přelévalo z jedné strany na druhou.
Messi proměnil ve 23. minutě penaltu a posunul se do čela. Mbappé jej však díky dvěma gólům během 97 sekund závěrečné desetiminutovky základní hrací doby přeskočil. Argentinský kapitán pak v prodloužení znovu skóroval a vrátil se na první místo, jenže Mbappé ve 118. minutě završil hattrick, dosáhl celkových osmi branek a zajistil si Zlatou kopačku. Jen tím však zmírnil svou bolest, neboť Francie ve finále nakonec prohrála na penalty.
Kompletní seznam vítězů Zlaté kopačky na mistrovství světa
2022 – Kylian Mbappé (Francie) 8
2018 – Harry Kane (Anglie) 6
2014 – James Rodríguez (Kolumbie) 6
2010 – Thomas Müller (Německo) 5
2006 – Miroslav Klose (Německo) 5
2002 – Ronaldo (Brazílie) 8
1998 – Davor Šuker (Chorvatsko) 6
1994 – Oleg Salenko (Rusko), Christo Stoičkov (Bulharsko) 6
1990 – Salvatore Schillaci (Itálie) 6
1986 – Gary Lineker (Anglie) 6
1982 – Paolo Rossi (Itálie) 6
1978 – Mario Kempes (Argentina) 6
1974 – Grzegorz Lato (Polsko) 7
1970 – Gerd Müller (NSR) 10
1966 – Eusébio (Portugalsko) 9
1962 – Flórián Albert (Maďarsko), Valentin Ivanov (SSSR), Garrincha (Brazílie), Vavá (Brazílie), Dražen Jerkovič (Jugoslávie), Leonel Sánchez (Chile) 4
1958 – Just Fontaine (Francie) 13
1954 – Sándor Kocsis (Maďarsko) 11
1950 – Ademir (Brazílie) 8
1938 – Leonidas (Brazílie) 7
1934 – Oldřich Nejedlý (Československo) 5
1930 – Guillermo Stábile (Argentina) 8