Správná slova, kterými bych zhodnotil uplynulý reprezentační sraz, se mi hledají těžko. Nestačí ani na hořko-sladký pocit, spíš bych řekl, že je vyloženě hořký. Tři body z Černé Hory jsou svým způsobem extrémně důležité a nechci snižovat jejich hodnotu. V naší situaci to nejsou lehké zápasy, natož na hřišti soupeře.
Za výsledek si tým rozhodně pochvalu zaslouží. Za předvedenou hru v pátečním zápase a pondělní výkon proti Saúdské Arábii, už nikoliv. Budu se opakovat, protože česká reprezentace se takto prezentuje už několik měsíců a prakticky nic se nemění. Neustále se poukazuje na ty samé problémy, ale nikdo je podle mého názoru neřeší.
Špatné je to z pohledu taktiky, herního stylu i připravenosti hráčů na soupeře. Z toho jsem dlouhodobě zklamaný. Současný realizační tým je u nároďáku už rok a půl a čekal bych, že nějaké změny se projeví.
Kdyby se mě někdo zeptal, jak bych mu český tým popsal a zda je na něm něco zajímavého, moc bych toho nenašel. Nedivím se, že tlak na trenéra stoupá a lidé jsou nespokojení, což v Hradci Králové projevili i pískotem.
Inspirací může být Calzonovo Slovensko
Přitom se stačí podívat třeba hned vedle na Slovensko, kde se už několikrát projevilo, že Francesco Calzona umí na nezdar takticky reagovat. Teď se jim to vrátilo v podobě vítězství nad Německem a vypráví si o nich celá Evropa. Přitom si upřímně nemyslím, že by měli Slováci výrazně lepší fotbalisty, než máme my. Z pohledu celkové odhadované hodnoty kádru jsme na tom dokonce lépe.
Čím si tedy vysvětlit jejich výsledky a výkony? Pravděpodobně mají trenéra, který dokáže využít silných stránek mužstva a přenést svoje myšlenky na hráče, kteří je následně aplikují hřišti. Právě tohle mi u českého týmu chybí.
My hrajeme přípravu se Saúdskou Arábií a náš trenér si už před zápasem pro jistotu dělá alibi, jak to proti soupeři, který hrál na MS, nebude vůbec snadné. Chápu jeho pohled, souhlasím, že Saudská Arábie jde nahoru, hráči jsou v tamních klubech s evropskými hvězdami, což se musí někde projevit. Ale nepůsobí dobře, když podobné věci slyšíte opakovaně.
Do toho Haškovi nepomohli ani hráči, kteří si svými výkony rozhodně neřekli o větší šanci. Pondělní konfrontace pro ně dopadla fatálně. Jediná střela na branku a ještě z penalty? Soupeřovo drtivé držení míče, nízký počet přihrávek. To není zrovna vizitka, s níž bychom chtěli dělat díru do světa a mohli snít o šampionátu v zámoří.
Ale vrátím se ještě k realizačnímu týmu, který je logicky terčem kritiky. Přijde mi, že trenér Hašek takřka jen profituje z dobré práce Slavie, kterou přenáší do národního týmu a k tomu se snaží napasovat hráče z jiných týmů. Jak to vypadá v praxi, jsme viděli.
Hašek: S Nedvědem nemám velké spory
Smutné je, že jsme tohle všechno před trenérovým nástupem tak trochu čekali. Když se z něj všemožní novináři snažili vydolovat něco o jeho herním záměru, filozofii a stylu fotbalu, který bude s Českem hrát, nic konkrétního se nedozvěděli. U týmu je půldruhého roku a nic zásadního se za tu dobu nestalo.
Místo toho slýcháme obecná klišé typu: "Chceme vyhrávat a chceme postoupit na MS," což trenér samozřejmě může říkat, ale až ve chvíli, kdy je přesvědčený o tom, že kluci v kabině ví, co mají dělat a jak se na hřišti prezentovat. A především až ve chvíli, kdy se jim to také daří naplňovat.
Jenže pak se v televizním rozhovoru objeví Pavel Šulc a všechny tyto představy zboří ve chvíli, kdy není schopen odpovědět na otázku, s jakým cílem do hry šel a proč se po několika letech vrátil na pozici wingbacka…
Ve finále jsou z toho otrávení i samotní hráči a kolem reprezentace vzniká negativní, až toxická atmosféra. Myslím, že za normálních okolností by Pavel možná rozhovor vedl jinak. Jenže se dostal do nekomfortní situace a pronesl věty, které sice nepůsobily zrovna týmově, měl na ně ale plné právo.
Neskrývám, že i já jsem z fotbalu české reprezentace dlouhodobě zklamaný. Upřímně jsem měl velká očekávání od Jaroslava Köstla, jenž je v mých očích velice nadějný trenér, kterého může jako hlavního kouče čekat velká kariéra. Netuším však, jak moc velký prostor v nároďáku dostává a jaké jsou jeho kompetence. Doufal jsem, že i díky němu se tým takticky zvedne a bude působit jistěji a odvážněji.
Reprezentace se dotkla dna, ukazují čísla
Situace je nyní taková, že na první místo se nám bude dostávat jen těžko. Chorvaté jsou v čele a mají zápas k dobru. My bychom tedy měli hledět spíše směrem k baráži. Nabízí se proto otázka, zda následující čtyři zápasy nechat i nadále Haškovi, nebo zareagovat a hledat nového trenéra, který zvládne mužstvo poznat a nachystat ho na baráž.
Nejsem vyloženě odpůrcem této myšlenky, upřímně ale nevidím kvalitní náhradu, která by mohla rychle přijít a začít konat. Spekulací koluje hodně. Perspektivní jména z české ligy, zkušená varianta v podobě Miroslava Koubka či odvážná zahraniční varianta.
Osobně bych byl pro poslední možnost. Kdy jindy ji vyzkoušet, když ne teď? Přijde mi, že kluci potřebují někoho, kdo do mužstva přinese nový vítr i směr a bude pracovat moderním evropským stylem, na nějž jsou zvyklí hráči v zahraničních klubech a u nás ve Spartě a Slavii.
Cizinec by navíc nebyl svázaný českými poměry, neměl by tu žádné vazby na agenty, nekoukal by na některé hráče skrz prsty a neotálel například s jejich nominací. Třeba by mnohem dříve vytáhl Michala Berana, který ukázal, že měl být součástí týmu už dávno. Třeba by nenechal Matěje Šína v jednadvacítce, kdyby viděl, jaké jsou jeho schopnosti a kde nás v zápasech většinou tlačí bota.
Provázanost s mládeží je tu podle mého názoru obecně špatně využitá. Nebýt omluvenek, Adam Karabec v týmu nebude a tím pádem se nedostane na žádného hráče z minulého cyklu reprezentace do 21 let. To mi u tak malé země jako je Česko přijde jako luxus, který si nemůže dovolit. Že ti kluci dostanou pozvánku za dva tři roky, za úspěch rozhodně nepovažuju.
Stačí se přitom podívat za hranice, jak odvážní jiní trenéři jsou, jakým stylem pracují, jak formují a doplňují tamní týmy. Myslím, že v tomto ohledu jsme stále dost pozadu a pokud to tak bude pokračovat, můžeme dospět do bodu, kdy pro nás remíza se Saúdskou Arábií nebude překvapení, ale úspěch.
